Nikon Coolpix P100: nejrychlejší ultrazoom

Kdybych měl v krátkosti zhodnotit nový Coolpix P100, stačilo by říci "je to prostě ultrazoom Nikon". A to se všemi typickými pozitivy (skvělé makro, dobrá rychlost, zajímavé LCD), tak i negativy (přeexpozice, chromatická aberace, agresivní zpracování obrazu). Ale popořádku a konkrétněji.

Základem fotoaparátu je CMOS čip s BSI technologií, který slibuje vysokou rychlost a díky BSI také nižší šum. Co se týče rychlosti, pak čip opravdu přináší velmi dobré výsledky. Sekvenční snímání s rychlostí přes 7 fps (výrobce uvádí 10 fps) v plném rozlišení rozhodně není k zahození a patří k nejrychlejším ve třídě. Je zde i velmi rychlé sekvenční snímání sportu s 60 fps při 2 megapixelech nebo dokonce 120 fps při 1,3 MPx.

Co se týče šumu, Nikon bohužel razí dnešní velmi moderní, u většiny výrobců fotoaparátů velmi oblíbenou, ale také zvláštní strategii zpracování obrazu (tu bych nečekal už z toho důvodu, že čip má na dnešní poměry docela malé rozlišení a nemělo by být nutné tak silně odšumovat jako např. u 14MPx čipů). Jak jsem ale řekl, toto není problém jen u Nikonu, bohužel u P100 patří odšumování k těm nejsilnějším, které jsem kdy viděl. Místo toho, aby se snímek jen lehce odšuměl, je aplikováno opravdu velmi odšumění s následným ještě silnějším doostřením. Výsledek je značně kontraproduktivní. Odšumění zbaví snímek detailů a doostření zpátky vrátí šum (ustřelené pixely).

Zpracování obrazu tedy vlastně šum zachová, ale jako "bonus" vyhladí detaily. Jaký má tohle smysl? Uživatel naštěstí může doostřování vypnout, což považuji za nutnost, aby z fotoaparátu vylezly pěkné fotky. Další stinnou stránkou doostřování jsou totiž nerealistické okraje některých linií a z toho plynoucí celková nesourodost obrazu, který je po většině plochy neostrý, ale některé linie jsou naopak přeostřené. Bohužel odšumování na rozdíl od doostřování na nižších citlivostech vypnout nejde. Coolpix P100 by tedy potřeboval podporu RAW jako sůl nebo alespoň možnost vypínání redukce šumu. To by fotoaparátu opravdu velmi prospělo, tak snad v nějakém novém firmwaru se toho dočkáme.

Rychlost přístroje je na Nikon typicky velmi dobrá, řekl bych, že na ultrazoom dokonce vynikající. Zejména zoomování je velmi rychlé, což mě příjemně překvapilo. I prodlevy mezi snímky jsou krátké, totéž platí o ostření a s ohledem na konkurenci je Coolpix P100 solidní rychlík. Je zajímavé, že si to nevybralo daň na vyšší spotřebě. Ba naopak, i přes použití totožné baterie s předchůdcem je výdrž o třetinu lepší a dosahuje už docela přijatelných 360 snímků na jedno nabití akumulátoru. Baterie se nabíjí ve fotoaparátu.

Nelíbilo se mi, že Nikon opět nepoužil nějakou formu rychlého menu a veškeré volby jsou v menu hlavním. Vadí to zejména u vyvážení bílé a opravdu důkladně zakopaném nastavení ISO citlivosti. Naopak pochválit lze to, že rozsahy ISO citlivostí nastavované automatikou jde uživatelsky upravit. Přístroj má vcelku rozumný EVF hledáček, více radosti ale udělá LCD displej s velkou úhlopříčkou, vysokým rozlišením a slušnou možností naklápění. Díky tomu je výborným společníkem pro focení maker, zde opravdu zazáří. Pochválit mohu také dodávaný software ViewNX, který nabízí slušné možnosti editace snímků a především korekci expozice i chromatické aberace, což se u P100 opravdu dost hodí.

Objektiv potěší svým velkým rozsahem ohnisek od širokoúhlých 26 mm až po maximálních 678 mm. Světelnost objektivu je s ohledem na takový zoom poměrně dobrá. Pochválit lze zejména makro režim, který při ohnisku 105 milimetrů umožní snímat z necelých čtyř centimetrů. Makra tedy mají výrazné zvětšení i hezkou perspektivu. Kdo chce fotit z co nejmenších vzdáleností, může zoomovat trochu méně a lze fotit prakticky od přední čočky. Zkreslení objektivu je výrazné, lze jej ale softwarově odstraňovat. Zbavíte se tak i vinětace, která ale ve většině případů není palčivým problémem (nicméně všimnout si ji občas všimnete).

Velkým problémem je na delších ohniscích chromatická aberace. Na kratších se ale naštěstí moc nevyskytuje. Na delších ohniscích je kresba slabá, naopak na těch kratších (cca 50 až 100 mm, kde je i makro režim) objektiv kreslí velmi pěkně. Chybou jsou také výrazné odlesky v protisvětle. D-Lighting funguje dobře, ale kresba v prosvětlených částech slábne. HDR režim je dle mého názoru nevyužitelný. Snímky sice nemají přepaly ani podpaly, ale barevně jsou velmi slabé, až bezbarvé a kresba je rovněž značně neostrá.

Fotoaparát nabízí Full HD videosekvence, ale upřímně řečeno, mohlo to být lepší. Rozlišení je sice vysoké, ale při zoomování se občas dost roztřese obraz a průběžné ostření je někdy dost pomalé (je nutno dělat pauzy, ať se chytne). Naopak hodně zaujme HS režim, kdy můžete natáčet video v rychlosti až 240 fps a nechat jej 8× pomaleji přehrávat, případně natáčet při 15 fps a 2× jej zrychlit. S tímhle si dost vyhrajete. Další typickou vlastností Nikonů je přeexpozice. Chcete-li rozumné snímky, použijte režim P, natvrdo nastavte korekci expozice -0,7 EV a můžete se těšit z použitelných snímků. Automatika bohužel korekci neudělá a produkuje často moc světlé a výrazně přepálené snímky.

Co tedy říci na závěr? Nikon Coolpix P100 je po stránce nabízených technologií velmi zajímavý fotoaparát. Bohužel část těchto technologií nebyla v praxi dotažena do konce (např. HDR) a přístroji výrazně chybí RAW. Chcete-li si koupit ultrazoom a čekáte kvalitní snímky, Coolpix P100 bohužel nebude tou pravou volbou (minimálně musíte stáhnout expozici a vypnout doostřování). I na dnešní poměry agresivní zpracování obrazu a neostrá kresba s aberací na delších ohniscích vaši snahu zhatí. Pokud ale máte opravdu hodně rádi makro a nechcete dávat spoustu peněz do zrcadlovky s makroobjektivem, bude P100 volbou naopak velmi dobrou. Makro je totiž velmi dobré, navíc objektiv má v těchto podmínkách nejlepší optickou kvalitu z celého ohniskového rozsahu a výklopný displej situaci dále znatelně zlepšuje

Za zapůjčení fotoaparátu Nikon Coolpix P100 děkujeme Nikonu.

Fotoaparát Nikon Coolpix P100 a široký výběr dalších produktů naleznete na www.fotoskoda.cz.