Nikon Coolpix A300: makrodrobek

Tato kapitola se podívá na úroveň šumu malého 1/2,3" CCD čipu s rozlišením 20 megapixelů. Fotoaparát umí ukládat pouze JPEG snímky.

Už nejnižší citlivost ISO 80 vykazuje výrazné známky odšumování. Linie se dost třepí a méně výrazné detaily jsou rozmyté.

ISO 100 není o moc vyšší citlivostí, a tak ani obraz není výrazně horší.

Citlivost ISO 200 spíše schovává obraz za jemný závoj šumu. Detaily tak trochu mizí, zůstává jasový šum.

ISO 400 ztrácí lehce barevnost, méně výrazné detaily se úplně rozmývají.

Další citlivost ISO 800 přichází jak o barvy, tak už i o střední detaily.

ISO 1600 je úplně rozmyté. Barvy i detaily se rozpíjí.

Nejvyšší citlivost ISO 3200 je k dispozici pouze v nižším rozlišení 4 megapixelů. Nicméně ani tak se na pixelové úrovni nedočkáte kvalitního obrazu. Podíváme se na tytéž snímky s rozlišením převedeným na 12 megapixelů pro vzájemnou srovnatelnost mezi recenzemi.

Zmenšení na 12 megapixelů má prezentovat srovnání kvality při prezentaci fotografie na shodném výstupním formátu. Jak je vidět, méně pixelů snímkům na pixelové úrovni trochu pomohlo. Nicméně i tak přijatelnou kvalitu vidíte zhruba do ISO 200 včetně, zvládnout se dá ještě ISO 400. Výše už to vypadá dost špatně.

Toto už jsou výřezy ze snímků v plném rozlišení. Perfektně je vidět, jak zpracování obrazu silně odšumuje i doostřuje. Vousy jsou tak mixem rozpatlaných ploch a přeostřených hran, a to i na nejnižší citlivosti. ISO 200 působí paradoxně nejlépe, neboť nemá tendenci příliš přeostřovat.

Při snížení rozlišení na 12 megapixelů pochopitelně zobrazení na pixelové úrovni vypadá o něco lépe. I tak je ale vidět, že spousta detailů je rozmytá a maximální rozlišení 20 megapixelů je u tohoto fotoaparátu zbytečné a pouze marketingovým tahákem.

Tady naopak vidíte barevné odšumování. Ani s citlivostí ISO 1600 není vidět žádný barevný šum.