Canon PowerShot SX160 IS: více megapixelů i zoomu

Canony PowerShot řady SX jsou tu s námi už mnoho let. Z původně velmi světelných manuálních kompaktů se postupem času staly základní modely, které sice přišly o technologický náskok (neustále běžné CCD čipy, horší světelnost), ale zachovaly si plně manuální nastavení expozice, manuální ostření a několik dalších zajímavých vlastností, díky kterým jsou vhodné pro učení se zacházení s fotoaparátem. Dnes se podíváme, jak si stojí nejnovější model PowerShot SX160 IS s 16MPx CCD čipem a novým objektivem s 16× optickým zoomem.

 

 

Fotoaparát pokračuje v nastoleném trendu této řady, nicméně se stal trochu kompaktnějším a hranatějším. Díky lehkému gripu vepředu a menšímu místu pro palec vzadu se fotoaparát drží poměrně dobře a nemám vážnější výhrady. Zpracování působí dobře, tělo je tuhé a nevrže. Podstatně jiný pocit ale budete mít, až zapnete fotoaparát. Velmi povedené, ale designem už přeci jen zastaralé menu (spolu s malým rozlišením displeje) vás vrací o nějaký ten rok zpět, nepříjemně vás překvapí také enormní míra šumu na obrazovce při snímání za horšího světla. Zde jasně vidíte, že světelnost není nic moc a snímací čip také není výkřikem nejmodernější techniky (nic proti CCD čipům, ale 16 MPx je jednoduše zbytečně moc a všemu to akorát škodí, jak si ostatně ukážeme v dalších kapitolách).

Objektiv má 16× optický zoom v rozsahu od standardně širokoúhlých 28 milimetrů po maximálních 448 mm. Bohužel se snížením rozměrů a navýšením zoomu došlo k dalšímu zhoršení světelnosti a ta dnes činí podprůměrných F3,5 na nejširším ohnisku a standardně špatných F5,9 na nejdelším. Objektiv je v této kategorii vybaven netradičně irisovou clonou (pro řadu SX tradičně), její maximální hodnota je F8. Nechybí optická stabilizace s inteligentním řízením. Nad objektivem jsou dva mikrofony pro stereo zvuk, po straně přisvětlovací dioda a malý výklopný blesk. Dioda slouží zároveň jako redukce efektu červených očí.

Na horní straně vlevo je reproduktor, směrem doprava následuje výklopný blesk. Tlačítko pro vyklápění je mechanické a je umístěno na zadní straně. Ovládací kolečko fotografických režimů je u Canonu typicky dosti tuhé, ale je nutno uznat, že je to i přesto přijatelné. Dále je tu tlačítko pro spuštění a vypnutí přístroje, spoušť s příjemně krátkým a jasným chodem a páčka zoomu. Zoomování je rychlé, jen skoky mezi jednotlivými kroky jsou občas o něco větší, než by bylo zdrávo (jemné dávkování je trochu problematické - je snadné přeskočit některé přednastavené polohy zoomu). Po obou stranách přístroje jsou vidět ouška na provlečení poutka nebo popruhu.

LCD displej má dostatečně velkou 3,0" úhlopříčku, rozlišení je ale jen 230.400 bodů (320×240 pixelů). To je na dnešní poměry už poněkud málo, obraz je tak méně ostrý, než na co jsme dnes zvyklí, zespoda dochází k inverzi barev. Seshora a ze stran je ale pozorovatelnost vcelku dobrá a klesá jen kontrast. Nad displejem je již zmíněné tlačítko pro vyklopení blesku. Vpravo nahoře je tlačítko pro zahájení natáčení videosekvencí. Zde je zajímavé to, že fotoaparát sice umí natáčet maximálně jen HD video, ale v odezvě je jeden z nejrychlejších a záznam videa nastane zhruba po 0,6 až 0,7 sekundy od zmáčknutí, což patří k těm nejlepším.

Následuje tlačítko pro nastavení korekce expozice. Zde chválím, že potvrzení volby je možné nejen opětovným zmáčknutím tohoto tlačítka, ale i potvrzovacím tlačítkem FUNC.SET. Toto nastavení lze použít i po zmáčknutí spouště (bez potvrzení), v takovém případě ale zůstane menu nastavení korekce expozice stále aktivní. Vpravo je modré tlačítko pro menu prohlížení fotografií. Poslední vyfocený snímek můžete ponechat na displeji zmáčknutím tlačítka FUNC.SET (jinak po přednastavené době zmizí).

Máme tady otočný čtyřsměrný ovladač. Kolečko má velkou šířku, takže se velmi snadno ovládá. Směrem nahoru se ovládá ISO citlivost (hodně chválím, že se menu rozbaluje směrem nahoru, takž vše nastavíte jen tímto jediným tlačítkem), vpravo je blesk, dole samospoušť (po vyfocení snímku se pamatuje, což také chválím, nemusíte ji tak pořád nastavovat znovu) a vlevo pak manuální ostření a makro. I u ostatních nabídek se menu rozbaluje tím směrem, kterým tlačítkem jste jej spustili. Blesk a makro tak mají horizontální menu, samospoušť se pak na rozdíl od ISO citlivosti rozbaluje seshora dolů. Je vidět, že tady někdo přemýšlel a ovládání fotoaparátu je skutečně vynikající.

Uprostřed je potvrzovací tlačítko FUNC.SET, které také vyvolává vynikající quick menu. Odhlédneme-li od poněkud zastaralého designu (umocněného nízkým rozlišením displeje), pak jde o naprosto geniální a výborně ovladatelné menu, které ještě nebylo překonáno. Výběr vlastností je ve vertikálním menu, konkrétní volby se rychle vybírají v horizontálním. Nakonec je tu ještě tlačítko DISP pro úpravu zobrazení displeje a tlačítko MENU pro vstup do hlavního menu.

Na pravé straně je gumová krytka prostoru pro HDMI a USB port (a drží teda pořádně). Dole je ještě vstup pro napájení.

Napájení mají na starosti dvě AA baterie, jak už je u stovkové SX řady obvyklé. Podporovány jsou karty SD, SDHC a SDXC.

V balení toho moc nečekejte. V našem případě to byl fotoaparát, poutko, USB kabel a dvě alkalické baterie. Vy byste měli dostat i CD a lehkou verzi manuálu.

Zobrazení LCD displeje bude každému uživateli kompaktů Canon PowerShot velmi známé. Nahoře máte ikonky ohledně volného místa na kartě, rozlišení, je tu také fotografický a makro režim. V pravém sloupci se objevují některá další nastavení a graf pod(pře)expozice. Dole jsou pak expoziční nastavení. Chválím to, že Canon ukazuje automatikou nastavenou ISO citlivost. Zobrazení displeje v režimu M reflektuje nastavenou expozici, v dalších režimech pak až po namáčknutí spouště. Pravý snímek ukazuje svislé menu pro nastavení ISO citlivosti. Menu pro blesk a ostření (které jsou na tlačítcích vpravo/vlevo) mají menu horizontální.

Levý snímek je ukázkou opravdu vynikajícího quick menu, kde se vše nastavuje velmi rychle a pohodlně a není třeba pořád překlikávat z jednoho sloupečku do druhého (jako např. u kompaktů Canon IXUS). Napravo je zobrazení manuálního ostření. Náhled je zvětšený a s trochu větším množstvím detailů.

Hlavní menu má dvě záložky. První je věnované fotografickým nastavením, druhé je pak určeno pro ta technická.

Zobrazení snímků může být celoplošné bez informací nebo s několika základními údaji. Pak je tu o něco menší náhled s výřezem 1:1 pro posouzení ostrosti (v recenzi nezobrazen) a malé zobrazení s histogramem a všemi důležitými nastaveními při focení.

První dojmy z Canon PowerShot SX160 IS jsou vcelku příznivé. Pojďme se tedy podívat, jak tento fotoaparát fotí.