Nikon Coolpix P80: ultrazoom plný protikladů

Nerad to říkám, ale Nikon Coolpix P80 je velmi rozporuplný fotoaparát. Přináší spoustu zajímavých vlastností, ale stejně tak několik dosti výrazných problémů. Nejprve se podívejme na pozitiva fotoaparátu.

Předně jsem ocenil velmi dobré zpracování, příjemné držení a kompaktnost tohoto fotoaparátu. Je dostatečně těžký a rozměrný na to, aby padl do ruky a dobře se s ním fotilo, na druhou stranu je stále dostatečně lehký a malý na to, aby svou hmotností a rozměry neobtěžoval. Ideální střed. Dobře lze hodnotit ovládání co se týče ergonomie tlačítek, nicméně bych uvítal ještě trochu příjemnější prolézání v menu (některá tlačítka jsou v jistých režimech nevyužitá, zatímco by mohla mít velmi užitečné funkce).

Objektiv nabízí velmi slušný 18× násobný zoom s příjemným rozsahem a dobrou světelností. Ta nepotěší jen svým průběhem, kdy maximální hodnota F4,5 platí téměř pro 3/4 horního rozsahu ohnisek. Za slušných světelných podmínek potěší rychlé ostření, které ani při nejdelším ohnisku neztrácí svou rychlost. Občas se sice na vodorovnějších liniích nechytne, ale stačí fotoaparát trochu pootočit a opět patří mezi nejrychlejší ultrazoomy na trhu, co se týče ostření.

Velmi potěší supermakro, které je schopno ostřit již od cca půl centimetru a s ohniskem 56 mm dovoluje velmi dobré makro snímky s malou hloubkou ostrosti, kterou byste od fotoaparátu s 1/2,33" čipem skutečně nečekali. Líbilo se mi také to, že uživatel si může upravit rozsahy citlivostí, které dovolí automatice, a to od rozsahu ISO 64 - 100 až po ISO 64 - 1600 ve všech možnostech. Velmi dobrá je také softwarová redukce efektu červených očí, nicméně ne vždy funguje. Pokud ano, výsledek je velmi dobrý.

LCD displej má poměrně slušný obraz s přijatelnými pozorovacími úhly a je možné jej s trochou nepohodlí využít i na ostřejším slunci, což není vždy pravidlem. Některé fotoaparáty mají LCD displej na slunci naprosto nepoužitelný. Je dobré, že Nikon vybavil Coolpix P80 korekcí zkreslení, protože objektiv zkresluje opravdu velmi výrazně a po aktivaci této funkce jsou výsledky mnohem lepší. Jak již bylo řečeno, fotoaparát rychle ostří a i navigace v menu je poměrně přehledná a rychlá. Nicméně nějaké prodlevy zde v určitých případech jsou, například při focení panoramat můžete fotit další snímek až po dosti dlouhé době. Zdálo by se tedy, že výčet pozitiv je velmi dlouhý a jde o jeden z nejlepších ultrazoomů na trhu. Bohužel tomu tak není.

Nikon Coolpix P80 má totiž i několik málo negativ. Jejich malý počet je bohužel vyvážen jejich velkým významem. Fotoaparát je v automatických režimech naprosto nepoužitelný za šera a v noci. Jednoduše řečeno není schopen zaostřit. Občas se sice najdou linie, na kterých se chytí i v horších světelných podmínkách, ale jinak jste odkázáni pouze na manuální ostření. Díky 230 000 bodovému LCD displeji se však neostří právě nejlépe. Ale to je vlastnost všech kompaktů. Nebyl jsem nadšen ani z omezené nabídky expozičních časů v manuálních a poloautomatických režimech. Mít možnost nastavit časy pouze po dvojnásobcích předchozí hodnoty (1/60 s, pak až 1/30 s, 1/15 s,...) je občas dost limitující.

Nijak zvlášť mě nepřesvědčil ani záznam videosekvencí. Obraz je znatelně postižen kompresí, objevují se zde výrazné optické chyby v protisvětle (ty jsou patrné u všech fotoaparátů, ale zde jsou nadprůměrně výrazné), není podporován optický zoom ani stabilizace (pouze elektronická). Nepotěší ani výdrž akumulátoru, která je lehce podprůměrná. Bez zapnuté korekce zkreslení se připravte občas na geometricky hodně "veselé" fotografie, soudkovité zkreslení na nejširším ohnisku je opravdu citelné. Korekce to však velmi dobře zachraňuje.

Druhou nejvýraznější chybou po neschopnosti ostření v noci je digitální šum. Barevný šum je přítomen na všech fotografiích, a to dokonce i na ISO 64 (zde se dá ale velmi dobře odstranit odšumovacím softwarem bez ztráty detailů, redukce šumu ve fotoaparátu mi příliš účinná nepřišla). Kupodivu někdy docela přijatelně vypadá ISO 400 díky odšumování (ztrácí se zejména barevný šum), osobně bych však nepoužíval ani ISO 200.

Kvalita snímků je bohužel netypicky na Nikon podprůměrná. Nepotěší ani vyvážení bílé barvy, které je naprosto neschopné za žárovkového světla. Téměř vždy dostanete nepřirozeně oranžové fotografie. Poslední chybou jsou velmi silné odlesky objektivu. Tak výrazné a roztodivné odlesky nevykouzlí ani Photoshop.

Ve výsledku je Nikon Coolpix P80 vynikající fotoaparát pro denní focení. Jakmile ale přijde šero a tma, stává se jen obtížně použitelným. Je jen na vás, zda hodláte více fotit ve tmě. Pokud ano, Coolpix P80 vám nemohu příliš doporučit. Pokud ne, klidně si Coolpix P80 kupte, lepších ultrazoomů moc není.

Za zapůjčení fotoaparátu Nikon Coolpix P80 děkujeme Nikonu.