Nikon Coolpix P6000: ostře proti všem

Autofokus, ostření

Protože Nikon Coolpix P6000 patří k pokročilým kompaktům, není divu, že zde naleznete vedle automatického ostření i manuální. Prvním automatickým režimem je detekce tváří. Ta je rychlá a s mužskými tvářemi nemá problémy ani s opravdu velkými úhly, rozpozná téměř profil. S ženskými tvářemi, kdy rozpuštěné vlasy zakrývají uši, už ale tolik nadšení nenabídne. Druhým režimem je automatické vybírání jednoho z devíti ostřících bodů. Velmi dobrým režimem je manuální vybírání jednoho z 99 ostřících bodů. Stačí stisknout tlačítko OK a šipkami vyberete, kam se bude ostřit. To se hodí zejména při focení na stativu, kdy hlavní objekt není uprostřed záběru. Jako poslední režim je právě ostření na střed.

Manuální ostření je trošku složitější. K ostření musíte držet speciální tlačítko nalevo od LCD displeje a horním kolečkem upravujete ostřící vzdálenost. Uprostřed LCD displeje se zobrazí malý čtvereček se zvětšeninou výřezu, ale vzhledem ke klasickému rozlišení 230.000 bodů není manuální ostření právě nejpřesnější stejně jako u drtivé většiny jiných kompaktů.

Úspěšnost ostření je ve dne velmi dobrá, v horším osvětlení ale poněkud klesá. Pomocná dioda sice nabízí světlo navíc, ale příliš mnoho úspěšnost nezvýší. Na krátkém ohnisku i dlouhém to je o štěstí a nalezení místa s vyšším kontrastem. Někdy fotoaparát negativně překvapí, že nezaostří, někdy zase naopak pozitivně zaujme, že dokázal zaostřit i na takové špatně kontrastní místo, kde byste to vůbec nečekali.
Ostřící vzdálenosti jsou dobré. Klasický režim nabízí zhruba 19 až 39 centimetrů v závislosti na ohnisku bez výraznějších skokových nárůstů. Makro režim dovolí ostřit již od 1,5 centimetru a do ohniska cca 40 mm dokáže ostřit při méně než 4 centimetrech. Poté se již ostřící vzdálenost zvyšuje, ale se svými 24 centimetry na nejdelším ohnisku jde o pěkný výsledek.

Rychlost ostření patří k průměru. Na nejkratším ohnisku je konkurence trošku rychlejší, ale stále se jedná o dosti dobré časy. Na delším ohnisku neostří o mnoho hůře a např. nabízí mnohem lepší výkon než konkurenční Canon PowerShot G10, který s delšími ohnisky neostří právě nejrychleji. Za horšího světla pochopitelně klesá nejen úspěšnost, ale významně také rychlost.

Makro režim

Jak již bylo řečeno, na počátečních ohniscích 28 až zhruba 40 mm nabízí Nikon Coolpix P6000 velmi krátké ostřící vzdálenosti. Následující snímek byl focen s ohniskem 34 mm.
Mohl jsem tedy být docela blízko kleští, testoval jsem ale i fotoaparáty s poněkud lepším makrem. Lze si všimnout, že automatický režim volí velmi zajímavě expoziční čas a citlivosti s nestandardizovanými hodnotami. Při ISO 251 si lze všimnout digitální šum s velmi nepříjemnou charakteristikou, která se projevuje občasnými téměř bílými nebo naopak hodně tmavými pixely. Je to dáno silným automatickým doostřováním.

Nastavení expozice, automatika

Fotoaparát nabízí automatické i manuální a prioritní režimy nastavení expozice. Automatika nabízí nejdelší čas dvě sekundy. Prioritní režimy clony i času umožní použít čas až 8 sekund. Hodnoty se v obou případech nastavují příkazovým voličem (kolečkem vpravo nahoře). Totéž platí i o ovládání manuálního nastavení expozice, kde se mezi clonou a časem přepínáte tlačítkem korekce expozice na čtyřsměrném tlačítku. V tomto případě můžete navolit čas až 30 sekund, což je pro většinu případů dostatečné.
Světelnost objektivu na dlouhém konci je podprůměrná, nicméně určitě lze pochválit její průběh, který je lineární. Nekonají se zde tedy žádné nepříjemné skoky, jednoduše o kolik přiblížíte, o tolik se zhorší světelnost. Clona F2,7 na nejkratším ohnisku je velmi příjemná, její maximální hodnota F7,2 by ale mohla být vyšší. Jak již bylo řečeno F5,9 na nejdelším ohnisku není vůbec příjemných a maximální hodnota F7,7 hovoří o velmi malém rozsahu clon.Zde se nabízí ještě srovnání s rivaly v podobě Canonu PowerShot G10 a Panasonic Lumix LX3. Je vidět, že Panasonic je zdaleka nejsvětelnější, ale jeho rozsah ohnisek je velmi krátký. Nikon P6000 je zhruba do 40mm ohniska s Canonem G10 srovnatelný, ale poté už jeho objektiv začíná ztrácet a focení s delšími ohnisky si tedy žádá delší časy a snáze lze snímky rozmazat.

K dispozici je celoplošné měření, se kterým budete mít většinu snímků dobře vyváženou. Pro trochu méně automatické focení se spíše hodí celoplošné měření se zdůrazněným středem, které dovolí fotografovi mírně korigovat expozici pouhým namířením fotoaparátu do světlejších nebo tmavých míst. Bodové ostření je ze všech nejcitlivější, jen si musíte zvyknout, že obraz na LCD displeji se mění pomaleji, což vypadá přirozeněji. Namíření na oblohu tak začne nebe pomalinku ztmavovat až získá správný jas a svou modrou barvu, se kterou bude exponováno. Bodové ostření je k dispozici ve dvou verzích. Buď v prostředku scény nebo druhou možností je měření expozice v místě ostření.

Nabídka citlivostí je velmi bohatá. V klasickém rozlišení lze navolit ISO 64 až ISO 2000, v rozlišení 3 megapixely lze použít i ISO 3200 a ISO 6400. Dále je zde automatické nastavení citlivostí AUTO ISO a AUTO HI ISO pro vyšší citlivosti. Výbornou možností je i omezení rozsahu automatického nastavení citlivosti. AUTO ISO funguje v rozsahu ISO 64 - 800, pak jsou zde ještě tři možnosti AUTO ISO 64 - 100, 64 - 200 a 64 - 400. Velmi dobře tak můžete regulovat kvalitu snímků, aniž byste se museli přehnaně starat o nastavování expozice.

Korekci expozice lze nastavit v rozmezí -2 EV až +2 EV (po 1/3EV krocích), nechybí ani expoziční bracketing, kde mohou jednotlivé kroky mít rozdíly 0,3 EV, 0,7 EV nebo 1 EV.

Stabilizace obrazu

Fotoaparát nabízí optickou stabilizaci, což je v této kategorii standard. Fotoaparát umožňuje stabilizaci vypnout nebo ponechat zapnutou. Ta pak sama rozpozná, zda má stabilizovat v obou směrech (při klasickém focení) nebo pouze v jednom směru při snímání např. pohybujících se objektů. To je chvályhodné, protože fotograf nemusí pořád přenastavovat režimy stabilizace.

Testovací snímky byly pořízeny s časem 1/2,5 sekundy s citlivostí ISO 200, clonou F5,9 a ohniskem 112 milimetrů. Vzdálenost byla opět zhruba 3 metry a bylo foceno z ruky.

bez stabilizace

se stabilizací

se stativem

Bez stabilizace je velmi těžké pořídit rozumný snímek. S ní je to podstatně jednodušší, ale pochopitelně ani ona není všemocnou spásou. Hodně však pomůže a nejednou se mi podařilo z ruky pořídit relativně ostrý snímek i s časem 2 sekundy. Pochopitelně to nemá na stativ, který je jedinou zárukou ostrých fotografií.

Expoziční a fotografické režimy

Hlavní ovládací kolečko svým počtem ikonek dává tušit, že fotoaparát bude nabízet poměrně bohatou škálu nejrůznějších nastavení.
Těch je jedenáct. Naleznete zde kromě automatiky také manuální a prioritní režimy, videosekvence, scénické režimy. Jak se na pokročilý kompakt patří, nechybí zde ani uživatelská nastavení a je tu také GPS a upload na my Picturetown.

• M (Manuál) - Fotograf nastavuje citlivost ISO (v případě, že je nastavena automatika, tak volí ISO 64), expoziční čas až do délky 30 sekund a clonu. Pokud zatočíte příkazovým voličem (horním kolečkem), zobrazí se i indikace pod/přeexponování. Poněkud nelogicky je ale plus nalevo a minus napravo.
• A (Priorita clony) - Fotograf může natvrdo nastavit clonu a korekci expozice. Expoziční čas a citlivost ISO se již dopočítá automatikou, nebyla-li nastavena ručně.
• S (Priorita času) - Tentokrát se nastavuje čas, fotoaparát dopočítá citlivost ISO (pokud byla nastavena na automatickou) a clonu.
• P (Program Auto) - Automatika se stará o výpočet expozičního času i clony, ISO můžete nastavit ručně, nebo to rovněž nechat na automatice. K dispozici je korekce expozice v rozmezí -2 EV až +2 EV.
• Fotoaparát - Plná automatika, lze nastavit pouze rozlišení, kvalitu JPEG komprese a volby čtyřsměrného voliče (samospoušť, blesk, korekce expozice a ostření).
• U1 a U2 - Uživatelská nastavení, sem si fotograf může uložit své oblíbené režimy. Nemusí pak složitě nastavovat všechny parametry, pouze se přepne do jednoho z režimů. Jako příklad můžeme uvést třeba černobílé fotografie s manuálním nastavením expozice a podobně. Lze sem přiřadit prakticky veškerá nastavení.
• Picture Bank - Po spojení LAN kabelem lze odesílat snímky na server my Picturetown.
• GPS - Zapne zobrazení GPS souřadnic, můžete zde aktivovat GPS také pro ostatní režimy, aby přidával souřadnice ke snímkům. Nalezení družic chvíli trvá a ačkoli fotoaparát každou chvíli skenuje družice, při zapnutí většinou není napojen, takže prvních pár snímků je zpravidla bez údajů.
• SCENE - Nabídka scénických režimů.
• Videosekvence

Dále se ještě podíváme na nabídku scénických režimů, které lze nalézt pod volbou SCENE. Popisky jsou opsány z fotoaparátu.

• Portrét - Program použijte pro portrétní snímky se zdůrazněním motivu.
• Krajina - Používá se k fotografování krajiny. Zaostření na nekonečno.
• Sport - Stisknutím a podržením tlačítka spouště zachytíte pohyb v sérii snímků.
• Noční portrét - používá se u portrétů proti tmavému nočnímu pozadí. Při dlouhé expozici může být snímek rozmazaný.
• Párty / Interiér - Použijte při osvětlení svíčkami nebo nízké hladině osvětlení v interiéru.
• Pláž / sníh - Zachová se jas sluncem osvětlených vodních hladin, písku a sněhu.
• Západ slunce - Zachyťte krásné červenavé západy a východy slunce.
• Úsvit / soumrak - Fotografuje krajiny ve slabém přírodním světle za úsvitu či před soumrakem.
• Noční krajina - K fotografování noční krajiny s dlouhými časy závěrky. Doporučuje se použít stativ.
• Makro - Fotografujte malé předměty jako květiny nebo hmyz.
• Muzeum - Fotografování v muzeích a na místech, kde je zakázáno pracovat s bleskem.
• Ohňostroj - Zachyťte ohňostroj pomocí dlouhých časů závěrky. Doporučuje se použít stativ.
• Reprodukce - Pořizujte ostré snímky textu nebo kreseb na bílé tabuli.
• Protisvětlo - Fotografujte objekty v protisvětle bez ztráty detailů ve stínech.
• Panoráma s asistencí - Pořiďte překrývající se snímky, které lze na počítači spojit do panoramatu.
• Záznam zvuku - Vytvoří a přehraje zvukový záznam.
• Kvalita obrazu - Vyberte kvalitu obrazu. Nastavení kvality obrazu určuje kompresi obrazu a velikost souboru.
• Velikost obrazu - Vyberte rozměry obrazu (rozlišení)

Scénický režim Panoráma s asistencí využívá průhledné zobrazování předchozího snímku k navazování dalšího. To je poměrně časté řešení, které je vcelku dobře použitelné. Panoramata jde pak spojit v počítači pomocí softwaru Panorama Maker, který zachovává co nejvyšší rozlišení, takže tento snímek má cca 9600×3100 pixelů.

Videosekvence

Maximální rozlišení videosekvencí je jen 640×480 pixelů, což je dnes v době HD formátu zejména u takto pokročilého fotoaparátu trochu škoda, nicméně Canon G10 má rozlišení videosekvencí totožné. Fotoaparát nabízí optickou stabilizaci, zoom je však pouze digitální.
Přicloňování je někde na pomezí mezi plynulým a skokovým, smear efekt dost patrný a odlesky se bohužel videosekvencím také nevyhýbají. Kvalita videosekvencí vzhledem na rozlišení docela ujde. Výbornou možností je časosběrné snímání, kdy se fotoaparát zapíná každý 30 s, 1, 5, 10, 30 nebo 60 minut a pořídí snímek. Tyto snímky se pak sloučí do videosekvence s 30 snímky za sekundu. Můžete tak natočit rozkvět květin nebo třeba plující mraky na obloze. Fotoaparát nabízí tři režimy kvalit videosekvencí plus několik speciálních módů.

• 640×480 / 30 fps - cca 1050 kB/s
• 640×480 / 15 fps - cca 500 kB/s
• 320×240 / 15 fps - cca 250 kB/s
• časosběrné snímání 640×480 / 30 fps - cca 1800 kB/s
• sépiové video 320×240 / 15 fps
• černobílé video 320×240 / 15 fps

Pro vlastní posouzení kvalit videosekvencí si můžete stáhnout dvě ukázky. První je 19sekundová videosekvence se zoomováním, pohledem do slunce a podobně (20 MB) a druhou ukázkou je 11sekundový klip pořízený časosběrným snímáním (19,5 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Pro focení portrétů je zde poměrně dobrá detekce tváří. Rozsah ohnisek pro portréty postačí. 28 mm dovolí vměstnat na fotografii větší hlouček lidí i z kratší vzdálenosti a 112 mm je tak akorát pro běžné portréty. Trochu jen bude mrzet vyšší clona, a tedy i menší schopnost rozostřit pozadí.
Coolpix P6000 mě opravdu velmi mile překvapil úrovní detailů. Vlasy jsou krásně ostré, vysoké rozlišení zde má na větším čipu smysl, skutečně je využito a je krásně vidět jednotlivá vlákna. Ve stinné části je barevný šum, ale v zásadě jde o velmi dobrý a především krásně ostrý a detailní výsledek.
Blesk prosvětlil stinná místa a díky snížení ISO citlivosti byl i eliminován problém se šumem, který už na snímku není, nebo je v takové míře, že to nestojí za řeč.

Blesk je výklopný, ale příliš vysoko se nevyklápí. Přesto se mi nedařilo pořizovat snímky s efektem červených očí. K dispozici máte automatický režim, automatický režim s předbleskem, vypnutý blesk, zapnutý blesk, slow synchro na první lamelu a slow synchro na druhou lamelu závěrky.

blesk -2 EV (1/60 s, F2,7, ISO 100)	blesk +0 EV (1/60 s, F2,7, ISO 100)	blesk +2 EV (1/60 s, F2,7, ISO 100)
expozice -2 EV (1/60 s, F2,7, ISO 64)	expozice +0 EV (1/60 s, F2,7, ISO 116)	expozice +2 EV (1/60 s, F2,7, ISO 400)

Přidání expozice blesku při pevně nastavené expozici už blesk nezesílí. Když však dovolíte fotoaparátu s expozicí hýbat, navyšuje ISO citlivost a blesk se na scéně výrazněji projeví.