Canon PowerShot S50: Pětimilionový foťák!
Do redakce se nám na recenzi dostal následovník fotoaparátu PowerShot S45, který se vyznačuje nejen poměrně vysokou cenou, ale také svými možnostmi. Jedná se skutečně o "nadupaný" kompakt vyšší střední třídy, který se za výsledky své práce rozhodně nemusí stydět a své uplatnění nepochybně najde mezi mnoha uživateli.
Kapitoly článku:
- Canon PowerShot S50: Pětimilionový foťák!
- Vzhled a ovládání
- Dodávané příslušenství a praxe
- Závěr
Součástí standardní dodávky je kromě fotoaparátu samotného dobíjecí akumulátor včetně nabíječky, dále paměťová karta (32 MB Compact Flash typ I), USB kabel, AV kabel a poutko pro snadnější a bezpečnější držení fotoaparátu. Dále je k dispozici CD-ROM se softwarem, který slouží jak k ovládání fotoaparátu samotného, tak i k základní práci se snímky. Ten jsem bohužel nemohl vyzkoušet, protože součástí naší dodávky nebyl. Stejně tak jsem postrádal manuál, nicméně věřím tomu, že v případě nákupu fotoaparátu jej budoucí uživatel v balení zcela jistě nalezne.
Praktické zkušenosti
PowerShot S50 je fotoaparát, který se vyznačuje dosti propracovaným a jednoduchým ovládáním (na svůj nezvyk jsem již upozorňoval). Všechny základní funkce jsou ihned po ruce, takže k jejich volbě povětšinou stačí stisknout jen jedno tlačítko. Expoziční režimy se volí pohotově a snadno pomocí volicího kotouče. Při testování jsem se zaměřil především na schopnosti přístroje při tvorbě fotografií (u každého předpokládám, že hlavní využití bude při tvorbě fotek). Testy probíhaly v exteriéru a výsledky si stručně shrneme do jednotlivých bodů.
a) Kvalita snímků - snímky byly pořízeny za stejných podmínek za jasného slunečného počasí, fotografoval jsem s pomocí stativu. Výsledné fotografie se liší jen výslednou kvalitou snímku a nejsou nijak na počítači upravované (žádná komprese, změna rozlišení či barevné korekce).
Z detailu snímků, které jsem uvedl níže, je zcela jednoznačně vidět kvalitativní rozdíl mezi snímky snímanými v režimu superfine, fine a normal. Dochází ke zřetelné ztráte obrazové informace a ke vzniku artefaktů (patrné hlavně při pohledu na okraj listu). Proto je víceméně nutností se před vlastním fotografováním rozhodnout, k jakému účelu bude snímek sloužit, popřípadě jakou maximální zvětšeninu si z něj nechám ve fotolaboratoři zhotovit.
b) Expozice - zaměřil jsem se na posouzení poloautomatického režimu priority clony, který se dá i v tomto případě poupravit použitím korekcí expozice. Snímky byly pořízeny během slunečného odpoledne.
Z výše uvedených snímků lze vypozorovat, že automatika si se snímanou scénou poradila docela obstojně, i když snímek vypadá poněkud lépe s mírnou podexpozicí (aspoň o 1/3EV)
c) Vyvážení bílé - pro srovnání vlivu jednotlivých nastavení na výslednou fotografii jsem použil všechny přednastavené hodnoty balance bílé barvy. Z uvedených výsledků je vidět, že automatika v tomto případě fungovala na velmi slušné úrovni, protože snímek s nastavením balance na automatiku dostatečně věrně zachovává původní atmosféru, za které jsem fotografoval.
d) Protisvětlo a makro
V případě S50 jsem (díky pěknému slunečnému počasí) zkusil zhotovit i snímek v protisvětle. Jak je z něj vidět, optika aparátu je na velmi slušné úrovni a automatika si s ním také dobře poradila.
U makrosnímků je vidět dostatečné barevné prokreslení, i když v případě květiny už jsem to s přiblížením trochu přehnal a květy tak nejsou zaostřené.
Praktické zkušenosti
PowerShot S50 je fotoaparát, který se vyznačuje dosti propracovaným a jednoduchým ovládáním (na svůj nezvyk jsem již upozorňoval). Všechny základní funkce jsou ihned po ruce, takže k jejich volbě povětšinou stačí stisknout jen jedno tlačítko. Expoziční režimy se volí pohotově a snadno pomocí volicího kotouče. Při testování jsem se zaměřil především na schopnosti přístroje při tvorbě fotografií (u každého předpokládám, že hlavní využití bude při tvorbě fotek). Testy probíhaly v exteriéru a výsledky si stručně shrneme do jednotlivých bodů.
a) Kvalita snímků - snímky byly pořízeny za stejných podmínek za jasného slunečného počasí, fotografoval jsem s pomocí stativu. Výsledné fotografie se liší jen výslednou kvalitou snímku a nejsou nijak na počítači upravované (žádná komprese, změna rozlišení či barevné korekce).
Z detailu snímků, které jsem uvedl níže, je zcela jednoznačně vidět kvalitativní rozdíl mezi snímky snímanými v režimu superfine, fine a normal. Dochází ke zřetelné ztráte obrazové informace a ke vzniku artefaktů (patrné hlavně při pohledu na okraj listu). Proto je víceméně nutností se před vlastním fotografováním rozhodnout, k jakému účelu bude snímek sloužit, popřípadě jakou maximální zvětšeninu si z něj nechám ve fotolaboratoři zhotovit.
Detail: kvalita superfine | |
Detail: kvalita fine | Detail: kvalita normal |
b) Expozice - zaměřil jsem se na posouzení poloautomatického režimu priority clony, který se dá i v tomto případě poupravit použitím korekcí expozice. Snímky byly pořízeny během slunečného odpoledne.
bez korekce | |
korekce -1/3 EV | korekce +1/3 EV |
korekce -2/3 EV | korekce +2/3 EV |
korekce -1 EV | korekce +1 EV |
Z výše uvedených snímků lze vypozorovat, že automatika si se snímanou scénou poradila docela obstojně, i když snímek vypadá poněkud lépe s mírnou podexpozicí (aspoň o 1/3EV)
c) Vyvážení bílé - pro srovnání vlivu jednotlivých nastavení na výslednou fotografii jsem použil všechny přednastavené hodnoty balance bílé barvy. Z uvedených výsledků je vidět, že automatika v tomto případě fungovala na velmi slušné úrovni, protože snímek s nastavením balance na automatiku dostatečně věrně zachovává původní atmosféru, za které jsem fotografoval.
d) Protisvětlo a makro
V případě S50 jsem (díky pěknému slunečnému počasí) zkusil zhotovit i snímek v protisvětle. Jak je z něj vidět, optika aparátu je na velmi slušné úrovni a automatika si s ním také dobře poradila.
U makrosnímků je vidět dostatečné barevné prokreslení, i když v případě květiny už jsem to s přiblížením trochu přehnal a květy tak nejsou zaostřené.