Nikon Coolpix P6000: ostře proti všem

Měření rychlosti

Základem fotoaparátu je procesor EXPEED, který v přístrojích značky Nikon vždy podával solidní výkony, co se týče rychlosti. Nejinak je tomu i u P6000. Díky vysokému rozlišení 13,5 MPx sice není přístroj až tak svižný, jak by mohl být, rozhodně však patří k rychlejším přístrojům. U rychlosti sekvenčního snímání se nepočítá se snímkem pořízeným v čase 0,00 s.

• První snímek - 2,55 sekundy (Spuštění je celkem rychlé, fotoaparát i rychle ostří, nicméně čas patří jen k průměru.)
• Snímek bez namáčknutí wide - 0,55 sekundy (Poměrně dobrý výkon. Při zapnutém makro režimu rychlost klesá na 0,65 s, což je stále akceptovatelná rychlost.)
• Snímek bez namáčknutí tele - 0,95 sekundy (Na delším ohnisku rychlost poněkud klesá, ale ve srovnání s mnoha jinými kompakty patří k těm rozumně rychlým. Makro režim čas prodlouží na cca 1,05 sekundy).
• Snímek s namáčknutím - OK
• Čas snímek-snímek wide JPEG - 2,4 sekundy (V této kategorii za Canonem G10 a Panasonicem LX3 trochu zaostává, ale není to výrazný rozdíl, takže pořád tento výsledek uspokojí.)
• Čas snímek-snímek wide JPEG + Active D-Lighting - 2,8 sekundy (S aktivovaným D-Lighting je snímání mírně pomalejší, ale stále se dá použít.)
• Čas snímek-snímek wide JPEG + korekce zkreslení - 3,7 sekundy (Zapnutím korekce zkreslení se připravíte o hodně výkonu, zpracování fotografie zabere zhruba o sekundu více času, focení už není tak moc pohotové.)
• Čas snímek-snímek wide RAW - 4,7 sekundy (Zde bohužel fotoaparát docela propadl. Záznam RAW souborů trvá velmi dlouho, o pohotovém focení jednoho snímku za druhým si můžete nechat zdát.)
• Čas snímek-snímek wide RAW+JPEG - 5,9 sekundy (Pokud vedle RAWu ukládáte i JPEG, můžete pořídit snímek jen zhruba co 6 sekund. To je příliš dlouhá doba.)
• Čas snímek-snímek s bleskem - 3,6 sekundy (Zde má mírně navrch před Canonem G10, ale LX3 je rychlejší. Nepříjemné je, že spoušť můžete namáčknout až po zobrazení snímku, nikoli předem jako u jiných režimů, kdy stačí zmáčknout spoušť už při zpracování předchozího snímku a zmáčknutí se již zaznamená.)
• Přezoomování - 1,05 sekundy (Bleskurychlé.)
• Sekvenční snímání - 0,8 fps (5 snímků za 5 sekund. Sekvenční snímání patří k pomalejším, navíc je možno snímat pouze do JPEG. Sekvenční snímání do RAW není podporováno.)
• Sekvenční snímání s bleskem - 0,75 fps (3 snímky za 2,7 sekundy. Fotoaparát umožňuje při sekvenčním snímání používat i blesk. Rychlost se pak sníží a pořídí se pouze tři snímky.)
• BSS - 0,8 fps (10 snímků za 11,3 sekundy. Fotoaparát pomalou rychlostí pořídí 10 snímků a pak z nich vybere ten nejostřejší.)
• Mozaika - 1,15 fps (16 snímků za 13 sekund. Fotoaparát pořizuje snímky v rozlišení do 3 MPx s vyšším rozlišením, které složí pak do jedné 4×4 fotky. Snímání je trochu rychlejší, nicméně stále pomalé.)

Fotoaparát se dobře a rychle ovládá, vcelku rychle ostří, jak jde ale vidět, RAW je pro rychlost prokletím a sekvenční snímání rovněž nepatří k chloubě fotoaparátu.

Optický a digitální zoom

Objektiv fotoaparátu Nikon Coolpix P6000 má 4× optický zoom, který začíná na širokoúhlých 28 milimetrech. Končí pak s ohniskem 112 mm, což není mnoho, ale např. Panasonic LX3 má ještě mnohem méně.
Kvalitu snímku je potřeba pochválit. Téměř vše je krásně ostré (jen velmi málo ploch působí trochu rozmazaně - tráva a chodníky ve stínu), výborná ostrost je zachována také v rozích obrazu, viz pravý horní roh. Zatímco u většiny kompaktů je zde jen nějaký náznak domů, zde krásně vidíte ostré linie a ani kontrast rozhodně není špatný. Velmi dobře je na tom fotoaparát i s chromatickou aberací, ta je jen nepatrná. Coolpix P6000 mi udělal radost.
I zde ve stínech mírně roste šum a tyto plochy působí méně ostřeji než zbytek, ale v zásadě jde o velmi kvalitní výsledek. I na této fotografii není vidět chromatická aberace.
S maximálním digitálním zoomem pochopitelně klesá kvalita fotografií, interpolace dá obrazu zabrat. Trošku vyleze barevný šum i chromatická aberace. Nově zavádím ještě další tři snímky, které otestují zoom v běžnějších podmínkách na dálku.
I na této fotografii přístroj ukazuje, že je schopen pořídit pěkné ostré snímky, které nejsou postiženy chromatickou aberací nebo neostrostí v rozích.
4× optický zoom není nic, co by vám vyrazilo dech. Přiblížení je znát, ale není to mnoho. Pro běžné potřeby ale postačí. Opět si lze všimnout pěkné ostrosti a rozumných detailů. Na rozdíl od běžných 12MPx kompaktů s miniaturními 1/2,33" čipy je tedy znát, že při větších čipech (např. 1/1,7") má vysoké rozlišení smysl. Zde se při kvalitnější optice a větších buňkách čipu rozlišení skutečně projevuje.
Digitální zoom dobře poslouží, pokud budete používat snímky v malých velikostech. Např. při tomto rozlišení je snímek ještě v pořádku. V plném zobrazení si lze všimnout ale dost výrazného snížení kvality.

Protisvětlo

Focení v protisvětle je problémem prakticky pro všechny fotoaparáty. Coolpix P6000 má navíc funkci Active D-Lighting, která by měla lépe vyrovnávat stíny a světla, na což se v následujících snímcích podíváme. Vezmeme si na paškál také chromatickou aberaci a odlesky.
Jak vidíte, odlesky jsou u fotoaparátu Coolpix P6000 trochu problém. I na čisté obloze se objevují tři šestiúhelníkové fialové fleky. Dynamický rozsah není přehnaně vysoký, obloha je exponována víceméně správně, ale krajina se utápí ve tmě, i když kresba je naštěstí patrná.
Zde s aktivovanou funkcí Active D-Lighting fotoaparát trochu zkrátil expozici, takže nebe je mírně tmavší, sluneční kotouč tolik nepřepaluje. Krajina byla softwarově více prokreslena, takže snímek působí o něco vyváženěji. Kupodivu kresba v těchto stínech tímto navýšením jasu příliš neutrpěla.
Zde jsem omylem nechal nastavenu citlivost ISO 200. Na ohnisku 34 mm je k dispozici maximální clona až F8, jinak se tato hodnota pohybuje mezi F7,2 až F7,8 v závislosti na ohnisku. Vidíte, že šum je vcelku přijatelný, začíná sice trochu chytat typický "Nikon šum" vzhled, ale není to vůbec nic strašného. Naopak, na kompakt je výsledek při ISO 200 vcelku pěkný. Na snímku jsou nicméně vidět pouze siluety s trochou nevýrazné kresby.
Active D-Lighting zde projevil velmi dobré prosvětlení stínů, za které musíte zaplatit zvýšeným šumem v těchto prosvětlených stínech. Snímek je mnohem vyváženější. Bohužel ne vždy D-Lighting funguje tak, jak byste chtěli. Na následujících dvou snímcích uvidíte občasné případy. Zveřejňuji pouze malé náhledy.
Je vidět, že snímek má docela dost přepálenou oblohu, zatímco tráva hřiště je exponována rozumně. A nyní zapnutý Active D-Lighting na maximální sílu.
Zatímco v předchozím případě i při fixně nastavené ISO citlivosti došlo k rozumnému prosvětlení stínů, zde to už D-Lighting vzal trochu moc vážně. Obloha je stále přepálená a hřiště je také mnohem světlejší, než by mělo být. Takže pozor, Active D-Lighting často prokáže dobrou službu, občas si na něj ale dejte pozor.
Zde je ukázka odlesků při maximálním ohnisku při snímání přes větve. Je vidět, že co se týče protisvětla, trpí objektiv Nikonu Coolpix P6000 zejména na odlesky. Podívejme se ještě na chromatickou aberaci.
Pokud dochází k přepalům, objektiv dokáže chromatickou aberaci způsobit. Výše uvedená byla ale extrémní scéna v protisvětle s minimální clonou. Obyčejně bude fotoaparát v protisvětle přicloňovat, což způsobí rozumnou expozici, a jak sami vidíte, aberace v podstatě nikde není. Lehce světlejší kontury kolem větví nepovažuji za problém.
I zde vidíte, že chromatická aberace je objektivu v podstatě s rozumnou expozicí cizí.