Dva objektivy nebo jeden ultrazoom?
24.3.2010, Milan Šurkala, recenze
Mnoho z vás si už jistě položilo otázku, zda je lepší koupě dvou krátkorozsahových zoomovacích objektivů, nebo koupě jednoho ultrazoomového. V našem dnešním testu se tedy podíváme na objektivy Nikonu 18-55 mm VR, 55-200 mm VR a srovnáme je s 18-200 mm VR.
Kapitoly článku:
- Dva objektivy nebo jeden ultrazoom?
- Autofokus, ostření, světelnost, stabilizace
- Sférické zkreslení, vinětace a ostrost v rozích
- Kresba v praxi
- Optický zoom
- Protisvětlo, chromatická aberace
- Galerie ilustračních snímků: 18-55mm objektiv
- Galerie ilustračních snímků: 55-200mm objektiv
- Galerie ilustračních snímků: 18-200mm objektiv
- Závěr
Následují ilustrační snímky pořízené s 55-200mm objektivem. Opět jde o JPEG snímky, u některých je k dispozici i RAW.
Ostrost až do rohů je dobrá, míra detailů rovněž není špatná. Po dobrých výkonech objektivu jsem však čekal ještě trochu ostřejší výsledek.
Objektiv se se svým zvětšením 1:4,3 na makro opravdu moc nehodí. Ostrost je dobrá, snímek má oproti 18-55mm verzi lepší hloubku, jeho obraz není tak plochý a bez života. Můžete se podívat i na fotografii ve formátu RAW.
Na nejširším ohnisku má objektiv krásně ostrou kresbu, při cloně F11 i v rozích. Chromatická aberace zde téměř není, tenké větve se však v silném protisvětle ztrácejí.
Mlžný opar opět snížil kontrast snímku, je však vidět, že i přes mlhu je zde přijatelná kresba. Opět se můžete podívat i na RAW verzi.
Objektiv zde poměrně slušně ostřil. Snímek jsem zkoušel několikrát, pouze jednou se nepovedlo zaostřit napoprvé. Listy jsou velmi krásně ostré.
Poslední snímek je pořízen na nejširším ohnisku. Opět je vidět, že s ostrostí nemá tento objektiv problém, snímky jsou výrazně živější než u základního setového objektivu 18-55 mm.
Další pokus o makro. Není to úplně nejlepší, trochu se s tím ale pracovat dá.