Fujinon XC 16-50mm F3.5-5.6 OIS

Nyní se budeme věnovat kvalitě kresby uprostřed i v rozích obrazu.

Při plně otevřené cloně a ostření na krátké vzdálenosti (necelých 20 cm od přední čočky) jsou rohy poněkud namodralé, ale drží si celkem ostrost. Prostředek obrazu je zde ukázán v políčku vpravo dole.

I zde je vidět, že rohy nejsou moc rozostřené, ale chytají modrý nádech. To se s přicloněním snižuje.

Rohy jsou poměrně ostré (výjimkou je zde pravý horní roh), aberace ustupuje. U vyšších clon je vidět vliv difrakce.

Ne nejdelší ohniskové vzdálenosti jsou výsledky opět celkem dobré. Rohy jsou trochu méně ostré, ale není to žádná vyložená tragédie a aberace není vidět ani na nejnižších clonách. Nyní se podíváme na výřezy z venkovních snímků, kde bylo ostřeno na mnohem větší vzdálenosti (cca 25 m)

Výsledky mě dost potěšily. Už při nejnižší cloně jsou rohy velmi slušné a stačí jen malé přiclonění, aby byly skutečně výborné (nejen na svou třídu).

Střed je velmi dobrý, rovněž rohy jsou na tom hodně dobře s výjimkou levého spodního rohu (kusová vada). Od clony F11 pomalu roste difrakce.

Ani na 34mm ohnisková vzdálenost nevypadá vůbec špatně. Střed je ostrý, hrany jsou také v pořádku a rohům není moc co vytýkat. Přicloněním se situace nezlepšuje, ono ani už není moc kam.

Na maximálním zoomu je situace také dobrá, i při nízkých clonách jsou rohy poměrně ostré bez jiných optických vad.