Recenze  |  Aktuality  |  Články
Doporučení  |  Diskuze
Fotoškola  |  Seriály
Fotoaparáty  |  Objektivy
Fotomobily  |   Software
Příslušenství  |  Ostatní
Svět hardware  |  TV Freak
Svět mobilně

Nikon D5200: základ na steroidech

21.3.2013, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu
Do rukou se nám dostala rovněž nová low-endová zrcadlovka Nikon D5200. Ta zvýšila své rozlišení na 24 megapixelů, přišla ale také s novým systémem měření expozice a AF systémem se 39 ostřícími body. Jaká tedy D5200 vlastně je?
Nikon D5200 nahrazuje veleúspěšnou D5100 a nutno uznat, že je nástupcem dobrým. Nic se výrazně nezhoršilo a najdete tu i několik příjemných vylepšení. Tvarově se od D5100 téměř neliší, změny jsou skutečně kosmetické. Ergonomie držení tak zůstává bohužel podprůměrná, tělo je malé, do ruky moc dobře nepadne. Zpracování a tuhost je lepší, zrcadlovka působí takovým zvláštním způsobem plastově i bytelně. Ovladačů je tu poněkud málo, a tak se většina věcí musí nastavovat přes menu, kde je nutno používat šipky a bohužel ne roller, který k tomu přímo vybízí.

Ať se na mě milovníci Nikonu nezlobí, ale proklikávat menu šipkami je skutečně otrava, když konkurence nejen u zrcadlovek, ale i CSC fotoaparátů a mnoha kompaktů nabízí i mnohem pohodlnější a rychlejší možnost ovládání rollerem. Tvrdí se, že u zrcadlovek je jednou z velkých výhod rychlost a pohotovost, to tady stejně jako u D3200 neplatí, nemluvě o takových věcech jako je vypínání samospouště po každém snímku (hezky naštve zejména při dlouhých nočních expozicích, kdy zapomenete na to, že samospoušť se už vypnula) nebo hodně zakopané a nelogické přepínání mezi ručním a automatickým nastavením ISO citlivosti.

Samotné odezvy zrcadlovky jsou ale už rychlé, zde námitky rozhodně nemám. Nepříjemným překvapením je velmi malý RAW buffer, který dochází po cca 6 RAW snímcích. Sekvenční snímání patří k průměru, ostření závisí na objektivu. Setový 18-55mm objektiv není zrovna rychlík, ale u D5200 je vidět inteligentnější práce s doostřováním, které je rychlejší než u předchozích typů (a konečně se projevuje výhoda fázového ostření). Samotný ostřící systém je totiž velkou chloubou fotoaparátu. Je to totiž prvek, který byl převzat z vyšších modelů Nikonu, a to D7000 a najdete ho dokonce i ve full framové variantě D600! Máte tak 39 AF bodů, z toho 9 křížových, vynikající automatiku, průběžné ostření. V této třídě fotoaparátů jde skutečně o velmi dobrý systém. Hledáček je maličký a manuálně se s ním neostří právě nejlépe.





Možnosti nastavení expozice jsou dostatečné, měření je spolehlivé (snad s výjimkou sněhu, kde má problém spoustu fotoaparátů), oproti D3200 tu najdete i expoziční bracketing. Kreativněji zaměřené fotografy potěší podpora bezdrátových blesků. Videosekvence ve Full HD rozlišení nabídnou solidní kvalitu obrazu, vyhněte se ale prokládanému režimu a zvolte raději progresivní, byť pomalejší. Autofokus na kompakty nemá, ale je použitelný, horší to bude se zvukem, neboť jde ve videu trochu slyšet. Nečekejte sice rozsáhlé možnosti nastavení, nicméně s trochou umu se dá fotoaparát přinutit ke spolupráci a zvládne velmi slušné video. Trochu mě zklamala výdrž na baterie, která je na úroveň zrcadlovek lehce podprůměrná.

Velkým otazníkem byl snímací čip. Nejde totiž o 24MPx čip od Sony použitý např. v D3200, ale o nový čip od Toshiby. Ten je rozhodně mnohem lepším společníkem. Dynamický rozsah je ještě o něco lepší a v APS-C třídě tak patří k rekordním, špatně na tom není ani v oblasti digitálního šumu, ba naopak. Pochopitelně nemůžete chtít všechno, ale na APS-C třídu zvládá opravdu mnoho a jak ukázaly testy, při přepočtu na standardizované 12MPx rozlišení (v našem srovnávacím testu) nabídne dokonce menší šum než vynikající 16MPx čip Sony v D5100!

Zůstává tak jen jeden problém, a to je nesmyslnost tohoto rozlišení v základních setech. 18-55mm VR objektiv jednoduše ani zdaleka nezvládá vykreslit 24 megapixelů, což ukázalo i srovnání s 24-85mm VR objektivem, který při stejných ohniskových vzdálenostech dával o něco detailnější a ostřejší obraz. Nicméně D5200 už přeci jen patří do trochu vyšší třídy než D3200, a tak se dá očekávat, že nezanedbatelná část majitelů si koupí i objektivy, které tohoto vysokého rozlišení využijí. Pak se s 24 megapixely dá opravdu krásně kouzlit.

Nikon D5200 je opravdu zvláštní fotoaparát, ale nemyslím to vůbec zle. V podstatě není typický zástupce své třídy, ale jakýsi low-end s prvky high-endu. Přirovnal bych to k autům, kdy máte výrobce, který má v portfoliu malý vůz a pak vůz střední třídy. Při rozšiřování nabídky o vůz nižší střední třídy nejde cestou vývoje typického auta této třídy, ale sáhne po malém autě, trochu ho nafoukne a přidá k tomu pár prvků z vozu středního segmentu, třeba motor a některé luxusní prvky výbavy. Zábava je s tím větší, více to umí, ale pořád je to v základu malé auto. V některých ohledech je lepší než konkurence, někde se naopak projeví limity konstrukce. Totéž platí u D5200. Je to v podstatě D3200 na steroidech. Ale nadopovaná je opravdu hezky.


Fotoaparát je vhodný pro:


1) Pořizování snímků s vysokým rozlišením za předpokladu použití pořádného objektivu
2) Snímání fotografií s vysokým dynamickým rozsahem
 
 

Plusy


+ Vynikající čip (nízký šum, vysoký DR, vysoké rozlišení)
+ Výborný AF systém

+ Polohovatelný LCD displej
+ Široká nabídka setů (ideální s objektivem 18-105mm VR)
 
 

Minusy


- Podprůměrná ergonomie
- Velmi malý RAW buffer
- Poměrně malý hledáček
- Slabší výdrž na baterie
 
 
Za zapůjčení fotoaparátu Nikon D5200 děkujeme Nikonu.
Fotoaparát Nikon D5200 a další produkty najdete na www.fotoskoda.cz.
 

Cena v době testování: cca 21 500 Kč s DPH (tělo + objektiv 18-55mm VR)



Vývoj ceny testovaného produktu:




Jak hodnotíte Nikon D5200?
V anketě šlo hlasovat od 21.3.2013 do 21.3.2014. Počet hlasujících: 23
Výborný48 %
Průměrný39 %
Špatný13 %
Autor: Milan Šurkala
Vystudoval doktorský program v oboru informatiky a programování se zaměřením na počítačovou grafiku. Nepřehlédněte jeho seriál Fotíme s Koalou o základech fotografování.