Canon PowerShot SX120 IS: zraje jako víno

Canon měl se svými malými ultrazoomy PowerShot SX100 IS a SX110 IS velký úspěch a nyní nabízí nejnovější variantu SX120 IS. Ta vychází ze svých předchůdců, přenechává si jejich tělo i objektiv. Ačkoli se může zdát, že několik let starý objektiv by měl patřit již dávno na smetiště, jeho starší původ má naopak dobrý efekt. Na rozdíl od dnešních objektivů má totiž světelnost, jaká byla běžná před několika lety a dnes je jen nedostižným snem. F2,8-4,3 jsou totiž vynikající hodnoty. Starší původ se ale projevuje také v tom, že počáteční ohnisko je až 36 milimetrů. Fotoaparát má miniaturní 1/2,5" CCD snímač s rozlišením 10 megapixelů, a tedy i vysokou hustotu pixelů. Najdete zde i spoustu manuálních režimů.

 

 

PowerShot SX120 IS patří do třídy malých ultrazoomů, která je dnes nabita mnoha zajímavými přístroji. Fotoaparát patří k těm poněkud větším, což vynikne zejména tehdy, když jej poprvé chytnete do ruky, vložíte do kapsy a podobně. Na pohled až tak nepůsobí. Zpracování je poměrně dobré, fotoaparát se dobře drží i ovládá. Výklopný blesk nemá žádné jištění, takže jeho vyklopení je velmi snadné, což může být trochu problém (snadno se otevře např. v kapse a podobně).

Na přední části je objektiv, nad nímž je výklopný blesk (bez jištění, stačí jej jen nadzvednout). Z tohoto pohledu vpravo je přisvětlovací AF dioda, která svítí přesně do bodu ostření. Kolem objektivu jsou zobrazeny informace o rozlišení 10 megapixelů a 10× optickém zoomu (vedle tohoto údaje je malý mikrofon). Na malém gripu je napsáno jméno modelu. Ačkoli samotný grip je opravdu malý, jeho tvarování je ale velmi dobré a držení výrazně vylepšuje.

Objektiv nabízí ve své třídě spíše menší 10× optický zoom. Poněkud netradičně začíná na dlouhém ohnisku 36 milimetrů. Širší úhel záběru je mu tedy cizí. Z toho ale naopak plyne maximální ohnisko velmi slušných 360 milimetrů. Jak již bylo řečeno, starší původ objektivu se neprojevuje jen v delším základním ohnisku, ale také v opravdu vynikající světelnosti. F2,8 na nejširším ohnisku je velmi dobrá hodnota a F4,3 na nejdelším je naprostá bomba (maximální clona je F8,0, najdete zde klasickou irisovou clonu). Odhlédneme-li od jejího průběhu na daných ohniscích, na trhu má lepší koncovou světelnost snad jen Panasonic LX3 a nově Samsung EX1. Nechybí ani optická stabilizace, která dále vylepšuje dobré možnosti focení i při horším světle.

Seshora vynikne zajímavý tvar fotoaparátu. Zatímco zadní stěna je naprosto rovná, příď je jak ve tvaru luku. Nalevo je malý reproduktor, směrem doprava následuje blesk, hlavní ovládací kolečko s dosti tvrdým chodem. Nicméně i tak se dá ovládat poměrně dobře. Následuje tlačítko pro zapnutí přístroje a spoušť s páčkou zoomu. Ke spoušti nelze mít žádné výhrady, rovněž ovládání zoomu je bez nepříjemných překvapení.

Na zádi najdete velký 3,0" LCD displej, jehož rozlišení činí klasických 230.000 bodů (320×240 pixelů). Pozorovací úhly jsou jen průměrné. Seshora a ze stran sice klesne kontrast, ale až do maximálního úhlu stále vidíte, co fotíte. Bohužel zespoda dochází k velmi rychlé inverzi barev a pro focení nad hlavou je fotoaparát použitelný jen těžko. I pozorovatelnost na slunci není úplně nejlepší. Dobrá je naopak rozumně rychlá obnovovací frekvence i za horších světelných podmínek. Problémem je nepřesné zobrazení snímku, viz kapitola o LCD displeji. Hlavní ovládací prvky jsou pak na pravé straně.

Nahoře najdete tlačítko pro vstup do režimu prohlížení, a to i když je přístroj vypnutý. Další dvě tlačítka slouží k zapnutí detekce tváře a pohodlnému nastavení korekci expozice. Tu pak korigujete otočným kolečkem. Potvrzení má na starosti opětovný stisk tohoto tlačítka, ačkoli intuitivně bych čekal tuto funkci i na potvrzovacím tlačítku. Z počátku jsem tak měl s ovládáním poněkud problém, ale dá si zvyknout (ostatně toto ovládání je logické).

Čtyřsměrný ovladač je v jednom kuse, takže hrozí "šikmé stisky". Naštěstí tento problém není příliš výrazný. Směrem nahoru můžete velmi pohodlně ovládat nastavení citlivosti (další stisky nahoru/dolů pohybují mezi položkami, vše tedy vyřídíte jediným tlačítkem), doprava je blesk, dole samospoušť a napravo přepínač ostření. Volby potvrdíte stiskem potvrzovacího tlačítka FUNC.SET, nebo namáčknutím spouště.

Otočné okruží má výborný tvar a ačkoli je bez aretace, jeho citlivost a nastavení pohybu je zvoleno naprosto ideálně. S jeho ovládáním tedy nebudete mít problémy a osobně mi přišla práce s okružím velmi pohodlná a rychlá. Tlačítko FUNC.SET spouští rychlé menu, jak jsme již u Canonu zvyklí. To je tedy velmi přehledné a pohodlně se zde nastavuje většina důležitých vlastností. Položky jsou řazeny ve formě kruhového seznamu (po poslední položce následuje první), to neplatí pro procházení menu otáčením okruží, ale pouze při stisku tlačítek. Tlačítko DISP upravuje zobrazení LCD displeje a MENU slouží ke vstupu do hlavního menu.

Na pravé straně je krytka, pod níž najdete vstup pro napájení a USB kabel. Je zde ještě ouško na provlečení poutka na ruku.

Na levé straně není téměř nic, lze si zde všimnout jen jedné krytky. Tu na mnoha fotoaparátech nenajdete, ve skutečnosti je SX120 IS jeden z mála fotoaparátu, které něco takového mají. Uvnitř se totiž skrývá baterie, která napájí paměť data a hodin. Její životnost je údajně 7 let.

Kousek od osy fotoaparátu je stativový závit. Na straně je také krytka prostoru pro baterie a paměťovou kartu.

Odjištění je pohodlné, totéž se týká zavření. Nejsou zde tedy typické boje s protitlakem baterií při zavírání krytky. Fotoaparát používá standardní SD, SDHC a MMC karty. Napájení zajišťují dvě AA baterie, což je dnes již zřídkavý jev. Koupíte-li si pořádné články, bude možno očekávat vysokou výdrž.

Canon PowerShot SX120 IS se zdá být velmi dobře vybaveným přístrojem, který má oproti své konkurenci trochu větší rozměry, na druhou stranu objektiv je podstatně světelnější. V dalších kapitolách se podíváme na praktické výsledky fotoaparátu.