Nikon Coolpix P6000: ostře proti všem

V předposlední kapitole se podíváme na jedenáct snímků, které dále ukáží, jak vlastně Nikon Coolpix P6000 fotí.
I zde fotoaparát potěší dobrými detaily a minimem šumu. Na snímku není ani chromatická aberace, takže skutečně velmi dobrý výsledek.
Kdybych tehdy věděl, jak moc doostřování ničí obrázky na vyšší citlivosti, jistě bych zvolil kvůli lepší expozici citlivost ISO 800 a snímání do RAWu. Snímek by nebyl tak tmavý. Je vidět, že při dlouhé expozici a vyšší citlivosti má snímek spoustu barevného šumu, nicméně vzhledem k okolnostem je výsledek přijatelný. Jen mě mrzí to, že jsem nezkusil vyšší citlivost s RAWem.
Zde jsem zkoušel makro, ale snímek nejlépe vypadal při zaostření na trochu větší vzdálenost. Vzadu se přepaluje obloha, jasový šum zde prakticky nenajdete, pouze trochu barevného.
Zde se na snímku nepříjemně podepisuje výrazně světlejší nebe oproti okolí. U tenkých větví stromů tak dochází k přepalům a mezerám v kresbě.
Makro režim je dobrý, ale ne nejlepší. Ostření není vždy úspěšné (alespoň na květiny), a ačkoli ukazatel na displeji tvrdí, že při 38mm ohnisku můžete vyfotit makrosnímky z nejkratší vzdálenosti, fotoaparát se drží klasického postupného narůstání nutné vzdálenosti od objektu s rostoucím ohniskem. Snímek je pořízen na režim "živé barvy".
U krajinářských fotografií potěší širokoúhlé ohnisko a slušné prokreslení i vzdálenějších hor. Pochopitelně to není výsledek jak ze zrcadlovky, ale na kompakt je to velmi slušné.
Zde jsem stejnou scénu opticky trochu přiblížil. Musím také zkritizovat automatické doostřování, které je poměrně silné a málo patrný šum tak na některých místech dost zvýrazňuje.
Makro fotoaparátu umožňuje snímat s velmi dobrým přiblížením a nabízí tak netradiční pohled na okolní svět. Hůře ostří jen na objekty jako květiny, které mají za sebou vzdálené pozadí. Toto je jen jeden z kamínků v rozbitém asfaltu.
Na tomto snímku se pozadí poněkud přepaluje. Omylem byla použita citlivost ISO 200 (měřil jsem expozici pro jiný analogový fotoaparát bez expozimetru).
Zde se jen objevuje namodralá chromatická aberace kolem tenkých větví stromů. Míra detailů je slušná.
Někomu může vyhovovat formát snímků 1:1, který využívá větší výšku čipu než ostatní režimy. Zatímco formáty 3:2 a 16:9 jsou výřezem ze 4:3 snímku, 1:1 formát nikoli. Opět se jedná o makro režim, ostrost snímku v rozích mírně slábne.