Nikon D40: levná zrcadlovka pro všechny

Příslušenství

Fotoaparát s objektivem zaberou docela dost místa, a proto přišly v poměrně velké (především tedy dlouhé) krabici. Ta je vyvedena ve zlatavě hnědé a černé barvě. Krabice nijak křiklavě neupozorňuje na vlastnosti fotoaparátu, ty jsou však vyjmenovány na její pravé straně.
Novinářský vzorek se trochu lišil od toho standardního. V našem případě chybělo CD se softwarem a popruh na krk. Jinak tu bylo vše, tedy samotný fotoaparát s objektivem (včetně ochranných krytek těla i objektivu), nabíječka s odpovídajícím kabelem, USB kabel, video-out kabel, akumulátor a česká plná verze manuálu. Ten je skutečně obsáhlý a dozvíte se v něm vše potřebné.

Výdrž baterie

O napájení se stará poměrně velký Li-Ion akumulátor s napětí 7,4 V a kapacitou 1000 mAh. To jsou docela dobře znějící hodnoty, zvláště když se k tomu připočítá ten fakt, že se jedná o zrcadlovku a LCD displej tak není používán prakticky celou dobu provozu. Výsledkem je, že při málo používaném blesku se výdrž pohybuje kolem solidních 500 až 550 snímků na jedno nabití. Lidé, kteří budou používat LCD displej ještě v menší míře než já a kteří budou nastavovat expozici výhradně přes zobrazované hodnoty v hledáčku, se mohou dostat ještě dále. Nabíjení baterie trvá zhruba jeden a půl hodiny.

Dodaný software

Protože jsme k fotoaparátu nedostali CD se softwarem, zmíním aplikace, které by na CD být měly. Prvně je to Nikon Transfer. Tato aplikace slouží zejména k přenosu fotografií z fotoaparátu do PC. Na první pohled působí trochu složitě, ale oproti aplikacím jiných výrobců fotoaparátů není graficky zbytečně přeplácaná, nýbrž je opravdu účelná a také poměrně dobře a rychle ovladatelná.
Pro prohlížení fotografií je pak určena aplikace ViewNX, která je zdarma. Je možno ji propojit spolu s aplikacemi Nikon Transfer i profesionálním editorem RAW souborů, aplikací Capture NX 2. Ve ViewNX si tedy můžete prohlížet fotografie a je vám dovoleno také několik úprav. Bohužel je to tu trochu domotané, vysvícenou aktuální fotografii můžete upravovat na levém sloupci voleb. Přitom však máte stále zobrazeny všechny ostatní fotografie. Musíte si tedy zobrazení trochu zvětšit, abyste vůbec něco viděli.
Dvojklikem si sice lze zvětšit konkrétní fotografii, ale zde zase nemůžete nic upravovat, což je škoda.
I přes menší nepřehlednost nabídne ViewNX několik možností úprav fotografií včetně RAW formátu (.NEF souborů). Po kliknutí na Launch Utility dostanete ještě rozšířenou nabídku možností. Na to, že je software zdarma, tak něco málo přeci jen nabídne. Nicméně, pravá sílu RAW formátu vám zůstane zatajena.
Tu okusíte až s aplikací Capture NX 2. Bohužel ta již zdarma není, stojí přes 4500 Kč s DPH. To je opravdu mnoho. Fotograf ale dostává do rukou mocný nástroj pro úpravu RAW fotografií. Sami si jej můžete po dobu 60 dní zdarma bez omezení vyzkoušet. Software je dobrý, poměrně rychlý a dobře ovladatelný. Netěším se, až mi dojde 60-denní lhůta. Můžete zde totiž korigovat optické vady, hrát si s redukcí šumu, odstranit nechtěné efekty způsobené prachem na snímači, vinětaci nebo aberaci (praktické ukázky naleznete v kapitolách věnujících se těmto chybám) a dále nejrůzněji upravovat fotografie.

Zobrazení LCD

Protože Nikon nedisponuje funkcí Live View, plní zde LCD displej funkci pouze pro prohlížení fotografií, případně nastavování pokročilejších voleb. Ty základní volby totiž jdou nastavit i v hledáčku. Samotný LCD displej má úhlopříčku 2,5" a rozlišení 230 000 pixelů. Pozorovací úhly jsou velmi dobré.

Na levé fotografii vidíte základní režim fotoaparátu. Levý horní roh obsahuje ikonu motivového programu, v hlavním světle modrém poli je expoziční čas, clona, směrem níže ve volném řádku může být indikace automatického nastavení ISO citlivosti a korekce expozice. Spodní řádek obsahuje bod ostření, barevné ladění, zvukovou signalizaci, stav baterie a počet zbývajících fotografií. Spodní řádek se zleva věnuje blesku, korekci expozice a korekci síly blesku. Pravý sloupec seshora indikuje kvalitu fotografií, jejich rozlišení, vyvážení bílé, ISO citlivost, sekvenční snímání / samospoušť, typ ostření, preference ostření (rozmazané pozadí / všecko ostré,...) a měření expozice.

V grafickém režimu, který lze v menu fotoaparátu povolit, jsou pak volby totožné, jen umístěné lehce jinak. Pravý sloupec je v podstatě stejný, ikona motivového programu také zůstala. Nově zde přibyla grafická indikace času a clony. Číselně je pak vyjádřena od tohoto obrázku objektivu doprava. Nad ní je zvolený ostřící bod a úplně nahoře pak barevné ladění, indikace zvukové signalizace a stav baterie. Naopak spodní řádek obsahuje blesk, korekci expozice, korekci síly blesku a počet zbývajících fotografií. V menu fotoaparátu si můžete vybrat, zda chcete používat pouze jednoduchý režim, nebo chcete použít režim grafický. Toto nastavení se navíc dá upravit zvláště pro automatické a manuální režimy (P, S, A a M).


V tomto rychlém menu po dalším stisku tlačítka s lupou "+" se můžete dostat k jednotlivým nastavením (tlačítko lupa "-" ukazuje nápovědu). Pohybuje se zde všemi šipkami, vpravo a nahoru mají stejnou funkci, stejně jako levé dělá totéž co tlačítko dolů. Škoda, že k tomu, abyste mohli cokoli nastavovat, musíte stisknout dvakrát tlačítko s lupou a jednou tlačítko OK. Je to pomalé a často otravné. Po prvním stisku totiž můžete upravovat místo ostření a až po druhém se vysvítí jedna z možností nastavení. Chcete-li nějakou z vlastností nastavit, musíte dále stisknout tlačítko OK, šipkami ji nastavit a potvrdit buď tlačítkem OK nebo šipkou doprava.


Po stisku tlačítka s lupou "-" (toto tlačítko je označeno také symbolem "?") dostanete poměrně solidní nápovědu k právě volené možnosti. Za toto si Nikon zaslouží pochvalu. Na pravé fotografii pak vidíte prohlížení fotografií. Toto je základní, kde v pravém horním rohu vidíte pořadové číslo fotografie a jejich celkový počet. Na spodním černém řádku je vlevo signalizace adresáře na paměťové kartě (kousek vpravo pak jméno souboru). Dole je pak datum a čas pořízení. Na pravé straně je modrým písmem kvalita fotografie a její rozlišení. Podobný režim téměř bez informací je rovněž k dispozici, přičemž blikáním ukazuje přepaly.


Stiskem tlačítek nahoru a dolů se můžete dobrat k podrobnějším informacím o snímku. Velmi mě potěšilo to, že šipky vpravo a vlevo pořád fungují a můžete se tak pohybovat mezi fotografiemi. Jednotlivé snímky tak můžete mezi sebou snadno porovnávat, neboť informace zůstávají pořád zobrazeny.
Nejprve se zobrazuje název fotoaparátu, styl měření expozice, expoziční čas, clona, motivový program, korekce expozice, ohnisková vzdálenost (skutečná, tedy bez přepočtu) a blesk. Na další obrazovce můžete ještě vidět barevné ladění fotografie, ISO citlivost (toto bych však upřednostnil na první obrazovce s expozičními nastaveními), vyvážení bílé, rozlišení a kvalitu fotografie, dále použitá úprava kontrastu, ostrosti, barev, sytosti barev a poslední položkou je komentář, který můžete fotografii přiřadit. Dole v pravém rohu zůstává zobrazeno pořadové číslo fotografie a jejich celkový počet.


Dalším stiskem šipky nahoru / dolů si můžete zobrazit histogram. Pravá fotografie ukazuje styl zobrazení hledáčku. Pod obrazem je lišta, na které se dozvíte rovněž vše potřebné. Nejvíc budete potřebovat asi nastavení expozice, korekci expozice a počet volných fotografií. V momentu namáčknutí spouště se posledně jmenovaný údaj změní na údaj volného místa ve vyrovnávací paměti. Docela se hodí při sekvenčním snímání.

Menu

Na prvním obrázku vidíte grafické úpravy fotografií v prohlížecím režimu. Můžete zde prosvětlit stíny funkcí D-Lighting, opravit efekt červených očí, ořezat fotografii, převést ji do jednobarevného ladění (černobílá, sépiová a kyanotypie), použít různé efekty filtrů (třeba pro teplejší barvy) a nakonec si můžete fotografii zmenšit i ve fotoaparátu (na rozlišení 640×480, 320×240 nebo 160×120 pixelů).