Fujifilm X10: retroborec
Dnes jste se dočkali recenze dalšího velmi zajímavého profi kompaktu. Je jím Fujifilm X10, který je vybaven 2/3" EXR CMOS čipem s 12MPx rozlišením. Jeho objektiv má netradiční manuální zoom a výbornou světelnost od F2,0. Jak si povede v testu?
Kapitoly článku:
Autofokus, ostření
U fotoaparátu najdete tři různé režimy ostření. Prvně je to jednorázové ostření AF-S, dále průběžné AF-C a manuální MF. Průběžné ostření doostřuje pouze náhled na LCD displeji, po namáčknutí spouště už nefunguje. Manuální ostření 4krát zvětšuje náhled na displeji a jde skutečně o větší výřez z čipu, tedy s obrazovými informacemi navíc. Obraz je dostatečně detailní i za špatného světla (byť je pak zašuměný), a tak ani v interiérech nebude problém s ručním ostřením. Jediné, s čím musíte počítat, je to, že se zadním kolečkem opravdu hodně natočíte.
Co se týče výběru bodů, máte zde uživatelský výběr ze 42 různých pozic. Úprava je velmi snadná a rychlá, takže tady skutečně není žádný problém. Automatický výběr ostřícího bodu funguje také dobře, v makro režimu ale ostří na prostředek a chová se jako pevně daný bod. Dále tu najdete AF Tracking, tedy sledování objektu. To je rychlé a vcelku i úspěšné. Velké změny zoomu nebo vzdálenosti objektů už ale nerozchodí. Jako poslední tu máme detekci tváří. Ta je rychlá a má dobrou úspěšnost.
Pokud je řeč o rychlosti ostření, tak zde nemám větších námitek. Rozhodně patří k těm rychlejším a vůbec nezdržuje. Velmi dobré výkony pak předvádí za horšího světla, kde se díky velmi dobré světelnosti objektivů výkon nepropadá tak moc, jak jsme u kompaktů zvyklí. Úspěšnost ostření je rovněž dobrá, ale rozhodně byste si měli dávat pozor na zapnutý makro režim. V podstatě i s ním můžete fotit běžné snímky na desítky metrů, ale když zrovna budete potřebovat hodně rychle zaostřit, v takovém okamžiku zpravidla vyvede nějakou hloupost. Pokud máte nastavený správný ostřící režim pro dané podmínky, AF systém vás téměř nikdy nezklame.
Fujifilm X10 podporuje normální, makro a supermakro režim. V normálním můžete ostřit od zhruba 7 centimetrů, postupně to roste k 50 centimetrům. V celém rozsahu se tak pohybujete okolo 0,2 až 0,3× zvětšení, což je málo. V makro režimu začínáte na cca 5 centimetrech, postupně je s rostoucími ohniskovými vzdálenostmi potřeba až 40 cm. Zde se už na širších ohniscích dočkáte 0,4× zvětšení, ale i to je pro makro velmi málo. Na nejdelším ohnisku je to asi 0,25× virtuální zvětšení, což se dá použít jen na velmi nenáročné telemakro. Změnou je teprve supermakro režim, který umožní fotit zhruba od půl centimetru. Pak se dočkáte slušného 1,1× zvětšení, musíte ale počítat se značně širokým úhlem záběru.
To, že můžete být opravdu blízko, dokládá tento snímek kleští. Při cloně F2 je hloubka ostrosti opravdu miniaturní. V těchto podmínkách se ale připravte na silnější vinětaci a chromatickou aberaci.
expoziční čas 1/38 s, clona F2, citlivost ISO 100, ohnisko 28 mm, klikněte pro zvětšení
Nastavení expozice, automatika
Nastavování expozice a její automatika je jedna z disciplín, kde dokáže Fujifilm X10 pěkně zamotat hlavu. V nabídce je plná nabídka režimů, tedy automatika, priorita clony, času a plný manuál včetně bulb režimu. Rozsahy časů, citlivostí a clon jsou velmi bohaté, problémem je ale neuvěřitelná provázanost mezi jednotlivými režimy. Fotoaparát sice podporuje časy od 1/4000 s do 30 sekund, ale u plně otevřené clony nelze volit čas kratší než 1/1000 s, takže za dobrého světla můžete zapomenout na rozmazávání pozadí, protože časy jsou prostě příliš dlouhé, dobrou světelnost nelze využít a interní ND filtr tu bohužel není. Při vyšších clonách se minimální možný čas zkracuje. Pravděpodobně je to dáno stejně jako u X100 pomalou závěrkou, která nestihne za tak krátký čas projet celou plochu, kterou pokryje clona otevřená na F2.
Stejně tak jsou omezeny maximální časy, pokud navolíte vyšší citlivosti nebo automatiku. Při ISO 200 to je 8 sekund, při ISO 1600 už jen 2 sekundy a tak dále. Citlivosti mají rozsah ISO 100 a pak od ISO 200 do ISO 3200 v plném rozlišení po 1/3 EV krocích, dále ISO 4000 až 6400 v rozlišení do 6 MPx a ISO 12800 do 3 MPx. Automatice lze navolit maximální citlivost na ISO 400, 800, 1600 nebo 3200. Automatické ISO funguje dokonce i v manuálním režimu M.
Objektiv má velmi dobrou světelnost F2,0 na nejširším a F2,8 na nejdelším ohnisku. Maximální hodnota irisové clony je F11, ale aby bylo trochu legrace, v režimu P a S automatika volí maximálně F9. Režim P umožňuje programový posun, ale nesmí být použit externí blesk a DR musí být nastaveno na jednu pevnou hodnotu. V některých případech nelze nastavit clonu F2,0, ale stačí navolit nějakou vysokou clonu a vrátit se zpátky. Asi chyba ve firmwaru.
Měření expozice může být celoplošné (zónové), bodové nebo průměrové. Neměl jsem potřebu využívat korekci expozice, protože fotoaparát šel téměř vždy přinutit k nastavení správné expozice. Problém je v tom, že ne vždy se to povedlo napoprvé. Někdy se stane to, že rozdíl mezi namáčknutími může být v expozici i okolo 1 EV. Jednou je prostě fotka tmavší, jednou světlejší, ale vždy vypadá vcelku dobře. Fotoaparát ale doslova nenávidí rychlé focení po zapnutí přístroje nebo z režimu prohlžení fotografií. Chvíli trvá, než nějak rozumně nastaví jas snímku a pokud náhodou budete chtít vyfotit snímek, může se stát to, co vidíte dole. Naprosto přepálená fotka. Fotoaparátu jednoduše dost dlouho trvá, než se expozičně "najde".
expoziční výstřelky při rychlém focení
Jednoduše řečeno, s expozicí si užijete spoustu "legrace", protože je zde spousta roztodivných provázání a jen se budete divit, proč jednou takový a onaký čas nebo clona nastavit jde a proč tentokrát ne.
expoziční čas 1/60 s, clona F2,5, citlivost ISO 250, ohnisko cca 85 mm, klikněte pro zvětšení
Hodně diskutovaným tématem u profikompaktů je hloubka ostrosti. Zde u Fujifilmu X10 jsou údaje v EXIFu poměrně nepřesné, neboť EXIF říká ohnisko 71 mm, přitom bylo nastaveno 85 mm. Reálné ohnisko snímku bylo cca 21-22 milimetrů, clona F2,5, což dává vstupní průměr clony zhruba 8,6 mm. Jak vidíte, pozadí se příjemně maže. Jak na tom bude APS-C fotoaparát se setovým 18-55mm objektivem?
Samsung NX11, expoziční čas 1/60 s, clona F5,6, citlivost ISO 1600, ohnisko 55 (84) mm
Pro srovnání jsem použil Samsung NX11 se setovým objektivem 18-55mm F3,5-5,6 OIS. Na 55mm (po přepočtu 84mm) ohnisku má světelnost F5,6, clonový otvor by tedy měl mít průměr 9,8 mm, což proti Fujifilmu není zrovna moc velký rozdíl. Ostatně i výsledek je dost podobný, APS-C fotoaparát má jen o trochu více máznuté pozadí při stejné kompozici. Dá se tedy říci, že při stejných snímacích vzdálenostech a kompozici bude hloubka ostrosti Fujifilmu X10 a APS-C fotoaparátu se setovým objektivem docela podobná (minimálně co se delších ohnisek týče).
Expoziční a fotografické režimy
Expoziční a fotografické režimy můžete volit na horním ovladači fotoaparátu.
- M (Manual) - Manuální nastavení expozice. Uživatel volí čas (1/4000 s až 30 sekund nebo bulb režim), clonu lze nastavit od F2 až F2,8 dle ohniska do F11, citlivost od ISO 100 do ISO 12800 (ISO 6400 max. 6 MPx, ISO 12800 max. 3 MPx). Velmi zajímavá je možnost nechat citlivost na automatice AUTO ISO 400 až AUTO ISO 3200, kdy vlastně nastavíte čas a clonu, správnou expozici už zajistí fotoaparát automaticky. Fotoaparát sice ukazuje malý graf pod(pře)expozice, ale displej ani trochu neodpovídá nastavené expozici, ukazuje pořád tu správnou (a to dokonce i po domáčknutí!), což mi docela vadilo. Když si nevšimnete grafu, můžete být po vyfocení velmi nemile překvapeni, jak je vlastně snímek exponován.
- A (Priorita clony) - Uživatel volí clonu od F2 (případně až od F2,8 dle průběhu světelnosti) do F11. Čas je dopočítán automaticky (maximálně 30 sekund, minimálně dle clony - při F2 jen do 1/1000 s, při F4 je to už 1/2000 s, atd.). Citlivost má stejné možnosti jako režim M. K dispozici je korekce expozice od -2 EV do +2 EV.
- S (Priorita času) - Fotograf volí expoziční čas od 1/4000 s do 30 sekund, tyto volby jsou opět omezeny nebo nedoporučeny na základě zvolené citlivosti nebo clony (nízké clony nedoporučují kratší časy než 1/1000 s - hodnoty zčervenají, naopak vysoké citlivosti neumožní volit delší časy, např. AUTO ISO 1600 končí na dvou sekundách). Ať nastavíte čas jakýkoli, automatický výběr clony končí na F9. Výše se nedostanete, minimální hodnoty jsou F2 až F2,8 dle ohniska. Pro citlivosti platí totéž co pro režimy A a M. U režimů A a S mi hodně vadí to, že nejenže jas displeje neodpovídá expozičnímu nastavení, ale ani graf pod(pře)expozice nikterak nereaguje. Ten je totiž vázán na kolečko korekce expozice. O špatné expozici se tak dozvíte až po namáčknutí spouště, kdy je některá z expozičních hodnot červená, ale nemáte žádné ponětí, zda bude snímek mimo o třetinu EV nebo naprosto nepoužitelný. To zjistíte, až ho vyfotíte. Displej reaguje pouze na manuálně nastavenou korekci expozice (od -2 EV do +2 EV).
- P (Program AE) - Automatická expozice, volba clony i času. Čas může být navolen od 1/4000 s do 1/4 sekundy, clona od F2-2,8 (dle ohniska) do F9. Citlivosti mají stejný rozsah možností jako všechny předchozí režimy. K dispozici je i programový posun (můžete upravit clonu), ten ale funguje pouze v případě, že je vypnutý externí blesk a rozšíření dynamického rozsahu DR je na jiné položce než "auto". I zde máte korekci expozice od -2 EV do +2 EV.
- EXR - Automatický nebo manuální výběr EXR režimu. EXR HR fotí do 12 megapixelů, EXR DR do 6 MPx s tím, že polovina pixelů je nastavena na expozici stínů, druhá na expozici světel. EXR SN pak spojuje pixely za účelem nižšího šumu rovněž do rozlišení 6 MPx. Nelze využívat RAW. Velmi příjemnou oklikou, jak se dostat k EXR režimům a mít možnost nastavovat expozici nebo fotit do RAWu, je jednoduše nastavit 6MPx rozlišení. Pak i v PASM režimech fotíte do EXR SN, příp. DR (na základě zvoleného DR).
- Plná automatika
- Adv. - Režim pohyblivých panoramat (úhel 120, 180, 360 nebo 360 stupňů ve smyčce, lze volit všechny čtyři směry snímání), Kontr.ostr. (rozmazání pozadí pomocí multiexpozice), Pro tm. scény (multiexpozice pro snížení šumu).
- SP - Scénické režimy
- Videosekvence
- C1, C2 - Uživatelské pozice, kam si můžete uložit nastavení. Osobně mi zde velmi chyběla možnost uložit si nastavení stabilizace pro snímání panningu.
expoziční čas 1/450 s, clona F11, citlivost ISO 200, ohnisko 37 mm, klikněte pro zvětšení
Panoramata lze pořizovat v úhlu až do 360°. Toto je mnohem menší záběr s výsledným rozlišením 5760×1624 pixelů. Skládání si bohužel lze na několika místech všimnout.
