Genius G-Shot 510: vodník za pár korun

V této kapitole se podíváme na náročné focení v protisvětle.

Občas se snímky povedou a jsou bez odlesků. Překvapením je i absence chromatické aberace (namodralých hran), ve stínech je vidět barevný šum (zelenofialové fleky).

Občas se to naopak úplně nepovede a vzniká jeden výrazný odlesk i světelný závoj. Panelové domy jsou i při velmi nízké citlivosti ISO 50 hodně zašuměné. Holt snímač z mobilního telefonu toho moc nezvládne.

Zde je znovu vidět silný odlesk, který vypadá jako oheň. Je vskutku zajímavé a až nevysvětlitelné, jaký je jeho tvar.

V obloze je vidět silný přepal, to ale není nic zvláštního. Méně příjemným překvapením je silný šum ve stínech (stromy na rozích obrazu).

Genius G-Shot 510 nenabízí optický zoom, takže se jen podíváme na úhel záběru a digitální zoom, který může být až 4násobný.

Úhel záběru odpovídá zhruba 36mm objektivům (po přepočtu na kinofilm). Na dnešní dobu tak nejde o širokoúhlý objektiv a do interiérů se často "nevleze". Kresba není zrovna nejostřejší a je tu vidět i chyba testovaného kusu, který měl pravou horní polovinu poněkud neostrou.

Ani zde nevidíte široký úhel záběru, nicméně 36mm ohnisková vzdálenost je rozhodně jedna z těch nejuniverzálnějších a za její volbu lze Genius spíše chválit. Pravá horní polovina je opět neostrá (chyba konkrétního testovaného kusu, častá chyba napříč všemi výrobci fotoaparátů), zbytek je podstatně ostřejší.

Digitální zoom může být až 4násobný a jak je vidět, už v malém rozlišení je kvalita velmi špatná, nemluvě o zobrazení v plném rozlišení. Digitální zoom opravdu nemá smysl používat, stejně jako u všech fotoaparátů je k ničemu.

Díky hyperfokálnímu zaostření máte vždy jisté, že snímky budou zaostřené (při focení na rozumně dlouho vzdálenost), otázkou je už jen to, zda máte stativ nebo pevnou podložku. Maximální expoziční čas činí 1/4 sekundy.

Tady je dobře vidět, že fotit maximálně čtvrt sekundy neudělá ani žádné pěkné světelné efekty a nestačí to ani na dostatečné prosvětlení. Nezbude než zvýšit ISO citlivost. Proto se nyní podíváme na výřezy snímků při všech dostupných citlivostech.

Zde při citlivosti ISO 100 znovu vidíte, že snímek není ve stínech vůbec prokreslený a je velmi tmavý. Upozorňuji, že zde jde o 1:1 výřez (pixel na snímku = pixel na monitoru).

Citlivost ISO 200 už trochu projasnila stíny, ale musíte zase počítat s výraznějším šumem.

S dalším navýšením citlivosti na ISO 400 se projasnění stínů v podstatě nezlepšilo. Snímek vypadá až podezřele podobně.

Nejvyšší citlivost ISO 800 znovu v podstatě nezvýšila jas snímku, vypadá to, jako by fotoaparát končil na ISO 200 a ostatní citlivosti jsou zde jen tak "na oko".

Zde se podíváme na snímky, které najdete ve všech našich recenzích digitálních fotoaparátů.

S jasově nepříjemnou scénou měl fotoaparát problém, ale zde si s jasem oblohy moc neporadily ani zrcadlovky. Kresba není příliš ostrá a má nepříliš výrazné barvy.

Toto je tatáž scéna vyfocená s lehkým digitálním zoomem. Detaily navíc nedostanete. Scéna se sice jeví jako přiblížená, jde ale jen o softwarovou interpolaci, zvětšení. A to si můžete udělat i doma na počítači. Jak je vidět, kresba je pak mnohem méně výrazná a rozmazaná.

Snímek mlýnů jsem tentokrát fotil trochu širokoúhleji, než je obvyklé (objektiv má 36mm přepočtenou ohniskovou vzdálenost, obvykle tuto scénu fotím s cca 43 mm). Scéna nemá moc detailů.

Tímto končíme základní část recenze a nyní přejdeme na odbornější testy. Pokud vás tyto testy nezajímají, můžete rovnou přejít na galerii ilustračních snímků.