Fujifilm X100: splněný sen
Fujifilm X100 vyvolal při svém uvedení hotovou mánii. Výrobce nestíhá uspokojovat enormní poptávku a my se dnes podíváme, zda je X100 skutečně tak famózní fotoaparát jak v papírových specifikacích. Trefil se Fujifilm skutečně do černého?
Kapitoly článku:
Příslušenství
Fotoaparát je dodáván ve velké černé krabici. Nebylo třeba cokoli zdůrazňovat, název X100 říká vše.
Vevnitř jsou dvě krabičky. Jedna s příslušenstvím a druhou s fotoaparátem. Ten je uložen, jako by šlo o šperk.
V balení pak najdete i Li-Ion akumulátor, nabíječku a kabel, USB kabel, CD-ROM se softwarem, popruh a něco, co je dnes už velmi netradiční, plnou verzi manuálu!
Výdrž baterie
Energie je uchovávána v Li-ion akumulátoru NP-95 s nízkým napětím 3,6 V, ale zase velmi vysokou kapacitou 1800 mAh. Výrobce hovoří o výdrži na 300 snímků, což nezní příliš dobře. Nicméně pokud nebudete používat průběžné ostření a nepřeženete to s používáním blesku, není problém se dostávat na zhruba 450 snímků, případně i lehce přes. A to je už pěkný výsledek.
Dodaný software
K fotoaparátu dostanete aplikaci MyFinePix Studio, která slouží k nahrávání snímků, jejich katalogizaci i k mírným úpravám.
Osobně mě aplikace moc nenadchla. Přijde mi trochu nesrozumitelná a ani možnosti úprav nejsou příliš bohaté. Rozhodně se mi ale líbilo množství zajímavých efektů, které lze snímkům dát.
Mnohem lepší dojem dělá tradiční Raw File Converter EX, což je jen jinak pojmenované SilkyPix Developer Studio. Je to mocný nástroj pro konverzi RAW souborů s docela širokými možnostmi nastavení i poměrně jednoduchým ovládáním dávkového zpracování. Zde si Fujifilm zaslouží pochvalu.
Zobrazení displeje a menu
Protože se mi nepodařilo vyfotit optický hledáček, musím použít alespoň obrázek z manuálu. Optický obraz vidíte po celé ploše (až po vnější rámeček). Vnitřní rámeček pak ukazuje to, co bude na fotce. V hledáčku tedy vidíte mnohem více, než bude ve skutečnosti vyfotografováno (rámeček výřezu je ve skutečnosti výrazně menší než na této ukázce). Dole vidíte graf hloubky ostrosti, expoziční nastavení, nalevo pak korekci expozice.
Zajímavé rozhodně je, že styl zobrazování může být pro EVF i LCD rozdílné. Zatímco v jednom třeba můžete vždy zobrazovat vodováhu i mřížku, ve druhém můžete mít toto vypnuto. Styl zobrazování lze navíc v menu měnit. Dole jsou zobrazena expoziční nastavení, všimněte si i vodováhy. Napravo vidíte menu pro výběr blesku.
Toto je pak DRIVE menu, tedy to, kde si můžete vybrat sekvenční snímání, bracketing, panoramata nebo videosekvence. Napravo je pak fotografická záložka hlavního menu.
Zde je naopak technické menu a jak sami vidíte, automatické ISO je zde poslední volbou ve třetí záložce ze šesti (tedy na 18. pozici!). Napravo vidíte, že automatické ISO můžete povolit, lze nastavit hraniční hodnota a čas, při kterém se ISO začne zvedat.
Při manuálním ostření je dole zobrazen graf plné hloubky ostrosti. Totéž platí i pro videosekvence vpravo. Jak je patrné, maximální čas na jednu videosekvenci je 10 minut.
Zobrazení vyfocených snímků může být klasické s nejdůležitějšími expozičními hodnotami nebo s plným zobrazením informací, ale také s malým náhledem a histogramem.
LCD displej může také zobrazovat pouze tuto obrazovku s ostřícími body a expozičním nastavením.