Canon PowerShot G3 X: spousta zoomu v malém těle

Fotoaparát je vybaven optickou stabilizací obrazu. Ta může být vypnuta, zapnuta pouze při expozici nebo zapnutá pořád. Protože fotoaparát nemá hledáček, je komponování bez stabilizace (je-li vypnutá nebo aktivní jen při focení) velmi náročné a zde je v podstatě podmínkou mít trvale zapnutou stabilizaci. Bez toho se s fotoaparátem opravdu dost špatně pracuje. Test proběhl se 128mm přepočtenou ohniskovou vzdáleností.

Podle pravidla převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti by při 128mm ohniskové vzdálenosti mělo být možné fotit ostré snímky z ruky při 1/128 sekundy. V testu nebyl problém s časem 1/125 sekundy a hodně slušnou úspěšnost jsem měl i při 1/100 sekundy. Delší časy už z ruky nebyly možné, hledáček prostě jako stabilizační prvek opravdu hodně chybí.

Pokud jsem zapnul stabilizaci, do 1/13 sekundy včetně nebyly žádné výraznější problémy, u 1/10 sekundy se začaly objevovat první mírně neostré snímky, což platilo i pro 1/8 sekundy. I s takovým časem máte docela solidní šanci udělat ostrou fotografii. Ale zde jako když utne. S 1/6 sekundy se mi nepovedl ani jeden. Můžeme říci, že 1/100 sekundy bez stabilizace odpovídala 1/10 sekundy se stabilizací (a 1/80 sekundy pak 1/8 sekundy). Účinek stabilizace byl tedy 3,3 EV, což není vůbec zlé. Nevyžadujete-li extrémní ostrost, pak je někdy až s podivem, jak použitelné mohou být např. interiérové snímky. Obraz se vám na maximálním zoomu třepe jak blázen, přesto z fotoaparátu vyleze něco, co je relativně ostré.

S detekcí tváří jsem byl spokojen, ta pracovala rychle a přesně, odhlédnu-li od výjimečných falešných detekcí. Pro focení portrétů má fotoaparát o něco lepší předpoklady než běžné ultrazoomy, nicméně v kategorii těch s 1" senzorem je to o něco slabší. Světelnost objektivu není zrovna ukázková, takže se musíte spokojit s průměrným mazáním pozadí. Nebude to tak dobré jako např. u PowerShotu G7 X, ale rozhodně to bude výrazně lepší než u levnějších 1/2,3" modelů.

Zde to sami vidíte. Postava se dá docela pěkně odpíchnout od pozadí, ale nemůžete chtít nemožné. Líbí se mi kvalita kresby a množství detailů. Ostatně i RAWy ukazují, že objektiv zde kreslí dost pěkně.

Interní blesk lze doplnit externí variantou. Nabídne klasické režimy jako automatiku, vynucené spouštění, pomalou synchronizaci na první nebo druhou lamelu a samozřejmě jej lze také trvale vypnout (nevyklopit). Korekce síly blesku je možná od -2 EV do +2 EV. Lze využít přisvětlovací diodu jako pomocné světlo pro zmenšení efektu červených očí. Tento efekt bývá na fotografiích obvykle poměrně slabý (jen mírný načervenalý nádech).

Síle blesku je spíše trochu nižší. Pokud může, fotoaparát dohání výkon navyšováním ISO citlivosti. Bez možnosti navýšit ISO nemá kladná korekce síly blesku žádný význam.

O dodávku energie se stará Li-Ion akumulátor NB-10L s napětím 7,4 V a kapacitou 920 mAh. To není zrovna vysoká kapacita (byť při rozumném napětí) a sám výrobce slibuje jen 300 snímků na jedno nabití. Skutečnost v testu byla o něco lepší, v průměru jsem byl na jedno nabití baterie schopen pořídit 370 snímků a 8 minut Full HD videa.

Zobrazení displeje se nijak zvlášť neliší od toho, nač jsme u Canonu zvyklí, zejména pokud se týče posledních modelů řady G. Nahoře tedy vidíte informace o rozlišení, zbývající kapacitě a režimu, dole jsou pak expoziční informace. Ikonky vám napoví, která ovladače můžete použít k nastavení jakých parametrů.

Stiskem prostředního tlačítka (nebo dotykem na tlačítko Q na displeji v pravém horním rohu) spustí quick menu. Poněvadž tu jsou dva sloupce, je navigace trochu složitější. Do druhého sloupce se musíte proklikat směrem nahoru a dolů. Nelze se tam dostat šipkami vpravo/vlevo, neboť ty už mění konkrétní nastavení.

Při zoomování se na displeji ukazuje ostřící rozsah platný pro dané nastavení zoomu. Vpravo vidíte manuální ostření se zvětšením náhledu.

Náhled lze doplnit i o kompoziční mřížku a histogram. Pravý snímek ukazuje animaci, která se zobrazuje při otáčení PASM kolečka.

Vlevo je natáčení videosekvencí v manuálním režimu, kdy lze upravit clonu, času i ISO citlivost. Pravý snímek se věnuje Wi-Fi rozhraní. Na této obrazovce jsem se zasekl na několik dní, než jsem přišel na to, jak Wi-Fi přeci jen zprovoznit.

Hlavní menu má tři hlavní záložky a každá z nich pak několik podzáložek. První sekce se věnuje fotografickým nastavením, druhá pak technickým. Třetí záložka umožňuje si vytvořit vlastní menu a natahat si sem položky z předchozích záložek. Ty nejpoužívanější tak můžete mít hezky při sobě na jedné stránce.

V prohlížecím menu můžete vidět snímky celoplošně se základními informacemi nebo úplně bez informací. Pokud se mezi snímky rychle překlikáváte, zobrazení se ve formě jakéhosi pásu (snímek vlevo).

Pochopitelně je možné si náhled zmenšit a doplnit o větší množství informací, případně i histogramy.

Už u PowerShotu G7 X jsem měl s Wi-Fi velké problémy a totéž se opakovalo u G3 X. Rozchodit bezdrátové připojení se zdálo být nemožným a několikrát jsem to vzdal, abych to zkusil ještě jednou. Návod nenávod, našel jsem jediné řešení, jak rozchodit aplikaci Camera Connect. Základem je smazat veškerá Wi-Fi nastavení na fotoaparátu, abyste mohli znovu nastavit jméno přístroje a vybrat zařízení, ke kterému se chcete připojit. V takovém případě se spustí Wi-Fi, na kterou se můžete připojit smartphonem a po spuštění aplikace Camera Connect se pak fotoaparát a smartphone navzájem uvidí.

Bez smazání veškerých nastavení ve fotoaparátu můžete opakovat stejné kroky (spuštění Wi-Fi, připojení na ni, spuštění aplikace), ale zařízení spolu nebudou komunikovat. Vidí se na stejné Wi-Fi síti, jsou k sobě připojena, ale odmítají spolu komunikovat. Takže vše smazat, nakonfigurovat a pak to jede. Z tohoto důvodu mi přijde, že není snad ani možné mít dvě zařízení, která by k fotoaparátu mohla někdy přistupovat. Vždy smáznout a nastavit znova jiné zařízení.

Zde vidíte úvodní obrazovku aplikace Camera Connect. Můžete si prohlížet snímky z fotoaparátu, vzdáleně ovládat fotoaparát a přiřazovat GPS souřadnice. Poslední funkci jsem pro tentokrát nezkoušel, jen mi nějak přišlo, že nevyžaduje synchronizaci časů obou zařízení.

Tady jsou tedy náhledy toho, jak vypadá obrazovka smartphonu při vzdáleném snímání. Můžete polohovat AF bod, zoomovat a tlačítkem vpravo dole vyvolat malé menu, které umožní nastavit clonu, čas, ISO a korekci expozice (v závislosti na zvoleném expozičním režimu). Musím ocenit velmi krátké odezvy, které jsou opravdu vynikající s ohledem na to, jaký je dnes standard.

Můžete procházet snímky na kartě, lze si je i zvětšovat a ukázat základní expoziční informace.