Olympus mju 1050 SW: opravdu do něj neteče?

Autofokus, ostření

Plná automatika ostření zde nese název iESP. Tehdy fotoaparát sám vyhodnotí, kam se bude ostřit. Většinou se trefí, ale občas je mimo, což je pochopitelné. Přístroj jen těžko může vědět, kam chce fotograf zaostřit. Jeho použitelnost je ale rozumná. Osobně spíš preferuji spíše bodové ostření, kde se fotoaparát nesplete. Problémem je, že si nelze zvolit jiný bod ostření než ten prostřední. Posun ostřícího bodu zde není umožněn. Ostření ze stativu tak může být problém, pokud se hlavní objekt nenachází uprostřed snímku. Detekce tváří funguje docela dobře. Její rychlost je sice stále poměrně slabší, ale nemá problémy s více natočenými tvářemi, občas dokonce rozpozná i profil. Svými vlastnostmi se tak již může směle řadit k průměru.

Radost neudělají ostřící vzdálenosti. Ty jsou opravdu dosti dlouhé. V klasickém režimu to znamená neskutečných 22 centimetrů na široké ohnisko. Alespoň dlouhé ohnisko situaci se svými slušnými 35 centimetry napravuje. Makro režim zkrátí základní vzdálenost na širokém ohnisku na 13 centimetrů, což je stále hluboko pod průměrem. Nejdelší ohnisko opět docela potěší, 27 centimetrů není mnoho.

K dispozici je i supermakro režim, který je schopen na rozumně kontrastní scény běžně ostřit zhruba od 6 centimetrů, čímž se řadí spíše k normálním makrům než supermakrům. U běžných fotografií se však občas stane, že zaostří i z menší vzdálenosti, kolem 5 centimetrů. Nevýhodou je umístění objektivu, tudíž se často stane, že objektiv by i zaostřil, ale vy nemáte možnost, jak fotoaparát přiblížit k předmětu. Leda otočit fotoaparátem vzhůru. Posledním režimem je supermakro s LED přisvícením. Snímek vypadá jak se slabým bleskem, jen je pořízen s velmi vysokou citlivostí ISO 800.

Mrzutost způsobí i rychlost ostření. Ještě při dostatku světla nejsou problémy ani na krátkém ani na dlouhém ohnisku, ale se zhoršujícími se světelnými podmínkami rychlost dramaticky klesá. Přestože fotoaparát nemá pomocné AF světlo, je ostření ve tmě ještě docela přijatelné. Pokud použijete LED diodu, která dosvítí zhruba tak 1,5 metru (kde se světlo ještě výrazněji projeví), pak lze ostřit i v horších světelných podmínkách. Vzdálenosti nad 1,5 metru jsou ale bez jiného zdroje světla zapovězeny. Ostření i tak trvá často dost dlouho.

Makro režim

Jak již bylo řečeno, základní makro režim není nijak zajímavý se svými 13 centimetry, které je nutno mít mezi objektivem a objektem, aby bylo zaostřeno. Naopak supermakro začíná být poměrně zajímavé.
Makro režim není nejlepší vizitkou, od kleští jsem musel být velmi daleko. O malé hloubce ostrosti se zde nedá hovořit, díky vzdálenosti a vysoké cloně je i konec kleští docela ostrý.
Velkou výhodou supermakro režimu je ohnisková vzdálenost. Ta je sice nastavena "natvrdo", ale hodnota 52 mm je docela slušným přiblížením uvážíme-li zhruba 5-6cm vzdálenost. Problémem je však umístění objektivu, který byl u této fotografie výrazně výše nad úrovní kleští, a tak byl problém je na snímek vměstnat. Objektiv v horním rohu tedy není ideální, protože nelze dát fotoaparát do úrovně mnoha objektů.
Takto zhruba vypadá fotografie pořízená na makrorežim s LED přisvícením. Dále jsem pořídil snímek asi o půl centimetrů blíže, kdy byl fotoaparát schopen zaostřit, ale již se kleště celé nevešly na snímek. Makrorežim s LED přisvícením bohužel vždycky navolí citlivost ISO 800, takže jsou snímky silně zašuměné. Nicméně je tu jeden "fígl". Stačí navolit klasický makro režim a LED přisvícení si aktivovat ručně stiskem tlačítka DISP. Poté můžete snímat s LED přisvícením i v nižších citlivostech.

Nastavení expozice, automatika

Fotoaparát Olympus mju 1050 SW nabízí dva režimy měření expozice. Prvně je to ESP měření, což je jen jiný název pro celoplošné měření se zdůrazněným středem. To pracuje bez větších potíží a správně reflektuje přání fotografa o nastavení expozice. Druhým typem je bodové měření expozice, které je pochopitelně již ze své podstaty mnohem citlivější na místo namíření fotoaparátu. Lze jej dokonce využít i u natáčení videosekvencí, což bych ale pochopitelně nedoporučoval, protože se jinak dočkáte pěkně blikajícího videa.
K dispozici je pochopitelně pouze automatické nastavení expozice, manuální režimy zde nejsou. Fotograf může nastavovat pouze ISO citlivost, a i tu může samozřejmě nechat na automatice. Rozsah citlivostí začíná u ISO 80 a končí na ISO 1600. Automatické nastavení ISO citlivosti volí maximálně ISO 400, tedy poměrně rozumnou hodnotu. Maximální čas expozice činí 1/4 sekundy při automatickém nastavení citlivosti, 1/2 sekundy při manuálním nastavení citlivosti ISO. Ve scénickém režimu Noční scéna může fotoaparát použít až 4sekundovou expozici, maximální citlivost je pak ISO 250.
Průběh clony je nejprve docela plynulý, bohužel nejhorší světelnost je v poměrně velkém rozsahu ohnisek od 79 mm až po maximálních 114 mm.

Stabilizace obrazu

Outdoorový Olympus mju 1050 SW bohužel není vybaven žádným typem mechanické stabilizace. K dispozici je pouze elektronická stabilizace zvýšením citlivosti. Testovací fotografie byly pořízeny s časem 1/2 sekundy při citlivosti ISO 200, cloně F5 a ohnisku 114 milimetrů. Vzdálenost činila zhruba 3 metry.

bez stabilizace

s digitální stabilizací (ISO 1600, 1/10 s)

se stativem

Bez stabilizace je výsledkem silně rozmazaná fotografie. Aby ne, při čase 0,5 sekundy. Digitální stabilizace zvýšila citlivost na ISO 1600, čímž se zkrátil čas na 1/10 sekundy. Snímek tak není rozmazaný, ale šum silně degraduje detaily. Postavení fotoaparátu na stativ je tak mnohem lepším řešením, které se rozhodně vyplatí.

Expoziční a fotografické režimy

Olympus mju 1050 SW má kvůli své menší tloušťce ovládací kolečko na zadní části, nikoli nahoře, jak je zvykem. Otáčí se zajímavě, nemá přesně vymezenou aretaci jednotlivých poloh. Je-li mokré, velmi špatně se jím otáčí.
Nezobrazuje se zde žádná animace režimů, takže ve tmě se hůře nastavují. V nabídce překvapí zejména režim GUIDE, který vám umožní prohlédnout si vlivy různých nastavení snímku ještě před pořízením a po odsouhlasení fotoaparát sám danou volbu nastaví.

• GUIDE - Průvodce nastavením. Jen si najdete, jakého efektu chcete dosáhnout, fotoaparát vám řekne jak toho dosáhnout a potvrzením volby to sám nastaví za fotografa. Docela dobrá věc pro začátečníky.
• SCN - Nabídka scénických režimů.
• Ruka (Digitální stabilizace) - Pouze zvyšuje ISO citlivost, maximálně volí čas 1/8 s.
• Fotoaparát - Základní režim, kdy má fotograf největší možnosti volby.
• AUTO - Automatický režim, fotograf může nastavovat pouze rozlišení a kvalitu JPEG komprese.
• Prohlížení - Mód prohlížení fotografií.
• Hvězdička - Paměť oblíbených snímků.
• Videosekvence

Dále se podívejme na dostupné scénické režimy, popis je převzat z fotoaparátu

• Portrét - Pro fotografování portrétů
• Krajina - Pro fotografování krajiny. Živá reprodukce modrých a zelených odstínů
• Krajina+Portrét - Pro fotografování hlavního subjektu a pozadí. Živá reprodukce modrých a zelených odstínů.
• Noční scéna - Pro focení nočních scén, použije delší čas než při běžném snímku, doporučujeme stativ. (Až 4sekundová expozice.)
• Noční portrét - Pro večerní a noční snímání objektu proti osvětlenému pozadí. Používá delší exp. čas než standardně.
• Sport - Pro fotografování sportu a jiných rychlých dějů.
• Interiér - Pro fotografování hlavního subjektu a nasvětleného pozadí uvnitř. Pozadí je reprodukováno jasně.
• Svíčka - Pro fotografování se světlem svíček. Reprodukce teplých barev.
• Autoportrét - Umožňuje zhotovit autoportrét při držení fotoaparátu.
• Přirozené světlo - Pro fotografování citlivých subjektů za nepříznivých světelných podmínek bez blesku.
• Západ slunce - Pro fotografování východu/západu slunce. Přirozená reprodukce červených a žlutých odstínů.
• Ohňostroj - Vhodné pro noční fotografování ohňostrojů. Používá delší časy závěrky než za normálních podmínek.
• Kuchyně - Pro fotografii zátiší. Přirozené barvy ovoce, zeleniny, květin, atd.
• Za sklem - Pro fotografování přes sklo.
• Dokumenty - Pro fotografování dokumentů (textu), atd. Zvyšuje kontrast mezi písmeny a pozadím.
• Aukce - Zachytí 3 snímky v sekvenci s rozdílnou expozicí ve vhodném formátu pro následnou e-aukci.
• Vyfot. + zvol. 1 - Pro zachycení rychle se pohybujících objektů nebo výrazů tváře a uložení pouze vybraných záběrů.
• Vyfot. + zvol. 2 - Pro zachycení série snímků trvale se pohybujících objektů a uložení pouze vybraných záběrů.
• Úsměv - Fotoaparát automaticky pořídí snímek, když se subjekt usměje. (Nefunguje to úplně nejlépe, hlavně při žárovkovém osvětlení. Jinak nemá příliš problém s nalezením úsměvu, ale než dojde k finálnímu vyfocení snímku, trvá to několik sekund, to už se stejně nikdo nebude smát.)
• Pláž a sníh - Pro fotografování zasněžených hor, krajinek, bílých útesů, písečných pláží, atd.
• Pre-Capture video - Natáčí video již při namáčknutí spouště.
• Podvodní foto - Pro focení na pláži nebo u bazénu. Do hloubky 3 m.
• Sníh - Vhodný pro focení objektů na sněhu. Pro zapnutí klepněte na fotoaparát. (Aktivuje ovládání poklepem.)

Videosekvence

Videosekvence vás příliš nepotěší. Maximální rozlišení 640×480 pixelů a snímkovací frekvence 30 fps je dnes jen základem. Není povolen optický zoom. Je možno zazoomovat před natáčením videosekvence, po spuštění nahrávání je povolen pouze digitální zoom. Kvalita videosekvencí není příliš dobrá ani při základním zoomu, natož po přiblížení digitálním zoomem, kdy je kvalita vysloveně špatná.
Fotoaparát nepřeostřuje, přicloňování je skokové a smear efekt je také vidět. Protože fotoaparát nemá žádnou formu mechanické stabilizace, je k dispozici pouze digitální. Stejně jako Olympus FE-370, i tento model nabízí čtyři módy videosekvencí.

• 640×480 / 30 fps - cca 1700 kB/s
• 640×480 / 15 fps - cca 850 kB/s
• 320×240 / 30 fps - cca 750 kB/s
• 320×240 / 15 fps - cca 400 kB/s

Stažením 27sekundového videa (44,8 MB) můžete kvalitu videosekvencí posoudit sami. Komu by to nestačilo, má zde ještě jedno "vodní" video o délce 16 sekund (27,3 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Pro focení portrétů je Olympus mju 1050 SW vybaven poměrně dobře. Má docela slušnou detekci tváří, nechybí ani detekce úsměvu, která je však velmi pomalá, takže mnoho využití nemá. Maximální ohnisko 114 mm je tak akorát, při cloně F5,0 (reálné ohnisko 20,1 mm) dokáže mírně rozmazávat pozadí, ale žádný zázrak to není.
Olympus mju 1050 SW je docela odvážný fotoaparát. Volit při 114mm ohnisku čas 1/60 sekundy je trochu troufalé. To se také odrazilo na výsledku, celý snímek je mírně roztřesený. Aby ne, byla opravdu zima. Při citlivosti ISO 80 bych čekal ještě trošku méně barevného šumu, s jasovým nejsou nejmenší problémy.
Blesk sice zkrátil expozici, ale snímek ani tak není plně ostrý. Při citlivosti ISO 100 docela nepříjemně narostl barevný šum, jasový je pořád neznatelný. Velmi nepříjemné jsou často přítomné efekty červených očí.

Expozice s bleskem se chová poměrně zvláštně. Žádné velké rozdíly mezi snímky nejsou. Fotoaparát si s ISO citlivostí hraje, jak se mu zachce.

blesk -2 EV (ISO 320)

blesk +0 EV (ISO 250)

blesk +2 EV (ISO 320)