Casio EXILIM FH25: univerzální sportovec

Pro malý digitální šum není velikost 1/2,3" snímače právě to nejlepší. Casio použilo snímač s poměrně nízkým rozlišením 10 megapixelů, což by ale šumu mohlo prospět. 10 megapixelů je určitě dostatečné rozlišení. Jedná se o čip typu CMOS, který většinou při takto malých rozměrech šumí více než CCD, nicméně jeho BSI technologie (posunutí světlocitlivých buněk blíže k povrchu čipu, resp. přesunutí části vodičů za tyto buňky) slibuje podstatně lepší výsledky.

Casio FH25 umí ukládat i do RAW režimu, ale pouze u citlivostí ISO 100 a 200. Proč to neumí i u vyšších citlivostí, je mi záhadou. Na modré ploše uvidíte jasový šum, na bílé ploše pak barevný šum a písmenka jsou ukazateli zachování detailů. Konverzi z RAWu jsem provedl v programu RAW Therapee, u kterého je možno úplně vypnout redukci šumu. Výsledky v Camera RAW nebo Zoner Photo Studio jsou poněkud jiné (na to se podíváme např. u standardní scény - barevný šum je vyšší, jasový nižší).

I při citlivosti ISO 100 je patrný jasový šum v RAWu. CMOS čip tedy i s BSI technologií šumí poměrně dost. Nicméně detailů je zde dost, šum má příjemnou strukturu, takže nemusíte mít obavy. RAW je při ISO 100 dostatečně kvalitní. Odšumění v JPEGu je provedeno velmi důkladně, vše je hladké, bez šumu a přitom detaily v tomto případě zůstaly.

Při citlivosti ISO 200 je výsledek dost podobný. RAW má jasně patrný jasový i barevný šum, má však znovu příjemnou strukturu. Docela zírám, jak se Casiu povedlo JPEG vyhladit. Lehký úbytek ostrosti je zejména u slabších prolisů dobře patrný.

Citlivost ISO 400 se projevuje v silnějším rozmývání snímku, je až nepřirozeně vyhlazen. Ostrost trochu klesla, šum jako takový zde ale v podstatě není.

Další navýšení citlivosti na ISO 800 se negativně projevuje na úrovni slabších detailů. Odšumování je nemilosrdně odstraňuje. Barevnost lehce klesá, naopak barevný šum roste.

ISO 1600 šum dále zvyšuje, stejně jako odšumování. Silnější detaily jsou stále ještě dobře patrné, v tomto FH25 překvapí. Slabší detaily ale nenávratně mizí.

Nepoužitelnou citlivostí je ale až ISO 3200. Zde dochází k velmi silnému rozmývání i silné degradaci barev. Fotografie nevypadají nijak dobře ani v malých rozlišeních. Dále budeme pokračovat fotografiemi plyšového zajíce, kde na jeho vousech porovnáme míru zachování detailů.

Na těchto snímcích je dobře vidět, že v RAWu je sice více šumu, ale také spousta detailů, které JPEG snímkům chybí. Odšumování je dost agresivní (a naštěstí aspoň účinné) a spousta detailů se ztrácí. ISO 400 odšumování dále zhoršuje, ISO 800 už začíná bát velmi neostré, což se s dalšími citlivostmi jenom zhoršuje. Nakonec se ještě mrkneme na snímky bílé plochy.

V RAWu je patrný barevný i jasový šum, JPEG naopak ukazuje silné vyhlazení. Graf ukazuje lineární nárůst šumu (RAW měl rozdíly jasů 8 a 11 u citlivostí ISO 100, resp. 200).