Fujifilm X-E1: CSC tak trochu jinak

Fotoaparát je vybaven 16MPx CMOS X-Trans snímačem. Má jiné uspořádání barevných filtrů a trochu vyšší zastoupení zelených pixelů. Díky tomu by měl nabízet o něco lepší detaily srovnatelné spíše s full frame senzory. My se nyní podíváme na šum. Protože RAWy jsou patrně odšumovány už ve fotoaparáty, nenajdete tu skoro žádný barevný šum.

Nejnižší citlivost je k dispozici pouze v JPEGu. Jde o rozšiřovanou citlivost (ztmavené ISO 200). Šum neexistuje, detaily jsou velmi pěkné.

ISO 200 je rovněž velmi čisté, šum zde v podstatě není. Detaily jsou velmi pěkné v RAWu i JPEGu.

Citlivost ISO 400 rovněž nevykazuje takřka žádný šum, i JPEGy jsou dostatečně detailní.

U citlivosti ISO 800 se v RAWu začíná objevovat lehký jasový šum. JPEGy jsou i nadále velmi kvalitní.

ISO 1600 zvyšuje šum v RAWu, ostrost začíná lehce slábnout. To jde trochu vidět i v JPEGu.

S citlivostí ISO 3200 šum opět trochu roste, JPEGy se už začínají trochu rozmývat a jejich barevnost klesá.

ISO 6400 je na tom už docela špatně. JPEGy mají stále slušné výrazné detaily, ty slabší se ale dost mažou.

Citlivost ISO 12800 dále zvyšuje odšumování v méně výrazných plochách. Znatelně tam klesá i saturace barev.

Nejvyšší citlivost ISO 25600 už vypadá opravdu hodně špatně. Nejvýraznější hrany zůstávají, zbytek se rozmazává a dochází k výrazné ztrátě barev až téměř na nulu. Nebudou chybět snímky s rozlišením na standardizovaných 12 megapixelech. Můžete je tak vzájemně porovnat s dalšími přístroji.

Výsledky jsou velmi slušné, do citlivosti ISO 1600 je kvalita solidní. ISO 3200 vypadá ještě docela dobře, výše už počítejte s viditelným rozmýváním.

V RAWech jsou snímky o něco detailnější, šum však lze pozorovat o něco dříve. Podíváme se tak na snímky plyšového zajíce, na kterých posoudíme míru zachování detailů.

Do citlivosti ISO 1600 jsou detaily velmi pěkné, odšumování není přehnaně agresivní. Od ISO 3200 to začíná být horší, ale stále jde o použitelnou citlivost. Vyhýbal bych se citlivostem ISO 6400 a vyšším. Podíváme se také snímky na standardizovaném rozlišení 12 megapixelů. Díky 35mm objektivu (menší perspektivě) a nutnosti snímat z trochu větší vzdálenosti (zabírá asi 41cm proti obvyklým 40 cm), je snímek trochu více oddálený.

I na tomto snímku jde vidět, že do ISO 1600 v podstatě nejsou problém, pak už začíná trocha odšumování a vyšším citlivostem (od ISO 6400 včetně) už bych se raději vyhýbal.

RAWy ukazují slušné výsledky i při ISO 1600 a docela hezky vypadá i ISO 3200. Podíváme se dále na snímky bílé plochy.

Díky odšumování i v RAWu lze těžko posoudit míru barevného šumu. JPEGy jsou naprosto bez barevného šumu při všech citlivostech. Fotoaparát navíc umožňuje nastavit sílu odšumování od -2 do +2.

Při nejnižší citlivosti nejsou mezi snímky nějak výrazné rozdíly a podobně to vypadalo i u citlivosti ISO 800.

U vyšších citlivostí (zde ISO 3200) je už vliv poněkud patrný a osobně bych doporučil držet se maximálně u výchozího nastavení nebo odšumování potlačit.