Fujifilm X-T100: postřehy z praxe

Nyní se podíváme na úroveň šumu. Tu budeme studovat na snímcích pořízených ve formátu JPEG i RAW. Pokud jde o RAWy, tak ty byly převáděny přes Camera Raw s odšumováním staženým na minimum, JPEGy mají odšumování nastaveno na střední hodnotu. Abyste mohli dosáhnout rozšířených citlivostí, je nutné fotit do JPEGu a mít vypnutou elektronickou závěrku.

 

 

 

Nejnižší citlivost ISO 100 (rozšířená) je pochopitelně naprosto čistá. Přišlo mi však, že Fujifilm snímky zbytečně přeostřuje.

 

 

 

 

 

Základní hardwarová citlivost ISO 200 je rovněž velmi čistá, což se dá od APS-C čipu určitě očekávat. Platí to pro JPEG i RAW.

ISO 400 dává jen velmi mírný jasový šum v RAWu, snímky jsou tak i nadále velmi čisté.

Ani ISO 800 na tom není špatně. Jasový šum v RAWu se lehce zvyšuje, nadále jde ale o velmi kvalitní výsledky.

ISO 1600 už více zrní, stále jde ale především o jasový šum. JPEGy se tak rozmývají jen lehce a nepřichází o barvy, což je rozhodně pozitivní.

ISO 3200 začíná zlehka přidávat barevný šum, nicméně toho jasového je už docela dost. Vidět to jde i na JPEG snímcích, které se začínají rozlévat a tentokrát i mírně ztrácet saturaci barev. Pořád jde o použitelnou citlivost.

Tady už začínají větší problémy. RAWy jsou kvůli šumu dost rozpadlé. JPEGy jsou poměrně slušně převáděny a hrudkování není nějak extrémní, dokonce je zachována aspoň nějaká saturace barev, ale přeci jen se dostáváme do sfér pro spíše nouzové použití.

Je poměrně překvapivé, že ISO 12800 není proti citlivosti ISO 6400 o moc horší. Šum se zvýšil jen trochu, odšumování se stále snaží zachovat aspoň trochu detailů a barev. Obraz je sice jak trochu za igelitem, ale na to, že jde o ISO 12800 a APS-C senzor, jde o docela dobrý výsledek. Pochopitelně, pro kvalitní fotky to není ani náhodou.

Nyní jsme už na rozšířené citlivosti ISO 25600. Kvalita snímku je nízká, barvy se hodně rozmývají, detaily se ale fotoaparát snaží celkem zachovat a dokonce jde pořád vidět přední masku na Mercedesu.

Nejvyšší citlivost ISO 51200 jde ale s kvalitou velmi dramaticky dolů. Obraz se rozmývá, barvy téměř neexistují. Dále se tak podíváme na míru šumu při zmenšení rozlišení na standardizovaných 12 megapixelů.

 

 

 

S nárůstem citlivostí vidíme postupné snižování ostrosti, nicméně kvalita je v tomto sníženém rozlišení překvapivě solidní. Do ISO 3200 včetně je to dobré a dovolím si tvrdit, že i ISO 6400 a 12800 vypadá za některých okolností použitelně. Dále se podíváme na snímky vousů plyšového zajíce a na míru zachování detailů. Začneme výřezy v plném 24MPx rozlišení.

 

 

 

Je vidět, že jsou snímky v JPEGu dosti přeostřené. RAWy vypadají hezky i při citlivosti ISO 3200, pak už šum začíná přebírat vládu.

 

 

 

Při konverzi na menší rozlišení 12 MPx (pro srovnání stejného výstupu mezi recenzemi) se kvalita pochopitelně jeví lepší. ISO 3200 vypadá být v pořádku a také ISO 6400 je v RAWu použitelné. JPEG se už docela rozmývá, ale dá se to ještě použít v některých případech.

 

 

 

Barevný šum se začíná vkrádat do snímků někde okolo citlivosti ISO 1600, ale výraznějším se stává až někde kolem ISO 6400. Pokud jde o JPEGy, ty ho mají vždy plně odstraněný a nenajdete jej ani na ISO 51200.