iPhone vs. staré APS-C: co má vyšší dynamický rozsah?

Jak už bylo slíbeno, v dalších kapitolách se podíváme na jiné snímky, na kterých budeme opět porovnávat dynamický rozsah relativně moderního snímače z mobilního telefonu a stařičkého APS-C čipu.

 

 

Opět jsem zvolil scénu s podobným jasem, kdy byly ve snímku přepaly i dosti tmavá místa. Nejprve se koukneme na stíny.

 

 

V podstatě se opakuje předchozí situace. Stíny jsou u mobilního snímače více zašuměné, ale není to žádná tragédie. Rozhodně je to použitelné a s citlivým odšuměním dostanete poměrně slušné výsledky. APS-C čip zde poskytuje krásný nezašuměný obraz. HDR RAW z mobilního telefonu přichází s podstatně slabší ostrostí, ale také nejnižším šumem (v podstatě jedno způsobuje druhé). A co jasy?

 

 

Čisté RAWy v obou dvou případech přináší krásně ostré detaily, naproti tomu HDR RAW z telefonu má viditelně slabší ostrost obrazu. Ve slepém testu byste od sebe snímek z telefonu a APS-C čipu asi jen těžko rozeznali (teprve ve výraznějších detailech je vidět více šumu). Pojďme ale stáhnout jasy a prosvětlit stíny, co to půjde.

 

 

Vidíme, že ve všech třech případech bylo možné dostat nějakou kresbu do jasů i stínů. Otázkou je ale kolik. Nejprve se koukneme na prosvětlené stíny.

 

 

APS-C čip dává nejlepší detailkontrast, nicméně opět překvapí poměrně vysokým šumem (v podstatě na úrovni telefonu). HDR RAW je výrazně hladší a s menším šumem, nicméně jeho kontrast a saturace jsou o něco slabší než u předchozích dvou.

 

 

V jasech se dařilo zachraňovat trochu více z APS-C senzoru, ale rozdíly nejsou příliš velké. Nejvíce větviček se proti světlé obloze podařilo vytáhnout z HDR RAW, nicméně zde se sluší podotknout, že v tomto byl lehce lepší i výchozí snímek, ze kterého se upravovalo. Jde tedy vidět, že ani druhý snímek neukázal, že by byl v dynamickém rozdílu mezi oběma testovanými senzory výraznější rozdíl.