Fujifilm FinePix HS10: ultrazoom roku?

Fotoaparát je dodáván ve velmi pěkné tmavé krabici.

V ní najdete fotoaparát, krytku na objektiv se šňůrkou, popruh, CD-ROM se softwarem a plnou verzí manuálu, ořezanou verzi manuálu, USB kabel, AV kabel a 4 alkalické AA baterie.

O energii se u fotoaparátu starají čtyři AA baterie. Pro někoho to může být neocenitelná výhoda, pro někoho jiného zase naopak. AA baterie mají výhodu v tom, že se dají sehnat téměř všude (minimálně alkalické, pro nabíjecí už musíte zpravidla do elektra), vyšší výdrž, naopak nevýhodou nutnost je plně vybít před nabitím (jinak ztrácí kapacitu) a rovněž o trochu větší samovybíjení. To lze ale potlačit kvalitnějšími AA články. Během testu jsem používal čtveřici baterií Varta PowerAccu 2700 mAh. Poněvadž jsem je už dlouho nepoužíval (dnes už opravdu mnoho fotoaparátu na AA baterie není), i u těchto velmi kvalitních baterií se projevily nemoci NiMH technologie.

Vytvořil jsem si tedy "vybíječku" tvořenou ventilátorem z chladiče grafické karty a nechal články dvakrát úplně vybít. Baterie se pak začaly probouzet a vrátily se ke dnům své slávy. Výrobce hovoří o výdrži na 400 snímků, což je průměrná hodnota v této kategorii. Blesk, průběžné ostření či detekci tváří jsem sice často nepoužíval, ale i tak mě první hodnota 620 snímků na jedno nabití velmi příjemně překvapila. Zajímavé, že indikace vybitých baterií svítila posledních cca 250 snímků. Na druhý pokus jsem se dostal dokonce na 700 snímků.

S velmi kvalitními AA články tedy Fujifilm FinePix HS10 dokáže vydržet opravdu hodně dlouho. Bohužel za kvalitu se platí a tato čtveřice baterií mě vyšla na 400, resp. 500 Kč (mám dvě sady). Normální nabíjecí AA baterie seženete za cca 200-300 Kč/4 ks. Očekávejte pak ale nižší výdrž, zhruba na úrovni toho, co udává výrobce.

Na dodaném CD naleznete nový software MyFinePix Studio 1.0. Ta by měla sloužit k nahrání snímků do počítače, mně se ale nic takového nepodařilo a snímky jsem musel tahat přes čtečku karet.

Aplikace vypadá hezky a dobře se ovládá. Není nijak složitá a ani její funkčnost není nikterak bohatá. Najdete zde jen několik základních možností.

Po rozkliknutí snímků jim můžete upravovat jas, kontrast a gamma korekci, lze přidat i několik efektů, nebo snímky ořezat, tím ale výčet funkcí asi končí.

Pro konverzi RAW snímků je zde aplikace RAW FILE Converter, což není nic jiného, než známé SILKYPIX Developer Studio. Fujifilm tento program dobře pojmenoval, neboť oproti jiným značkám, které rovněž využívají tento program, není u verze Fujifilmu k dispozici celá spodní editační nabídka. Možnosti úprav RAW fotografií tak jsou docela omezené na jas, korekci expozice, kontrast, barevné ladění, doostření a odšumění. Korekce optických vad, záchrana přepalů a další bohužel nejsou k dispozici. Snímky nelze uložit ani jako vícebitový TIFF.

O hledáčku a jeho zapínání jsme již mluvili, totéž platí pro LCD displej s 3,0" úhlopříčkou a klasickým rozlišením 230.000 bodů. Ten je tedy výklopný, což usnadňuje focení nad hlavou nebo od země. Díky tomu si Fujifilm mohl dovolit použít jednodušší displej, jehož pozorovací úhly jsou jen průměrné, zespoda pak velmi špatné.

V levém horním rohu je fotografický režim, následuje detekce tváří a měření expozice. Směrem dolů je zobrazení optického zoomu, ten je modrý se zobrazením aktuálního zoomu, v supermakro režimu je graf žlutý. Spodní řádek ukazuje expoziční čas a clonu (hodnoty se mění průběžně i bez namáčknutí), je zde i korekce expozice. Pravý sloupec seshora ukazuje počet zbývajících snímků, ISO citlivost, rozlišení videosekvencí, rozlišení fotografií, rozšíření dynamického rozsahu, barevné ladění a ikonku roztřesení. Na pravém snímku vidíte automatický režim.

Pomocí tlačítek nalevo od displeje můžete spustit malé menu nabídky, v nichž se lze pohybovat tlačítky i kruhovým voličem. Na pravém snímku je vidět manuální ostření. Náhled zabírá poměrně malou plochu a jak je patrné, zvětšený náhled je kostičkovaný (zvětší se jen to, co už na displeji bylo, žádnou informaci navíc zde bohužel neuvidíte).

V manuálním režimu je dole nastavení expozičního času a clony pomocí kruhového voliče (pro nastavení clony je potřeba držet tlačítko korekce expozice), vpravo je pak graf pod(pře)expozice. Pravý snímek ukazuje výběr makro režimu.

Nebojte se, nepřijdete ani o histogram. Co se týče panoramat, můžete volit všechny čtyři směry, lze tedy fotit nejen ultraširokoúhlá panoramata (při focení na šířku), ale i panoramata s trochu vyšší výškou (při focení na výšku).

Výhodou je, že při točení hlavním ovládacím kolečkem se zobrazuje animace, která vám i ve tmě napoví, kde je která volba. Vpravo pak vidíte bracketing digitálního zoomu.

Zde je menu fotoaparátu. To je typické pro fotoaparáty Fujifilm. Ve fotografické části jsou k dispozici čtyři stránky, na každé je pak pět voleb. Vpravo je vidět rozkliknutí voleb.

Na následujícím snímku je dobře vidět, jak neskutečně hluboko je zakopaná volba RAWu. Je až na čtvrté stránce technického menu (rychleji se k němu tedy dostanete od konce). Napravo je pak snímání videosekvencí.

Dále vidíte jemné nastavení vyvážení bílé, které lze lehce poupravit, pokud vám nevyhovuje. Při zobrazování videosekvencí je nahoře vlevo číslo složky a souboru, dole pak datum a čas pořízení snímku.

U fotografií vpravo nahoře přibyla ISO citlivost, rozlišení snímku, rozšíření dynamického rozsahu, dole je čas pořízení doplněn o expoziční čas a clonu. Stisknutím tlačítka INFO můžete zobrazit snímek v menší, ale doplněný o histogram, barevné ladění a blesk.