Nikon Coolpix P900: paparazzi

Nikon Coolpix P900 je opravdu velmi zajímavý fotoaparát. Ačkoli by se v teoretické rovině dalo čekat hodně problémů na straně objektivu, který má obrovský 83× optický zoom, je naopak nutné říci, že objektiv dost příjemně překvapil. Nikonu se už několikrát v minulosti povedly hodně slušné ultrazoomové objektivy a je nutné říci, že ten v Coolpixu P900 rozhodně nepatří k těm, kterým by se velký rozsah měl vytýkat. Ano, je pravdu, že zejména u širších ohniskových vzdáleností je nutné počítat se slabší rohovou ostrostí a někdy vás potrápí chromatická aberace, ale většina ohniskového rozsahu kreslí překvapivě ostře až do rohů bez vážnějších optických vad. U delších ohniskových vzdáleností musíte samozřejmě počítat s vlivy difrakce kvůli hodnotám světelnosti (celoplošné méně výrazná ostrost a kontrast).

Velký zoom si vyžádal obrovský objektiv, takže vás nesmí překvapit fakt, že hmotnost fotoaparátu se blíží k jednomu kilogramu. Rameno blesku si tak mohlo dovolit být velmi dlouhé a efekt červených očí je u fotek s bleskem v podstatě neznámou. Držení je slušné, ale musíte počítat s tím, že jde stále o běžný ultrazoom, který nemá ambice být profesionálnějším modelem jako např. Panasonic Lumix FZ300 za trochu nižší cenu. Proto je počet tlačítek docela podobný jako u nižších modelů a uživatelských tlačítek je tu minimum. Potěší výklopný displej, naopak hodně zklame absence RAWu, která by fotoaparátu díky relativně solidnímu objektivu dost bodla.

Pokud jde o ostření, je fotoaparát zejména u kratších a středních ohniskových vzdáleností dost svižný, v druhé polovině rozsahu je to už ale o něco slabší. Nabídne docela slušné schopnosti makra, byť na výborné makro Nikonu Coolpix L840 nemá. Počítejte s tím, že na maximálním zoomu po vás bude fotoaparát vyžadovat více než 4,5 metru vzdálenosti od objektu. Pokud použijete makro předsádku, připravte se na doslova brutální makro bestii. Zkoušel jsem tradičně makro předsádku Raynox DCR-150 a přepočtené zvětšení atakovalo 8× hodnotu!

Fotoaparát je vybaven irisovou clonou, má sice rozumné možnosti nastavení expozičních časů, ale rozsahy jsou hodně vázané na režim, clonu a ISO citlivost, takže v podstatě nikdy nevíte, zda zrovna v této konfiguraci budete moci použít např. více než sekundu nebo ne. Je to zbytečně zmatené a je tu příliš mnoho podmínek, za kterých je daný čas podporován a kdy už ne. Objektiv má světelnost F2,8 až F6,5, přičemž druhá hodnota na první pohled zní hrozně. Uvědomíte-li si ale ohniskovou vzdálenost, pak je jasné, že na normálních ohniskových vzdálenostech by to nemuselo být tak hrozné (světelnost se zhoršuje postupně). Toto zhoršování je u P900 relativně pomalé a oněch hodně nepříjemných hodnot dosahuje až při větším zoomu.

Ocenit je pak třeba především optickou stabilizaci, která má naprosto excelentní účinek. Přidat 4 EV je v podstatě jistota a takový průměrný účinek se pohybuje někde kolem 5 EV. To znamená zhruba 30krát delší čas, než by mělo být možné vyfotit bez stabilizace. S trochou snahy se dá 100mm ohnisková vzdálenost z ruky ostře vyfotit s časem 1 sekundy (!) a při normálním focení by vám neměla dělat problém alespoň ta 1/5 sekundy. Na maximálním zoomu s trochou snahy dáte 1/20 až 1/30 sekundy při naprosto přijatelné ostrosti, takovým docela jistým časem je zhruba 1/80-1/100 sekundy. Výhodou je elektronický hledáček jako další stabilizační bod, ale to je tak vše. I přes rozumné rozlišení je to opravdu "mikrohledáček" s velmi malým obrazem a paradoxně se např. v protisvětle lépe fotilo přes displej než přes něj.

Coolpix P900 podporuje natáčení Full HD videa, zde ale příliš jásat nebudu. Stabilizace je skvělá, to ano, horší je to s nastavováním parametrů. Video je automatické, takže cokoli nastavíte předem, se zrestartuje. Dokonce i když je podporováno manuální ostření u videa, předem nastavená hodnota před natáčením se zruší a v momentě zahájení natáčení videa můžete manuálně ostřit znovu (opravdu "na palici", když chcete natáčet třeba Měsíc - podle předem pořízené testovací fotografie to prostě nenastavíte nemluvě o tom, že i při manuálním ostření se obraz sám od sebe rozostřuje). Totéž se týká obecně manuálního zaostření. Použijete autofokus a pak byste chtěli přepnout na MF. Člověk by čekal, že poslední autofokusem zvolená vzdálenost zůstane, jenže ona se zrestartuje na nějakou jinou hodnotu. Použít manuální ostření jako rychlý AF Lock je nemožné. Chválím alespoň to, že u videa je podporován expoziční zámek (AE Lock). K dispozici jsou i zpomalené videosekvence, na dnešní poměry ale nijak závratné.

Hodně se mi líbila výdrž baterie, která je mnohem lepší, než tvrdí výrobce. Naopak zklamáním je velmi dlouhé nabíjení akumulátoru. K dispozici je Wi-Fi s možností dálkového ovládání, ale protože stejně jako u videa, i Wi-Fi jede všechno automaticky, pozbývá to smyslu. Fotoaparát máte nějak nastavený, chtěli byste zmáčknout spoušť přes Wi-Fi, ale veškerá nastavení jsou hozena do koše, protože Wi-Fi podporuje jen plnou automatiku. Na kopírování snímků OK, jako dálkové ovládání téměř k ničemu.

Pojďme konečně ke kvalitě obrazu. Žádné překvapení se nekoná, holt je použit 1/2,3" snímač s 16MPx rozlišením a s tím je nutné se smířit. I když fotoaparát podporuje nastavení odšumování, to se v praxi v podstatě nijak neprojevuje a odšumování je pořád dost silné. A poněvadž není podporován RAW, Nikon zbytečně zahazuje dost dobrý potenciál, který by fotoaparát mohl mít. Kvalita obrazu je tak dostatečná pro běžné použití, ale už u středních citlivostí jde samozřejmě kvalita snímků dost rychle dolů. Pro protisvětlo tu máte funkci Active D-Lighting, ta ale velmi agresivně prosvětluje stíny i na nejnižším nastavení a stíny jsou pak bez detailů a hodně rozmyté. Raději tuto funkci vypněte nebo použijte HDR, které naopak funguje poměrně hezky.

Jaký je tedy Nikon Coolpix P900? Je nutné počítat s tím, že Nikon opravdu nechtěl vytvořit něco, co by se blížilo profi ultrazoomu (což lze navzdory malému 1/2,3" senzoru říct třeba o již zmíněném Lumixu FZ300). Jde o ultrazoom střední třídy s obrovským zoomem, větší ambice nemá. Takže vážnějšími nedostatky jsou tu např. maličký hledáček, absence RAWu a obecně samé klacky pod nohy fotografům, kteří chtějí z Coolpixu P900 získat něco slušného. Restartování nastavení u manuálního ostření a u videa rozhodně nepotěší a zbytečně komplikují život.

Přesto jsou tu věci, které udělají radost. Objektiv je docela dobrý, fotoaparát je ve většině případů svižný, nabídne rozumně dobré makro, výklopný displej. Mohu říci, že jsem byl spíše příjemně překvapený než naopak. Hlavní otázkou je, zda budete potřebovat 2000mm ohniskovou vzdálenost, nebo zda bude stačit něco levnějšího z řady Coolpix s menším zoomem, protože nabídka funkcí bude v podstatě totožná. Žádné profi funkce navíc tu v podstatě nemáte. 2000mm ohnisková vzdálenost po přepočtu je hodně zajímavá, ale upřímně řečeno, když jsem se snažil udělat sérii snímků na maximálním zoomu, ani mě nenapadalo, co bych na tak šílený zoom mohl vyfotit.

1. Snímání hodně vzdálených předmětů za dobrého světla (pozor na atmosférické vlivy)
2. Makro snímky
3. Focení Měsíce

+ Překvapivě použitelný objektiv navzdory obrovskému zoomu (vady jsou rozumně korigovány)
+ Obrovský zoom (spíše až těžko využitelný)
+ Extrémně účinná optická stabilizace
+ Rozumné makro
+ Dobrá výdrž na baterii

- Velmi malý elektronický hledáček
- Absence RAWu
- Restarty nastavení (u videa, manuálního ostření)
- Nastavení odšumování se na snímcích v podstatě nijak neprojevuje
- Chybí možnost manuálního nastavení při snímání přes Wi-Fi

 

 

Za zapůjčení fotoaparátu Nikon Coolpix P900 děkujeme Nikonu.

Cena v době testování: cca 16 500 Kč s DPH