Nikon Coolpix L840: makroborec s 38x zoomem
Oblíbené ultrazoomy Nikon Coolpix L pokračují 38× ultrazoomem Coolpix L840, který se stal předmětem našeho dnešního testu. Slibuje nadprůměrné makro, jeho 16MPx CMOS snímač pak zvládá Full HD video a je tu i Wi-Fi.
Kapitoly článku:
Dnes jsme se důkladně podívali na velmi oblíbený ultrazoom Nikon Coolpix L840. Přinesl mnoho negativních i pozitivních poznatků a to, zda pro vás bude či nebude vhodný, jako vždy záleží právě na vašich prioritách. Co by vás mohlo odradit, je jednoznačně rychlost fotoaparátu. I když tu jsou triky, jak se vyhnout některým prodlevám, Coolpix L840 působí jak deset let starý přístroj. Procesor EXPEED C2 nebyl žádný rychlík ani před lety v době uvedení, tady mám pocit, že byl snad ještě podtaktován. Jen vylézt z režimu prohlížení snímků do režimu focení zabere několik zbytečných sekund. Pokud je předostřeno, je ostření přijatelně rychlé, ale pokud nikoli, zabere i sekundy a v makro režimu se můžete dostat i někam k 7-8 sekundám.
Naopak pozitivní stránkou je zde objektiv. Má velký 38× optický zoom, který navíc začíná na nadprůměrně širokoúhlé 22,5mm ohniskové vzdálenosti. Opticky je přijatelný, není to žádný zázrak, ale na takový optický zoom to ani není vyloženě špatné a pro danou cenovou kategorii zvládá svou úlohu dobře. Světelnost sice nepotěší, ale Nikon to alespoň pro některé typy scén vynahrazuje dosti účinnou optickou stabilizací. Co je jednoznačně nutno vyzdvihnout a je to nejlepším prvkem přístroje, je makro. To je prostě excelentní.
Můžete fotit téměř od přední čočky, a to dokonce i při ohniskové vzdálenosti okolo 200 milimetrů! Scéna je tedy výrazně přiblížena, nezabírá zbytečně moc okolí a přesto můžete fotit pěkně zblízka. Jen malé upozornění, na displeji se ukazuje zelený trojúhelníček, kam byste měli po takové makro zazoomovat. Není to pravda, nejlepší makro je těsně před ním (o dva kroky zoomu méně). Automatické ostření je méně úspěšné (v noci to moc dobře nezvládá) a vzhledem k této neúspěšnosti a pomalosti by se hodně hodilo manuální ostření. To zde bohužel není.
Naopak pozitivní stránkou je zde objektiv. Má velký 38× optický zoom, který navíc začíná na nadprůměrně širokoúhlé 22,5mm ohniskové vzdálenosti. Opticky je přijatelný, není to žádný zázrak, ale na takový optický zoom to ani není vyloženě špatné a pro danou cenovou kategorii zvládá svou úlohu dobře. Světelnost sice nepotěší, ale Nikon to alespoň pro některé typy scén vynahrazuje dosti účinnou optickou stabilizací. Co je jednoznačně nutno vyzdvihnout a je to nejlepším prvkem přístroje, je makro. To je prostě excelentní.
Můžete fotit téměř od přední čočky, a to dokonce i při ohniskové vzdálenosti okolo 200 milimetrů! Scéna je tedy výrazně přiblížena, nezabírá zbytečně moc okolí a přesto můžete fotit pěkně zblízka. Jen malé upozornění, na displeji se ukazuje zelený trojúhelníček, kam byste měli po takové makro zazoomovat. Není to pravda, nejlepší makro je těsně před ním (o dva kroky zoomu méně). Automatické ostření je méně úspěšné (v noci to moc dobře nezvládá) a vzhledem k této neúspěšnosti a pomalosti by se hodně hodilo manuální ostření. To zde bohužel není.
Fotoaparát je nicméně vyloženě automat, takže na nějaké hrátky s expozičními režimy zapomeňte, máte tu nastavení ISO citlivosti a korekci expozice, tím to končí. Na automat mě trochu zklamal systém automatické expozice, který není úplně nejspolehlivější a podobně to platí i pro vyvažování bílé. Protože je fotoaparát mířen na zákazníky, kteří toto řešit nechtějí, je to o to horší. Nenajdete tady ani elektronický hledáček, nicméně na druhou stranu fotoaparát potěší výklopným displejem, což se hodí především u makro fotografií.
Jak už je dneska zvykem, máte tu i Wi-Fi a NFC technologii. Při dálkovém ovládání ale nelze nic nastavit, pouze vyfotit snímek a zoomovat. Líbilo se mi ale to, že je možné dočasně ovládat fotoaparát "z fotoaparátu" (a nastavit dané parametry) a pak bezdrátově přenášet snímky. Napájení pomocí 4 AA baterií zaručuje doslova nekonečnou výdrž. V testu jsem ani nezvládl baterie vybít a podle ukazatele nabití ve Wi-Fi aplikaci byste se snad mohli dostat i k 1500 fotografií s alkalickými bateriemi.
Máte tu Full HD video 1080p30 nebo 1080i60, jen ale moc nezoomujte. Stabilizace je dobrá, autofokus (po změně zoomu) občas nepříjemně rozostřuje obraz, ale pak se chytá. K dispozici jsou i zpomalené videosekvence, ale pouze ve VGA rozlišení. Kvalita fotografií je kapitola, kde moc jásat nebudu. 16MPx CMOS BSI snímač má zbytečně vysoké rozlišení, šum je dost vysoký a odšumování hodně agresivní. Na prezentaci na sociálních sítích nebo Full HD televizi to ale v zásadě stačí. Pro focení v protisvětle je tu docela dobře fungující HDR režim, ale opět se dostáváme k hlavní negativní stránce přístroje, pomalosti. Zpracování HDR snímku trvá věčnost. Velmi slabé je focení v noci (malý rozsah expozičních časů, nespolehlivý autofokus).
Jak sami vidíte, Nikon Coolpix L840 má několik vlastností, které rozhodně nepotěší. Na druhou stranu může potěšit svou výbornou ohniskovou univerzálností, neboť nabízí jeden z nejširokoúhlejších záběrů na trhu, velmi dobrý zoom a také excelentní schopnosti makra (co do možností objektivu). Pokud jste velmi trpělivými milovníky přírody, L840 dokáže docela potěšit. Ale ta trpělivost je podmínkou.
Fotoaparát je vhodný pro:
1. Focení makro fotografií (nutno obrnit se velkou dávkou trpělivosti)
Plusy
+ Excelentní výdrž na baterie
+ Perfektní makro
+ Širokoúhlá 22,5mm ohnisková vzdálenost
+ Dobré HDR (ale velmi pomalé)
+ Výklopný displej
Minusy
- Pomalost a lenivost fotoaparátu
- Silné odšumování (slabé detaily)
- Slabší autofokus (velmi pomalý, ne vždy zaostří)
- Slabší automatika expozice i vyvážení bílé
- Chybí EVF (v této třídě to je ale obvyklé)
Za zapůjčení fotoaparátu Nikon Coolpix L840 děkujeme Nikonu.
Cena v době testování: cca 5 500 Kč s DPH