Nikon AF-P NIKKOR 18-55mm f/3.5-5.6G VR

Objektiv je vybaven krokovým motorkem, což pomáhá vylepšit ostření u live view a videa. Motorek ve videu nejde slyšet (u fotek při velké změně zaostření ano) a těšit se také můžete na bleskurychlé zaostření. Při fázovém ostření počítejte s 0,15 sekundy, v live view to ale až tak dobré není. Přestože je motorek velmi rychlý, testovaný Nikon D3400 neumí s objektivem až tak rychle pracovat a pohyboval jsem se mezi 0,7 až 0,95 sekundy. Na zrcadlovku to není vůbec zlé, na poměry kontrastního ostření dnešní doby je to mnoho.

Minimální ostřící vzdálenost je jen 8 až 10 centimetrů od přední čočky (21 až 23 centimetrů od roviny senzoru). Objektiv tak dosahuje velmi pěkného zvětšení, které se po přepočtu může chlubit hodnotou 0,62×. S makro předsádkou Raynox DCR-150 (4,8 dioptrie) se tyto vzdálenosti zkrátí na 5 cm od čočky předsádky, resp. 21 cm od roviny senzoru a přepočtené zvětšení vyskočí na 0,96×.

Co výše uvedená čísla znamenají v praxi, můžete vidět na následujících snímcích.

Zvětšení je na setový objektiv solidní, bokeh je krásně jemný. Bohužel v zaostřené části je kresba dost mléčná.

Opět vidíte pěkné zvětšení, ale navzdory clonění není nic pořádně zaostřeno. I v zaostřené ploše vzniká aura.

S makro předsádkou Raynox DCR-150 (4,8 dioptrie) se zvětšení ještě zlepšilo a objektiv by mohl sloužit i na makro snímky. Bohužel je kresba hodně mléčná.

Objektiv má tradiční světelnost vyjádřenou hodnotami F3,5 až F5,6 podle zvoleného zoomu. Zde se tedy nijak neliší od zaběhnutého standardu. Když se podíváte na průběh, ten rovněž patří k průměru a nevybočuje ani do jednoho extrému. Irisová clona má 7 lamel, je ovládána elektronicky z těla fotoaparátu a je možné přiclonit maximálně na F22 až F36 (podle zoomu).

Od setových objektivů lze těžko čekat výrazné mazání pozadí, přesto se podíváme, jak moc to testovaný kousek dokáže a jaká je jemnost bokehu.

Pokud jde o bokeh, musím říci, že AF-P Nikkor 18-55mm zde byl příjemným překvapením. Odlesky jsou plné a výsledný bokeh je dosti jemný.

Po přiclonění jsou výsledky stále dobré. Je sice pravda, že plnost odlesků už není tak výborná a nemají úplně kulatý tvar, stále jde ale o nadprůměr.

Výrobce slibuje 4EV účinek optické stabilizace. Při testu jsem tak nastavil maximální ohniskovou vzdálenost (82,5 mm po přepočtu) a zkoumal, dokdy udržím nadpoloviční ostrost snímků.

Se stabilizací jsem něčeho takového byl schopen do časů 1/10 až 1/13 sekundy. bez stabilizace s první ostré snímky začaly objevovat okolo 1/40 až 1/50 sekundy, nicméně nadpoloviční úspěšnost jsem dosáhl až někde kolem 1/80 až 1/100 sekundy. Účinek stabilizace se tedy pohyboval někde kolem 3 EV. I to je docela slušné číslo.