Nikon D5200: základ na steroidech

Na noční focení je Nikon D5200 vybaven velmi dobře. Autofokus nedělá problémy a docela spolehlivě ostří, rozsah expozičních časů je dostatečný (máte tu i bulb režim) a tak jediné, co vás bude štvát, je nutnost aktivovat samospoušť po každém snímku (naštve to zejména u půlminutové expozice, která tak díky roztřesení přijde vniveč).

Šum je velmi nízký, díky delším expozicím si můžete dovolit různé časové efekty. Nechybí ani RAW k nahlédnutí. Tam působí snímek o něco detailněji a ostřeji. Dále se podíváme na všechny dostupné citlivosti v JPEGu i RAWu s vypnutým odšumováním (převedené přes Adobe DNG Converter).

Při citlivosti ISO 100 jsou rozdíly mezi JPEGem a RAWem minimální, šum v podstatě neexistuje.

Citlivost ISO 200 je také bez výraznějšího šumu, velmi dobrá práce v obou případech.

Ani ISO 400 není vůbec špatné. RAW má jen velmi mírný jasový šum, JPEGy jsou rovněž velmi kvalitní.

ISO 800 začíná v RAWu chytat trochu barevného šumu, nicméně výsledek je i tak velmi dobrý.

Citlivost ISO 1600 už má v RAWu toho barevného šumu trochu více, nicméně kresba je stále detailní a dostatečně ostrá. JPEGy se šumu zbavují, s tím ale trochu klesá i ostrost.

S dalším navýšením citlivosti se situace dále trochu zhoršuje, při ISO 3200 bych už doporučil raději fotit do RAWu. JPEGy občas trochu barevně flekatí a chybí jim ostrost, z RAWu ještě něco málo navíc vytáhnete.

ISO 6400 je konečná. Zde už 24MPx APS-C čip kapituluje. Barevný šum v RAWu přesahuje únosnou mez a zatímco dobře osvětlené detaily ještě jakž takž drží barvy, zbytek se už topí ve změti barevně rozházených pixelů. JPEG je naopak neostrý a téměř bezbarvý.

Blížíme se k maximu. ISO 12800 v RAWu hraje všemi barvami, JPEGy jsou bez detailů i barev. Zbytečná citlivost.

Nejvyšší citlivost je v podstatě nepoužitelná. Nejsou zde ani detaily, ani barvy, jen letmé zdání snímku, který navíc výrazně táhne do modrých barev.

Můžete se podívat i na dva standardní snímky (ten druhý dvakrát, každý s jiným objektivem).

Tento snímek jsem netradičně vyfotil s vyšší citlivostí ISO 800. Šum je tak vyšší a detaily zejména ve větvích slabší, nicméně z RAWu se dá dostat vcelku solidní snímek.

Zde se spíše ukazuje, že základní setový objektiv je na fotoaparát trochu moc a nezvládá to dostatečně kvalitně vykreslit.

S 24-85mm VR objektivem při téměř totožné ohniskové vzdálenosti zvládá fotoaparát dosáhnout trochu ostřejší a detailnější kresby. Můžete se podívat i na snímek v RAWu. Abychom se podívali, jak vlastně oba objektivy kreslí, předkládám ještě 1:1 výřezy z RAWů pořízených oběma objektivy.

Jedná se o stejné 1:1 výřezy z D5200 při použití dvou různých objektivů. Je myslím více než jasně vidět, že 18-55mm VR setový objektiv má znatelně slabší a méně ostrou kresbu a zdaleka tak nevyužívá potenciálu 24MPx senzoru.