Cyber-shot DSC-H2: Citlivý ultrazoom v praxi

Možná nejdůležitější změnou, kterou dvojka prošla na cestě od jedničky je to, že objektiv už nese značku Carl Zeiss. Ten má rozsah ohniskových vzdáleností od 36 do 432 milimetrů (v přepočtu na kinofilm) při výborné světelnosti od F2,8 do F3,7. V režimu Makro můžete snímat ze vzdálenosti dvou centimetrů od fotografovaného objektu. Model pochopitelně opět nabízí optickou stabilizaci obrazu. Technologie Super Steady Shot funguje na principu pohybu čoček, kterou oceníte zejména při snímání na dlouhém konci dvanáctinásobného optického zoomu. Stabilizaci můžete využít nejenom při snímání ,ale také už při komponování fotografie. Aktivovat stabilizaci lze i při natáčení videozáznamu, který můžete pořídit v maximálním rozlišení 640 x 480 bodů rychlostí až 30 snímků za sekundu (ve formátu MPEG VX). I tato soní novinka nabízí solidní rychlost provozu, protože exponovat můžete už za 1,9 sekundy po zapnutí modelu a ukládání snímků je svižné i u fotografií v maximálním šestimegapixelovém rozlišení (jde o maximálně tři sekundy). Zpoždění spouště je minimální s namáčknutím i bez namáčknutí (do 0,3 sekundy). Z nejkratšího na nejdelší ohnisko přezoomujete za necelé dvě sekundy (1,8 s), což je na takto dlouhé sklo velmi svižné.



Jinak je Cyber-shot DSC-H2 vybaven Super HAD CCD snímačem (typu 1/2,5"), který obsahuje přibližně šesti milionů obrazových buněk (maximální rozlišení snímku je 2816 x 2112 bodů). V Menu objevíte další nižší velikosti snímků, a to i ve formátu 3:2 a širokoúhlých 16:9. Protože byl navýšen rozsah citlivosti snímače, tak nás pochopitelně zajímalo, jak se „dvojka“ vypořádala s šumem. Předcházející jednička měla totiž se zrnitostí výrazné a nepřehlédnutelné problémy už při hodnotě 400 ISO. Novinka nás v tomto ohledu spíše zklamala: přestože nyní můžete využít hodnotu až 1000 ISO, tak opět při 400 ISO je již šum znatelný. Výhodu vyšších hodnot citlivosti tak zrealizujete pouze v nižších rozlišeních, což je ovšem pouze malá náplast pro náročnější fotografy, kterým je tento model určen. Tím také trochu přichází vniveč technologie, která by měla zabránit vzniku rozmazaných snímkům pomocí razantně zvyšující se citlivosti snímače při snímání v šeru.




Velkou dávku kreativity nabízí novinka i pro náročnějšího fotografa, který se nespokojí s pouhým "cvakáním" v automatickém režimu, protože je možné využít služeb expozičních režimů A, S, P, M (od automatiky až po plný manuál), pro méně zkušené jsou připraveny přednastavené scény (hned sedm režimů). Nechybí ani možnost nastavení vyvážení bílé, několik režimů automatického ostření (například kontinuální AF) a také manuální ostření. Pomocí tlačítka korekce expozice snadno a hlavně rychle nastavíte přesně expozici (zvláště v kombinaci se zobrazením reálného histogramu na displeji).




Dostatečný je rozsah závěrky, protože expoziční časy lze nastavit buď na maximálních 30 sekund, anebo na 1/1 000 sekundy (zde by snad modelu slušel ještě kratší čas, ale i tak jsme snímali dynamické situace bez problémů). Ani u takto funkčně vyspělého fotopřístroje nechybí již zmíněná korekce expozice (+/- 2EV po třetinách). Měření expozice probíhá celoplošně, bodově, anebo se zdůrazněným středem. Upgradem prošel také barevný LCD displej na zadní straně, který je sice opět 2,5 palcový, ovšem nyní má výrazně vyšší rozlišení - už 250 tisíc pixelů - a na poskytovaném obrazu je to skutečně znát. Pořízená data se ukládají do vnitřní paměti (o kapacitě 32 MB), anebo na paměťové karty typu Memory Stick Pro Duo. Novinka je vybavena rychlejším rozhraním USB 2.0.


Rychlost provozu