Dva objektivy nebo jeden ultrazoom?

V protisvětle často vylezou další optické chyby, jako jsou např. odlesky objektivu nebo chromatická aberace. V minulých testech jsme si již ukázali, že chromatická aberace je spíše mírný problém, který se vyskytuje jen v RAW souborech, které nejsou automaticky korigovány na tuto optickou vadu. Nyní prezentované snímky byly foceny v JPEGu, nejedná se tedy o převod z RAW souborů.

Na fotografii si lze všimnout chromatické aberace kolem větviček stromů, Rovněž se zde vyskytují odlesky objektivu, ty však nejsou vždy přítomné. Z tohoto místa jsem vyfotil asi pět snímků na 18mm ohnisko a pouze u tohoto jediného se tento odlesk vyskytoval.

Když se budete hodně snažit, úhel zobrazení, kdy se zmíněné odlesky objeví, najdete. Naopak kdo necvaká bez rozmyslu, poměrně snadno najde takovou kompozici, kdy bude mít v záběru slunce, ale nebudou tam odlesky.

Na nejdelším ohnisku není patrná aberace na širokých větvích a těch zaostřených, ty mimo rovinu zaostření jsou pochopitelně rozmazány a dost modrají.

S 55-200mm objektivem jsou výsledky trochu lepší. Ostrost je trochu výraznější, aberace o něco menší. Vzhledem k tomu, že s 55mm ohniskem se protisvětlo se sluncem nebude fotit příliš často, není třeba vkládat další ukázkové snímky.

U ultrazoomového objektivu jsem v průběhu testování odlesky nezaznamenal. Tenké větvičky modrají výrazně, nicméně chromatická aberace u širších větví není patrná jako u 18-55mm objektivu.

Naopak na 52mm ohnisku si mírných odlesků vlevo dole všimnout lze. Chromatická aberace zde není problém. V protisvětle je na tom 18-200mm objektiv poměrně dobře.

Podíváme se také na úroveň chromatické aberace. Všechny snímky (pokud není uvedeno jinak) jsou vyvolány z RAWu bez korekcí této chromatické vady. Začneme s 18-55mm objektivem.

Při tomto testu jsem neměl právě slunečné počasí, nicméně i tak je vidět, že 18-55mm objektiv na nejširším ohnisku na chromatickou aberaci trochu trpí. Ostatně to potvrdila i první fotografie v této kapitole (stromy v protisvětle). Můžete si všimnout, že slabší aberaci fotoaparát v JPEGu velmi dobře odstraňuje. Bohužel ani na nejvyšší cloně aberace nezmizí. Následuje 35mm ohnisko.

Při 35mm ohnisku se už ale chromatické aberace moc bát nemusíte. Při silnějším protisvětle s modrou oblohou sice mohou vznikat modré kontury slabších větviček, v tomto počasí se ale nic takového stát nemohlo. Pokračujme maximálním ohniskem 55 milimetrů.

Ani na nejdelším ohnisku se již chromatické aberace nevyskytuje.

Nastává tedy čas se podívat na 55-200mm objektiv. Začneme jeho nejširším ohniskem, tedy 55 mm.

Pro tento objektiv je na jeho nejširším ohnisku chromatická aberace v podstatě neznámý pojem. Její úroveň je minimální. Podíváme se na 102mm ohnisko.

Ani na cca 100mm ohnisku není aberace patrná, rozhodně ne na zaostřených objektech. Ty v pozadí na rozmazaných hranách jen velmi mírně zelenají. Nakonec maximální 200m ohnisko.

Na nejdelším ohnisku už ale mírná aberace vzniká, má však sotva pixelovou šířku, takže není příliš výrazná.

Na závěr se podíváme na ultrazoomový objektiv 18-200 mm. Jako první je zde 18mm ohnisko.

Na nejširším ohnisku má objektiv poměrně výraznou chromatickou aberaci. Ta neklesá ani s rostoucí clonou. Pokračujme 35mm ohniskem.

Na 35mm ohnisku již aberaci tak výrazně neuvidíte, mírné modré a filaové flíčky se ale občas najdou. Zde se už objektiv začíná jevit v lepším světle při všech clonách. Následuje ohnisko 56 milimetrů.

Ani při 56mm ohnisku se už chromatická aberace nevyskytuje, takže ani zde objektiv nezklame. Dalším testovaným ohniskem je 105 milimetrů.

Na 105mm ohnisku se ale aberace opět začíná trochu projevovat. S rostoucí clonou ale klesá a stácá se méně patrnou. Kapitolu zakončíme maximálním 200mm ohniskem.

Při cloně F5,6 je výřez z rohu snímku mimo zaostřenou oblast, aberace je opět vidět. U středních clon je vidět spíše u nezaostřených linií, u těch nejvyšších pak aberace není patrná.