Casio EXILIM FH25: univerzální sportovec

Dnes se nám dostal do rukou ultrazoom Casio EXILIM EX-FH25. Ačkoli většinou veřejnost vybírá mezi ultrazoomy u nás zavedenějších výrobců, minimálně na papíře vypadá toto Casio velmi zajímavě. Srdcem je 1/2,3" CMOS čip s BSI technologií, která zvyšuje citlivost a má snížit šum. Nabízí velmi rychlé sekvenční snímání, a to až rychlostí 40 fps při téměř plném rozlišení 9 megapixelů.

 

Díky tomu zde najdete různé stabilizační programy, HDR režim a videosekvence se snímkovací frekvencí až 1000 fps. Objektiv nabízí 20× optický zoom s ohniskem již od 26 mm a na dnešní poměry i nadprůměrně dobrou světelnost. Funkcí je zde více, než byste od takového přístroje čekali. Na vše se na následujících řádcích podíváme.

 

 

Casio EXILIM EX-FH25 je na první pohled typický ultrazoom, a to ať svou velikostí nebo tvarem. Svou hmotností patří k těm těžším, s bateriemi se blíží k 600 g. Zpracování lze ohodnotit jako nadprůměrné, totéž platí o držení přístroje, k čemuž dopomáhá i výrazný grip. Vzhledem k pěknému okruží objektivu je trochu zklamáním, že zoomování je elektronické a okruží je tak jen "pro efekt".

Na přídi si nelze nevšimnout objektiv, nad nímž je výklopný blesk. K blesku mám ale připomínku. Přístup Casia má sice jistou logiku, ale výsledek je poněkud složitý a matoucí. Jde o to, že fotoaparát výslovně vyžaduje manuální vyklopení blesku, pokud je nastavený na vynucený režim (to je logické) nebo na automatiku, když chce blýskat (což je ostatně částečně také logické).

 

Problém je ale v tom, že pokud je zaklopený, prostě odmítne spolupracovat a snímek nevyfotí. Jiné přístroje obvykle nic neřeší. Pokud je vyklopený, mohou a nemusí blýskat, pokud je zaklopený, neotravují uživatele s bezpodmínečnou nutností jej vyklopit (když jej automatika chce odpálit).

Aby se s fotoaparátem dalo rozumně pracovat, je dobré blesk vypnout v menu a nechat jej zaklopený (nebude tak nikoho otravovat a nepřijde nepříjemné překvapení, když budete chtít fotit a fotoaparát se zatvrzele zasekne, že blesk prostě musí mít - snímek vám do doby, než si to uvědomíte a blesk vyklopíte, může utéci). Jenže když budete chtít blesk, nejenže jej musíte vyklopit (což je normální), ale také jej znovu aktivovat v menu. Nechybí výrazný grip a přisvětlovací AF dioda.

Objektiv je svými parametry velmi zajímavý. Má slušný 20× optický zoom, který oproti konkurenci začíná již na širokoúhlých 26 mm. Jeho maximální ohnisko je pak 520 mm. Na dnešní poměry se vyznačuje příznivou světelností. F2,8 na nejširším ohnisku je sice standard, ale F4,5 na nejdelším ohnisku patří jednoznačně k těm nejlepším. Stabilizace je řešena posunem CMOS čipu.

Horní strana je pro svou kategorii typická. U objektivu je blesk, nechybí EVF hledáček. Směrem doprava je zde reproduktor a ovládací kolečko režimů. To má ale úplně zvláštní režimy. Nějaké PASM byste zde hledali marně. Prvně je zde sekvenční snímání s bleskem. Je zajímavé, že pro jeho aktivaci musí být v menu povolena volba CS sekvenčního snímání. Proč se toto nepřepne automaticky, je mi skutečně záhadou. Druhou volbou je sekvenční snímání, a to jak normální (ukládání na kartu je neomezené) nebo CS verze s podstatně vyšší rychlostí.

Třetí je focení klasických snímků, čtvrté je pak natáčení zpomalených videosekvencí (až 1000 fps) a poslední jsou pak klasické videosekvence až v HD rozlišení. Některé BEST SHOT režimy (do kterých patří např. zpomalené videosekvence nebo sekvenční snímání) jsou schopny pracovat i pokud je kolečko nastaveno na jiný režim. Tedy i když máte nastaveno např. focení statických snímků, v menu navolený BEST SHOT režim pro natáčení videa bude fungovat.

Fotoaparát jen ukáže, že je zvolen neplatný režim REC. U některých režimů je nadlidský úkol najít takovou kombinací nastavení, aby BEST SHOT režim neprotestoval. Nicméně fungovat funguje správně, i když se mu to nelíbí. Dále zde máme tlačítko pro spuštění přístroje. Na gripu je spoušť s tvrdším, ale přesto příjemným chodem a páčka zoomu, ke které rovněž nemám žádné výhrady.

Na zádi je velký 3,0" LCD displej s rozlišením 230.400 bodů (320×240 pixelů). To je naprostá klasika a nic výjimečného. Musím pochválit velmi dobré pozorovací úhly, pozorovatelnost na slunci je přijatelná. Nad displejem je malý EVF hledáček s úhlopříčkou 0,2 palce a rozlišením 201.600 bodů. Je docela utopený a obraz v něm malý. Hledáček je tak stěží využitelný, zejména používáte-li brýle. Nechybí dioptrická korekce. Nalevo od hledáčku je tlačítko pro jeho přepnutí.

Směrem doprava najdete tlačítko pro vstup do režimu prohlížení a tlačítko pro návrat (to lze ale provést i namáčknutím spouště). Bohužel zde nalezneme velký ergonomický prohřešek. Podobně jak to dělá např. Sony HX1 nebo Panasonic TZ10, i zde najdeme nepochopitelně rychlé přepínání do úsporného režimu při prohlížení snímků. Prohlížíte si tedy snímek, zda je ostrý a kvalitní, zhodnotíte situaci a chcete dále fotit. Jenže z nějakého "úžasného důvodu" se přesně v tom okamžiku fotoaparát rozhodne přepnout objektiv do úsporného režimu.

Objektiv tedy zajede, fotoaparát zjistí, že chcete fotit, opět se nastartuje a následně zazoomuje do výchozí polohy. Zdržení je zhruba 6 až 10 s, a to naprosto nesmyslně! Když déle pracujete s fotoaparátem a kontrolujete vyfocené snímky, fotoaparát vám během několika minut třeba i 20x zajede a znovu startuje. Kdo si snímky důkladněji neprohlíží, toho se tento problém nebude týkat.

Napravo od displeje jsou pak další ovládací prvky. Tlačítko DISP slouží k úpravě zobrazení displeje, MENU pak ke vstupu do hlavního menu, které je řazeno do tří panelů. BS je zkratka BEST SHOT a slouží k aktivaci různých scénických režimů i BEST SHOT režimů (speciální režimy sekvenčních snímání a videosekvencí). Ty fungují i v tom případě, že nesouhlasí volba na horním kolečku, nicméně fotoaparát dá vědět, že se mu to nelíbí.

Čtyřsměrný ovladač nemá popsané volby. Potvrzovacím tlačítkem SET se můžete dostat do rychlého menu s dobrou strukturou, ale trochu pomalejším ovládáním. Stejně tak se do menu můžete dostat tlačítkem nahoru, případně tlačítkem dolů (zde se hned dostanete na výběr nastavení blesku). Tlačítka vpravo/vlevo nemají funkci, ale můžete jim něco přiřadit. Dal jsem si tu např. samospoušť. Velmi mě potěšilo, že samospoušť zůstává stále aktivní a není třeba ji u každého snímku stále nastavovat.

Fotoaparát potěší, že na boku je zde slot pro paměťovou kartu SD/SDHC. I na stativu tak máte ke kartě naprosto bezproblémový přístup. Na snímku vidíte maximální zazoomování objektivu.

Na levé straně si můžete všimnout mechanického tlačítka pro vyklopení blesku a krytku USB portu a vstupu napájení. Na objektivu jsou pak dvě tlačítka, jedno z nich přepíná ostřící režimy (normal, makro, supermakro a manuální ostření), druhé je pak zámek expozice (AEL). Může ale zamykat ostření, příp. oboje. Záleží na nastavení v menu.

Závit pro stativ je zhruba v těžišti přístroje a překvapivě je jen plastový. Nalevo je pak krytka prostoru pro baterie.

Je potěšitelné, že krytka má svou aretaci. Po vyklopení tedy sama drží ve vyklopeném stavu a baterie můžete snadno naskládat do určených prostorů. Jak správně vidíte, fotoaparát je napájen čtveřicí AA baterií.

Casio EXILIM EX-FH25 zatím potěšil obrovskými možnostmi režimů a velmi dobrým zpracováním, bohužel nepřesvědčil několika ergonomickými záležitostmi.