Casio EXILIM FH25: univerzální sportovec

Casio EXILIM FH25 nabízí videosekvence v maximálním rozlišení 1280×720 pixelů (HD rozlišení). Kvalita obrazu je docela dobrá, bohužel je zde jeden nepříjemný fakt. Můžete natáčet buď videosekvence se zvukem, ale bez zoomu (tedy přesněji řečenou pouze s digitálním zoomem, který silně degraduje kvalitu videa), nebo s optickým zoomem, ale beze zvuku. S videosekvencemi si tedy moc neužijete.

Smear efekt díky CMOS čipu v podstatě neexistuje. V menších rozlišeních jsou k dispozici i vyšší snímkovací frekvence, některá umožňují průběžnou změnu snímkovací frekvence. Natáčíte např. při 30 fps a pokud potřebujete, jen zmáčknete tlačítko a změníte to na 120 fps. Průběžné ostření je rychlé, nicméně raději se vyhněte dlouhému zoomování, kdy fotoaparátu chvilku trvá, než se chytne (pokud ostříte po krůčcích, chytá se téměř okamžitě). K dispozici máte tyto režimy:

Je vidět, že videosekvence bohužel zabírají skutečně obrovské množství místa a vyžadují skutečně rychlou kartu. Ke stažení nabízím dvě HD videosekvence ze stejného místa, jedna s optickým zoomem bez zvuku (31 sekund, 94 MB), druhá s digitálním zoomem se zvukem (10 sekund, 31 MB). Dále nabízím VGA videosekvenci při 120 fps (11 sekund, 16 MB), 420fps video s rozlišením 224×168 pixelů (50 sekund, 21 MB) a 1000fps video s rozlišením 224×56 pixelů (78 sekund, 7,2 MB).

Fotoaparát nabízí obrovské množství stabilizačních programů. Vedle úplně vypnuté stabilizace je zde mechanická forma CMOS-shift (posun CMOS čipu), dále navyšování ISO citlivosti a jejich kombinace. V BEST SHOT režimech najdete ještě Anti Shake skládáním několika snímků dohromady. Testovací fotografie byly pořízeny při 139mm ohnisku s časem 1/6 sekundy na vzdálenost zhruba dvou metrů.

Jak je vidět, účinek stabilizace je sice poznat, ale přehnaný zázrak to bohužel není. Patří spíše k těm slabším. Výsledkem jsou často sice neroztřesené snímky (jakoby několikanásobné, což je typické pro režim bez stabilizace), ale lehce neostré.

Pro focení portrétů zde najdete detekci tváří, spoustu problémů vyřeší také bohatá nabídka sekvenčních režimů, které dovolí vyfotit několik snímků a z nich vybrat ten se správným výrazem ve tváři. Rozsah ohnisek je také velmi dobrý, 26mm ohnisko nabízí velmi široký úhel záběru vhodný pro snímání při různých společenských akcích (např. v hospodách a podobných akcích), naopak delší ohniska umožňují lépe fotit detailnější portréty. V obou případech pomáhá také dobrá světelnost objektivu, na širokém ohnisku zlepšuje možnost focení interiérových snímků, na delších pak snižuje hloubku ostrosti.

Díky vysoké cloně není rozmazání pozadí až tak výrazné, jaké mohlo být. Míra detailů je vcelku přijatelná, vlasy jsou přiměřeně ostré.

S bleskem byly stíny lépe prosvětleny. Nic zásadního se ale na fotografii nemění.

Blesk nabízí klasické režimy jako je automatika, vynucené vypnutí, zapnutí, slow synchro a předblesk pro redukci efektu červených očí. Poněkud obtěžující nastavování blesku a vynucování jeho vyklopení jsem popisoval již v první kapitole.

Účinnost blesku je dobrá, nicméně může za to i velmi dlouhý čas expozice. Bohužel 1/15 sekundy je velmi dlouhý čas a snímky v interiéru tak mohou být až nepříjemně často rozmazané.