Nikon Coolpix S3000: kapesní trpaslík

Kupci digitálních fotoaparátů neshánějí vždy jen drahé přístroje, obrovský zájem je i o malé kompakty. Zde sice většina kupuje bez přečtení recenzí, nicméně i tak se najde hodně lidí, kteří chtějí za své peníze koupit to nejlepší, i když jde o levný kompakt. Proto dneškem začínáme novou kategorií kratších recenzí s několika vypuštěnými testy, které se chtějí věnovat právě přístrojům, jejichž cenovka se pohybuje do cca 5000 Kč s DPH. Testů bude poněkud méně, ale i tak si snad uděláme dostatečný obrázek o přístroji. Takovým krátkým testem prošel jako první Nikon Coolpix S3000.

 

Tento fotoaparát má malý CCD snímač s 12MPx rozlišením. Objektiv disponuje 4× optickým zoomem od velmi širokoúhlých 27 milimetrů. Spolu s cenovkou cca 3300 Kč s DPH jde o jeden z nejlevnějších Nikonů v nabídce. Podívejme se, jaký je.

 

 

Nikon Coolpix S3000 je až překvapivě malý a lehký kompakt. Je to jeho hlavní výhodou, vejde se opravdu kamkoli a ani si jej nevšimnete. Navíc musím ocenit dobře tvarovanou spodní část, díky níž nemá tendenci při své malé tloušťce padat, což je problém většiny malých kompaktů. Zpracování je až na poněkud se viklající páčku zoomu velmi dobré.

Na dnešní dobu už ani nepřekvapí špatná světelnost F3,2 na širokém a F5,9 na nejdelším ohnisku. Stabilizace je zde pouze digitální (4 systém - eVR zpracovávající obraz, citlivost až ISO 3200, detekce pohybu a BSS - Best Shot Selector, který z 10 snímků vybere ten nejostřejší).

Zde jde krásně vidět malá tloušťka přístroje. Tlačítko pro zapnutí přístroje je hodně utopené a fotoaparát se těžko startuje. Samotný náběh, ale i ovládání zoomu je ale velmi rychlé a bez potíží. Páčka zoomu by se ale mohla méně viklat, k jejímu chodu (přesnosti nastavení) i spoušti však nemám žádné výhrady.

Zádi dominuje přiměřeně velký 2,7" LCD displej s klasickým rozlišením 230.000 bodů (320×240 pixelů). Bohužel má vlastnosti jak z fotografického středověku. Pozorovací úhly jsou naprosto mizerné. Ze všech stran dochází k silné inverzi (seshora do bíla, zespod do černa) a na slunci není opravdu vůbec nic vidět.

Napravo jsou ovládací tlačítka fotografických režimů, vstupu do režimu prohlížení (tam bohužel nelze zobrazit expoziční nastavení). Následuje čtyřsměrný ovladač, se kterým nejsou potíže. Nahoře se nastavuje blesk, vpravo korekce expozice, dole makro a nalevo samospoušť. Tu je nutno nastavovat po každém snímku zvlášť. Škoda. Dole je pak tlačítko ke vstupu do jednoduchého menu a druhé slouží k mazání snímků (v prohlížecím režimu maže poslední snímek, to shledávám jako naprosto geniální způsob jak nepovedený snímek rychle smazat).

Vespod je mimo osu přístroje plastový závit pro stativ. Pod krytkou najdete malý Li-Ion akumulátor a prostor pro SDHC karty.

V krabici je kromě přístroje také poutko na ruku, pár lejster, CD-ROM se softwarem, akumulátor, nabíjecí adaptér, který se po složení už nedá rozložit, AV kabel a USB kabel. Naše balení neobsahovalo plnou verzi manuálu. Ta je možná součástí dodávky (možná ale jen ořezaná verze, netuším). Každopádně plná verze není volně přístupná elektronicky ani na CD, ani na stránkách výrobce (tam jen po registraci). To shledávám jako závažný nedostatek.

LCD displej s velmi špatnými pozorovacími úhly má tradiční zobrazení Nikonů. Malá menu na čtyřsměrném ovladači pak vyvolávají přehledná menu. Někdy bych však uvítal, kdyby se v něm dalo pohybovat i tlačítky, kterým do něj vstoupíte (např. u makra by bylo fajn, kdyby se vše dalo zvládnout jedním tlačítkem)

Stisk tlačítka s ikonkou fotoaparátu spustí menu s výběrem scénických režimů a videosekvencí. Zobrazování vyfocených snímků neukazuje žádná expoziční nastavení, což mi opět hodně vadilo. Cílová skupina toto sice často řešit nebude, ale zas až tak ořezávat se opravdu nemuselo.

Menu má jen pár položek, které lze nastavit. Práce v něm je poměrně rychlá a pohodlná.

V dalších kapitolách se podíváme na praktické testy.