Nikon D40: levná zrcadlovka pro všechny

Setový objektiv NIKKOR AF-S nabízí manuální ostření a díky podpoře fotoaparátu můžete využít i ostření automatické. Manuální ostření u zrcadlovek je naprosto nesrovnatelné s tím u kompaktů. Je totiž použit zrcadlový hledáček s mnohem lepším obrazem, než toho jsou schopny EVF hledáčky. Chcete-li manuálně ostřit, musíte nejprve posunout volič na objektivu, jehož chod je trochu tužší, než bych očekával. Poté už stačí jen točit posledním členem objektivu. Ostření je díky tomu velmi rychlé, zaostřeno máte během několika málo chvil. Opravdu se manuálního ostření nemusíte bát.

Automatické ostření je podporováno u AF-S a AF-I objektivů. Setový objektiv je typu AF-S, takže automatiku podporuje. Na výběr jsou pouze tři ostřící oblasti, centrální a pak napravo a nalevo. V automatických režimech si mezi nimi fotoaparát vybírá sám, v manuálních režimech (P, S, A a M) si vybíráte šipkami, na kterou ze tří oblastí se bude ostřit. Na to trochu pozor, vzhledem k zmatenosti menu je možné, že stisknete bezdůvodně některou ze šipek a posunete ostřící bod, aniž byste o tom věděli nebo to chtěli. Pak se jen divíte, proč fotoaparát ostří úplně někam jinam nebo neostří vůbec. Naštěstí se vždy červeně rozsvítí navolený bod ostření, takže si lze všimnout, kam se vlastně ostří.

Co se týče samotného ostření, tak to je rychlé, mírně překonává i ty nejrychlejší kompakty. Rychlost neztrácí ani na nejdelším ohnisku, navíc pokud fotíte vícekrát danou scénu ze stejné vzdálenosti, občas už fotoaparát nepřeostřuje a focení je tak vskutku okamžité. Pokud po vyfocení spoušť neuvolníte, tedy necháte ji namáčknutou, nepřeostřuje se nikdy a focení je tak bleskové vždy. Jen nesmíte změnit vzdálenost od objektu. Úspěšnost ostření je při normální scéně výborná, a to na celém rozsahu ohnisek. Musíte však počítat s tím, že objektiv není schopen zaostřit na jednolitou plochu. Vyfotit papír, bílou zeď nebo strop je s automatikou nemožné. Navíc, pokud fotoaparát nezaostří, nedovolí vám pořídit snímek. V těchto případech tak musíte použít manuální ostření. To se může hodit také z toho důvodu, že objektiv občas trochu předostřuje. Viz obrázek (ostřeno prostředkem centrálního ostřícího bodu na rysku 20 cm).

Objektiv nepodporuje žádný makro režim, výrobce udává minimální ostřící vzdálenost 28 centimetrů od roviny snímače v celém rozsahu ohniskových vzdáleností. V praxi jsem byl schopen ostřit již od cca 12 - 13 centimetrů od objektivu (tedy cca 26 cm od roviny snímače), a to v celém rozsahu. Tedy i na nejdelším ohnisku, což docela vynahrazuje chybějící makro.

Ačkoli fotoaparát vlastně žádný makro režim nemá, zkusil jsem vyfotit tradiční kleště co nejblíže to šlo. Tedy na to, co vám fotoaparát se setovým objektivem umožní.

Začněme nejprve samotnou vzdáleností. Vidíte, že vzdálenost přes 12 centimetrů s ohniskem 27 mm (po přepočtu) je na výsledku velmi dobře znát, kleště tvoří jen malou část obrazu. Vzhledem k velkému čipu je obraz i na ISO 400 téměř bez šumu, pouze ve stínech je trocha barevného. Co však velmi zamrzí, je neuvěřitelně silná vinětace v rozích. Takto špatný výsledek jsem ještě neviděl.

Na nejdelší ohnisko se dá ostřit ze stejné vzdálenosti, a tak kleště vyplňují takřka celou plochu fotografie. Oproti obvyklým makro fotkám kompaktů je však použita mnohem větší ohnisková vzdálenost a je to vidět na perspektivě. Všimněte si také minimální hloubky ostrosti. Potěšilo mě také to, že zmizela vinětace. Šum na ISO 800 je stále přijatelný, objevuje se spíše barevný šum než jasový. Každopádně, kompakty by podobný výsledek, co se týče šumu, pořídily sotva na ISO 200.

Expozici lze nastavovat jak ručně v manuálních a prioritních režimech, tak i automaticky. Pro automatiku však potřebujete objektivy typu G nebo D, u jiných objektivů automatické měření expozice 3D-Color Matrix II nefunguje.

Popis nastavování expozice jsem už napsal v kapitole o ovládání, nyní se budu věnovat spíše obecným možnostem. Fotoaparát podporuje časy od 1/4000 s až po 30 sekund, nechybí ani bulb režim. Oproti kompaktům zde bulb režim není omezený (při použití dálkového ovládání na 8 minut). Clona pochopitelně závisí na daném objektivu, v našem případě je u nejširšího ohniska možno nastavit F3,5 až F22, u nejdelšího pak F5,6 až F36. Maximální clony jsou tedy oproti kompaktům mnohokrát větší a je tedy možno i za dne fotit na opravdu velmi dlouhé časy (třeba vodopády mohou vypadat velmi zajímavě). Je velmi zajímavé, že korekce expozice nefunguje u automatických režimů, zde musíte vše nechat výhradně na automatice.

V režimu Program Auto, kde automatika nastavuje expozici, ale máte volnou ruku ve fotografických volbách včetně zmíněné korekce expozice. Rozsah korekce je -5 EV až +5 EV, tedy poměrně dosti široký rozsah. Točení ovládacího kolečka pak ponechává expozici, ale můžete měnit způsob jejího dosažení (1/30 s, F5,6 je expozičně totéž co 1,3 s, F32). Směrem doleva tak zvyšujete clonu a automatika sama prodlužuje čas, aby expozice zůstala zachována.

Režimy A, S a M jsou v zásadě totožné. U priority času i clony můžete korigovat expozici, takže vlastně upravujete i druhou vlastnost. U priority clony tedy nastavujete clonu, ale korekcí expozice si lze upravit i čas. Totéž naopak platí i pro prioritu času a manuální režim M je ve své podstatě opravdu stejný jako priorita času. V základu nastavujete čas a po stisknutí tlačítka expozice nastavujete clonu. Jediný rozdíl je v tom, že manuální režim nabízí plnou svobodu, u prioritních režimů zůstává omezení rozsahu korekce od -5 EV do +5 EV.

Automatické nastavení expozice je tak trochu záhada. Pokud máte navolenou ISO citlivost, pak expoziční čas a clonu volí rozumně a výsledkem jsou dobře exponované fotografie. Příliš dlouhý čas je zobrazen jako "Lo" místo aktuální délky času. Volba AUTO ISO je v automatických režimech, ale v režimu Program Auto není. Nicméně v tomto režimu lze zapnout AUTO ISO z hlavního menu. A zde začíná ta pravá legrace. Fotoaparát po vás bude chtít volbu maximální citlivosti, kterou může zvolit (ISO 400, 800 nebo 1600), a maximální délku času, kterou může použít (1/125 s až 1 s). Ve zjednodušeném fotografickém menu pak žádná volba AUTO ISO není, ale máte možnost volit citlivosti ISO 200 až 1600 včetně ISO HI1. Otázka zní, mají tyto volby vůbec nějakou váhu?

Ano, mají. V podstatě to funguje takto. Fotoaparát se snaží dosáhnout citlivosti, kterou máte navolenu v jednoduchém fotografickém menu, a dodržet maximální nastavený čas. Když se do tohoto limitu vejde, ponechá nízkou citlivost a zkrátí čas pro ideální expozici. Když je ale ideální ISO citlivost a maximální čas stále málo, začne navyšovat citlivost až do zvolené maximální citlivosti, kterou mu povolujete použít. Může se tedy stát, že bude pro správnou expozici stačit například ISO 360, tak se použije tato citlivost s vámi zadaným maximálním časem. Je však možno, že ani vámi zadaná maximální citlivost a maximální čas nebudou stačit. Pak fotoaparát zapomíná na vámi preferovanou citlivost i maximální čas. Drží se maximální citlivosti a najde delší čas, který vyhovuje.

Na první pohled to vypadá dost složitě, ale funguje to výborně. Sami si můžete naprogramovat, jak se bude automatika chovat. Osobně bych ideální volbu viděl v preferované citlivost ISO 200 (v jednoduchém fotografickém menu), maximální čas 1/30 s nebo 1/60 s (přeci jen se jedná o nestabilizovaný fotoaparát a maximální ohnisko po přepočtu činí 82 mm), maximální ISO citlivost na ISO 800 nebo 1600.

Fotoaparát nemá žádnou mechanickou stabilizaci a dokonce ani elektronickou, přesto jsem vyfotil standardní scénu v normálním režimu, pak v režimu ISO HI1 a s pomocí stativu. V prvním a třetím režimu bylo nastaveno ISO 200, expoziční čas 1/2,5 s, clona F5,6 a použita maximální ohnisková vzdálenost 82 mm. Ve druhém režimu bylo nastaveno ISO HI1, tedy ISO 3200 a úměrně tomu automatikou zkrácený expoziční čas (automatika však nastavila lepší expozici, než používám standardně u tohoto testu, proto je obrázek světlejší).

Sami vidíte, že absence mechanické stabilizace znemožňuje jen tak fotit pěkné snímky při nedostatečném světle. ISO 200 je na tom špatně. ISO 3200 zase přináší velmi špatnou kvalitu obrazu, ale vězte, že ISO 800 je velmi dobře použitelné, ale čas stále příliš dlouhý. ISO 1600 ještě není kvalitativně tak špatné a čas už začíná být alespoň trochu rozumný. Ideální je pochopitelně stativ (v případě, že fotíte statickou scénu).

Na této fotografii poměrně dobře vidíte černé ovládací kolečko (vpravo dole) a zejména velké hlavní kolečko fotografických režimů.

Nabídka režimů není nijak překvapivá, v podstatě standardní. Kromě manuálních režimů včetně režimu Program Auto tu naleznete i režimy manuální a některé scénické režimy. Volbu SCN jako u kompaktů zde ale nenaleznete.

Vzhledem k malému zoomu setového objektivu mohou být portréty v některých situacích trochu problematičtější. Nicméně pro většinu situací to s přehledem stačí. Široké 27mm ohnisko vám naopak dovolí pobrat velkou skupinu lidí, aniž byste od nich museli být příliš vzdáleni.

Za slunného dne má fotoaparát tendenci ladit snímek do chladnějších barev, tedy zejména, když je člověk ve stínu. Poměrně dlouhý expoziční čas se mi ještě podařilo celkem ustát, a tak snímek nabídne slušné detaily s minimální mírou šumu.

Je-li však osoba alespoň trochu na sluníčku, vyvážení bílé už zapracuje dobře a pleť má přirozenější barvu. Nedaleké pozadí se již rozmazává, což je zpravidla žádaný efekt.

Vynucený blesk má silnou tendenci držet se času 1/60 s. Prakticky ať fotíte takto venku nebo v úplné tmě, vždy nastaví 1/60 sekundy. Až při silnějším okolním světle časy zkracuje. Vidíte mnohem lepší projasnění stínů (teď odhlížím od svítícího slunce na některá místa, kde ruší), rovněž vyvážení barev je poměrně dobré.

V tomto případě sice slow synchro blesk postrádá smysl, ale přesto jsem jej zkusil. Expozice se jen mírně prodloužila a pozadí se skutečně ještě o trochu více projasnilo. V tomto případě to ale nebylo žádoucí. Obecně slow synchro pracuje výborně, skutečně prosvětlí pozadí, ale nebere ohled na rozumnou expozici. V bytě tak klidně nastaví čas o délce 2 a půl sekundy. Škoda, že si nepomůže mírným zvýšením citlivosti.

Síla blesku se dá korigovat v poměrně zajímavém rozsahu, a to od -3 EV do +1 EV. Nastavení -3 EV je opravdu velmi slabé, jde vidět jen kousek stěny a člověk má jen těžko představu o prostoru. Vhodné opravdu spíš jako fill-in blesk.Na základní nastavení je síla blesku docela dobrá, ale také žádný zázrak (1/60 s, F3,5, ISO 200). Na maximální sílu osvítí chodbu dostatečně.