reklama
Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoaparáty
Fotomobily
Objektivy
Software
Tipy a triky
Tiskárny
Příslušenství
Ostatní
O nás  |  Napište nám
Facebook  |  Twitter
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně  |  Svět audia
reklama

Canon PowerShot G12: legenda pokračuje

, , recenze: specifikace produktu
Canon PowerShot G12: legenda pokračuje
Měsíc kompaktů nekončí a my vám přinášíme recenzi profi přístroje Canon PowerShot G12. S 10MPx čipem a 5× optickým zoomem bude jistě hodně univerzální. Jak se projeví nová stabilizace, HDR režim a HD videosekvence?
Canon PowerShot G12: legenda pokračuje

LCD displej


Jak už bylo řečeno, hledáček je skutečně jen velmi informativní. Červený čtvereček znázorňuje to, co je vidět v hledáčku. Je to asi 63 % plochy, která je nakonec skutečně vyfocena. Na širších ohniscích překáží objektiv.


Zobrazení displeje je typické pro Canon. Dole najdete expoziční hodnoty a zvolenou ISO citlivost (to i v případě, že je automatická, objeví se automatikou zvolená hodnota). Nechybí graf pod(pře)expozice a obraz na displeji se rovněž přizpůsobuje tomu, jak je nastavená expozice. Quick menu fotoaparátů Canon lze hodnotit pouze v superlativech.


Možnosti nastavení jsou široké, zde je např. korekce vyvážení bílé. Napravo pak manuální ostření s malým zvětšeným náhledem. Ostřit se podle toho dá, ale úplně nejjednodušší to není. Všimněte si i vodováhu.


Quick menu mají i videosekvence. Hlavní menu je děleno do tří záložek. První se věnuje fotografickým nastavením.


Ve druhé máte technická nastavení fotoaparátu a ve třetí si vytváříte vlastní menu nabídky.


Zobrazení vyfocených snímků je možno provést několika způsoby. Předně je to plné zobrazení s minimem informací (nebo úplně bez informací). Druhý způsob přináší malý náhled a kompletní informace včetně histogramu.


Třetí způsob pak ukazuje střední náhled a výřez pro posouzení ostrosti. Videosekvence mají zobrazení podobné jako statické snímky.




Autofokus, ostření


Možnosti ostření jsou u PowerShotu G12 velmi bohaté. Máme zde autofokus i manuální ostření. Nejprve se budu věnovat autofokusu. Ten nabídne docela dobrý automatický výběr ostřícího bodu doplnění o velmi slušnou detekci tváří. Dále je zde režim FlexiZone, který vám umožní vybrat si ostřící bod i jeho velikost. Ideální pro snímání na stativu. Dále je tu sledování objektu, které je spíše jen průměrné.

Dále tu jsou dva režimy průběžného ostření. První zaostřuje náhled na displeji, tedy bez jakéhokoli namačkávání spouště průběžně doostřuje, abyste pořád měli ostrý obraz. Druhý režim se jmenuje AF servo a slouží k průběžnému doostřování po namáčknutí spouště. Pokud se tedy objekt pohne, autofokus upraví zaostření. Funkce pracuje poměrně rychle, a to i za špatného světla.

Nechybí ani manuální ostření. Při jeho aktivaci se může zobrazit zvětšený náhled, což usnadňuje ostření. Nicméně je nutno říci, že zvětšení náhledu není nikterak velké (a totéž platí o zvětšené ploše) a i při rozumném rozlišení LCD displeje není manuální ostření úplně nejsnadnější. Každopádně i přes stejný systém jako u nedávno testovaného PowerShotu SX130 IS je manuální ostření u G12 na znatelně lepší úrovni. Fotoaparát nabízí dokonce ostřící bracketing, kdy vyfotí tři snímky s různým zaostřením. Tím, které jste ručně nastavili a jedním na kratší a jedním na delší vzdálenost. Rozptyl je možno zvolit.



Ostřící vzdálenosti se proti modelu G11 výrazně zlepšily. Normální režim ostření v podstatě kopíruje makro režim s výjimkou nejširšího ohniska. Pokud tedy nechcete fotit makro z půl centimetru (což stejně k moc pěkným výsledkům nevede), pak se vlastně můžete dlouhodobě spokojit s normálním ostřením. Na nejkratším ohnisku lze ostřit od 4 centimetrů a postupně to roste zhruba ke 30 cm. Výsledkem je, že objektiv nabídne telemakro s velmi slušným 0,4× přepočteným zvětšením a na kratších ohniscích s ještě lepšími hodnotami (na 80mm ohnisku dokonce 0,6× a na 55mm překonáte 0,7× zvětšení). V makro režimu lze na nejširším ohnisku dosáhnout 1,15× zvětšení, ale jak bylo řečeno, úhel záběru je široký, objektivem si stíníte, takže nic extra.



Rychlost ostření je u nynějších kompaktů Canon tradičně už poněkud nižší. Nezdržují, ale větší svižnost zde přeci jen chybí. Úspěšnost ostření je velmi slušná, určitě výrazně lepší než u největšího konkurenta, fotoaparátu Nikon Coolpix P7000.


expoziční čas 1/50 s, clona F2,8, citlivost ISO 800, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení


Kleště se téměř dotýkaly skla objektivu, mohl jsem jít skutečně velmi blízko. Můžete si ale všimnout, že si stíním v levé spodní polovině fotky.


Nastavení expozice, automatika


Stejně jako u ostření, ani v nastavení expozice se Canon PowerShot G12 nedává zahanbit. Nabídne automatiku (včetně programového posunu), prioritu času, clony a plný manuál. Měření expozice může být poměrové, celoplošné se zdůrazněným středem a bodové. Jak je u Canonů zvykem, neuškodí mírná záporná korekce expozice, protože fotoaparát má tendenci přepalovat.

Citlivosti nastavujete horním ovládacím kolečkem. Rozsah je ISO 80 až ISO 3200, a to v 1/3EV krocích (najdete zde tedy i ISO 125 nebo třeba 640). U automatického nastavení citlivosti můžete nastavit hraniční citlivost, přes kterou se nepůjde (od ISO 400 do ISO 1600, opět v 1/3EV krocích). Navíc zde máte možnost nastavit, zda automatika bude více spoléhat na stabilizaci a volit raději nižší ISO s delšími časy, nebo naopak bude hodně agresivní a půjde s expozičními časy co nejníže, i kdyby měla citlivost vyhnat na maximum. Možnosti nastavení jsou skutečně bohaté.



Expoziční časy mají rozsah 1/4000 s až 1 sekunda, v režimu Tv (priorita času) a plném manuálu lze dosáhnout i 15 sekund. Světelnost objektivu má o trošku lepší průběh než konkurenční Nikon Coolpix P7000, rozdíl není příliš dramatický. Maximální clona je v celém rozsahu F8, k dispozici máte i ND filtr s 3EV účinkem, takže maximální clona je v podstatě F22. Korekce expozice má rozsah od -2 EV do +2 EV. K dispozici je i expoziční bracketing s rozdílem expozic do 2 EV, současně lze využít i korekci expozice.


reklama