Nikon Coolpix B600: kamarád do přírody

 

Coolpix B600 nabídne jen automatické ostření (na manuální si musíte nechat zajít chuť). K dispozici je automatický výběr bodů nejroztodivnějších obdélníkových tvarů a poloh, který však funguje docela dobře. I přesto jsem měl ale raději bodové ostření, které si lze polohovat. Jen škoda, že tu není dotykový displej, který by vše hodně usnadnil. Máme zde i sledování objektu, které je poněkud pomalé a okamžitě se vypne při jakémkoli zazoomování, nicméně zůstává aktivní i po vyfocení snímku, což je fajn. Vyfotíte fotku a nemusíte sledování aktivovat znovu, protože zůstává aktivní. Nakonec tu máme ještě detekci tváří. Ta mi ale nepřišla být moc úspěšná a při rychlosti AF systému bude focení osob v interiérech docela problém.

 

V běžných podmínkách je ale autofokus opravdu hodně rychlý. Naměřil jsem 0,1 sekundy v celém ohniskovém rozsahu, což jsou vynikající hodnoty, pokud je předostřeno. Problém je v tom, že fotoaparát se občas (a nevím proč) rozhodne projet celý zaostřovací rozsah, ačkoli už měl předostřeno. To se pak na maximálním zoomu připravte na ostření v délce zhruba 1,5 sekundy. Pokud jde o ostření za špatného světla, zdaleka se to nevyrovná špičce např. v CSC třídě, ale v běžných nočních podmínkách ve většině případů najdete způsob, jak zaostřit.

 

 

Když jsem testoval B600, přišlo mi, že má o něco kratší zaostřovací vzdálenosti než B700 a měření skutečně potvrdilo rozdíly. Klasický režim začíná na 4 cm a postupně roste až k téměř 1,8 metru. Na maximálním zoomu se dostanete na zhruba 1,7 metru. Makro režim až do 35mm ohniskové vzdálenosti umožňuje ostřit v podstatě od přední čočky a i při 40 mm to není o moc horší (půl cm od čočky). V těchto dvou případech jste schopni dosáhnout 1,0× přepočteného zvětšení. Další takový příjemný bod je 105mm přepočtená ohnisková vzdálenost. Sice už musíte být 6 cm daleko, ale díky více než 4× zoomu dostanete užší úhel záběru, což se mnohdy hodí (méně si stíníte, hezky rozmažete pozadí). Maximální zvětšení v tomto případě dosáhne 0,75×.

 

 

Vyzkoušel jsem také makro předsádku Raynox DCR-150 se 4,8 dioptrie. Ta na širších úhlech záběru hodně vinětuje (dává tmavé rohy), od zhruba 220mm ohniskové vzdálenosti je to jen málo znatelné. Vinětace se ale v podstatě ani s větším zoomem úplně neztratí (spíše se roztáhne a zjemní). Na maximálním zoomu lze pak fotit od pouhých 20 cm a dosáhnout asi 6,3× zvětšení, kvalita je ale nevalná a přes nějakých 800 mm bych nechodil (rozumným kompromisem mezi kvalitou a zvětšením je tak cca 500mm ohnisková vzdálenost, kdy objektiv s předsádkou dává tak 2× zvětšení).

 

 

 

Zde vidíte širokoúhlejší verzi makra na 35mm přepočtené ohniskové vzdálenosti s 1,0× zvětšením.

 

 

 

Tady je pak podobný snímek, ale z větší vzdálenosti se 105mm ohniskovou vzdáleností. Perspektiva je potlačena, a přestože má snímek menší zvětšení, ani to tak nevypadá.