Olympus mju 300 Digital: Zachování tradice

Designově je Mju 300 Digital jednoznačně povedený model. Stříbřitá barva a ladné linie - zvlášť upoutá nepřehlédnutelná skořepina s logem firmy, zakrývající objektiv - z něj na první pohled dělají luxusní fotoaparát, který se nemusí stydět ani za svou velikost. Po odsunutí krycí skořepiny dojde k zapnutí přístroje a vysune se již zmiňovaný trojnásobný optický zoom. Nicméně zapínání a vypínání fotoaparátu není jedinou funkcí, k níž se skořepina hodí. Další dobrou vlastností je fakt, že se díky ní fotoaparát i lépe drží, i když samozřejmě nejde o tak pohodlné a bezpečné držení jako v případě zrcadlovek.



Na pravé stěně (z čelního úhlu pohledu) se nachází kontakt pro externí napájení. Na levé je pak krytka paměťové karty a USB konektoru. Horní strana přístroje pak z funkčních prostředků nabízí jen jeden, i když v případě fotoaparátu ten nejdůležitější - spoušť. Umístění je klasické a ukazováček si ji po uchopení fotoaparátu ihned najde.


Zadní stěna přístroje pak nabízí ovládacích prvků nejvíc. Kromě dostatečně kontrastního LCD displeje, který zaujímá největší část plochy je to především průhledový hledáček, kolébkové tlačítko ovládající zoom a šest tlačítek pro ovládání a pohyb v nabídkovém menu aparátu. Nutno podotknout, že toto rozvržení ovládácích prvků na zadní stěně je u všech fotoaparátů Olympus, které patří do této třídy, zcela shodné. Zoom reaguje dostatečně rychle a kromě toho má toto tlačítko i další význam - v režimu prohlížení umožňuje snímek přiblížit či oddálit nebo jím lze na displeji zobrazit několik snímků najednou (samozřejmě patřičně zmenšených). Dominujícím funkčním celkem je však čtveřice tlačítek umístěných "do kruhu" a jednoduše umožňujících pohyb po menu a spolu s tlačítkem OK i potvrzování jednotlivých voleb.



Na spodní straně fotoaparátu uživatel najde nejen místo pro baterii, ale co je důležité z hlediska fotografování - také závit pro stativový šroub. O jeho vhodnosti nelze ani na chvíli pochybovat. Baterie se z fotoaparátu vyjímá skutečně jednoduše a po dobití může uživatel opět vesele pokračovat ve snímání krás kolem sebe.


Objektiv

Jedná se o trojnásobný optický transfokátor Olympus o rozsahu ohniskových délek f=5,8-17,4 mm (odpovídá objektivu 35-105 mm u klasických kinofilmových fotoaparátů) a slušné světelnosti F3,1-F5,2. Objektiv je složen z pěti členů, které jsou umístěny ve třech skupinách. Potěšitelné je, že si výrobce dal tu práci a tři čočky jsou asférické. K dispozici je dále čtyřnásobný digitální zoom (v režimu HQ až pětinásobný), takže uživatel má k dispozici celkem až dvanáctinásobné zvětšení (samozřejmě za cenu jisté kvalitativní degradace snímku).


Snímací prvek

CCD snímač s úhlopříčkou 1/2,51" vybavený RGB barevným filtrem a obsahující 3,34 milionu pixelů, z nichž je plných 3,24 milionu pixelů efektivních, tj. jedná se o skutečný počet pixelů použitých při tvorbě snímku.


Ostření

Jako u ostatních značek a fotoaparátů této kategorie vůbec je zaostřování prováděno pomocí kvalitního autofokusu, který pracuje za objektivem pomocí TTL systému založeného na porovnávání kontrastu (tedy stejný princip jako u klasických zrcadlovek). Problémy má tento typ autofokusu jen za ztížených světelných podmínek. Zaostřovací vzdálenost se pohybuje od půl metru až do nekonečna, v režimu makro je spodní hranice posunuta na 0,2 metru.


Expozice, závěrka a nastavení citlivosti

Mjučko je vybaveno pouze automatickou programovou expozicí, do jejíhož rozhodnutí je možné zasáhnout pouze pomocí korekcí (v rozsahu ±2 EV s krokem 1/3 EV) anebo kreativních programů (portrét, makro, krajina, noční portrét, atd.). K měření světla (a tím určení expozice) lze využít dvou režimů: buď digitálního ESP systému (zonální) anebo bodového měření, které se zcela jistě bude hodit v případě extrémních světelných podmínek.



Závěrka fotoaparátu pracuje s časy 1s - 1/1000s, trvalé otevření závěrky není možné nastavit, takže na fotografování hvězdné oblohy není tento přístroj to pravé ořechové (ovšem nikdo to po něm taky nechce :-)). Nastavení citlivosti probíhá bohužel zcela automaticky a to v rozsahu ISO 80 - 320.


Nastavení vyvážení bílé

Kromě automatického nastavení vyvážení (výchozí tovární nastavení) lze použít čtyř předvolených režimů: denní světlo, zataženo, žárovkové a zářivkové osvětlení. Tyto volby se provádějí v menu fotoaparátu, do něhož je "odskok" již z první funkční nabídky. Přednastavené režimy se zvolí v položce preset, jinak je nastaveno automatické vyvážení bílé (tovární nastavení). Po expozici snímku ale zvolené nastavení zůstává zachováno.



Vestavěný blesk

Vestavěný blesk má dostatečný výkon pro většinu běžných fotografických situací, ale nemůžeme od něj očekávat zázraky. Při nastavení objektivu na širokoúhlé ohnisko má dosah až 4 metry, při teleohnisku však dosah klesne na pouhého 2,5 metru. Kdo ovšem nedělá nějaké složitě aranžované reklamní fotografie, bude s bleskem naprosto spokojen - snímky z oslavy narozenin budou jako lusk.

Formát a kvalita snímků

Fotoaparát nepodporuje bezztrátový formát, ale pouze formát JPEG. Fotografie se liší pouze v závislosti na použitém rozlišení (kromě režimů SHQ a HQ, ty se liší použitou kompresí). Jednotlivé režimy jsou:

• SHQ: 2048 x 1536
• HQ: 2048 x 1536
• SQ1: 1600 x 1200
• SQ2: 1024 x 768

Nemilým zjištěním během testování byl fakt, že se na standardně dodávané paměťové médium (16 MB xD Picture Card) vešlo v nejvyšší kvalitě pouze pět snímků.


Paměťové medium

Fotoaparát je vybaven slotem pro xD Picture paměťovou kartu, který je umístěn pod samostatným krytem na levé straně fotoaparátu. Kryt se mi zpočátku (než jsem získal určitý "grif") nedařilo jednoduše otevřít, časem se to však zlepšilo. Karta je zajištěna zvláštním způsobem ještě miniaturní blokovací krytkou, jinak je její vyjmutí klasické - zamáčknutím je uvolněna. Pod prostorem pro kartu je AV konektor pro připojení k televizi a úplně dole i USB konektor pro připojení k počítači.



Zdroj energie

Dodávaným energetickým zdrojem Mju 300 Digital je Lithium-iontová baterie Li-10B a to včetně nabíječky, která je schopná baterii velmi rychle dobít. Kryt baterie je řešen jednoduchým způsobem a vyjímání je tak velmi snadné.



K dispozici je také konektor pro externí zdroj, což je vlastnost, která si při výběru fotoaparátu zcela jistě také zaslouží pozornost.


Samospoušť

Je vhodná (nejenom pro pořizování snímků na nichž chce být i fotograf) v kombinaci se stativem, což jsem během testu velmi využíval. Aktivuje se pomocí menu a musí se spustit před každým použitím. Trošku překvapením (ale milým) je fakt, že se k fotoaparátu dodává i dálková infračervená spoušť, takže je fotografování se stativem ještě snadnější.


Rozhraní fotoaparátu a softwarové vybavení

K propojení fotoaparátu s počítačem se využívá USB rozhraní jehož konektor je umístěn pod krytkou paměťové karty na levé straně přístroje. Nicméně pro rychlé posouzení kvality snímků (či kompozice) lze fotoaparát díky AV kabelu propojit také s televizorem.

Ovladače fotoaparátu se instalují bez jakýchkoliv problémů, stejně jako doplňkový software, který slouží k prohlížení snímků. Příjemnou vlastností je, že software pro prohlížení snímků Camedia Master dokáže využít informace uložené v EXIF hlavičce souboru a vypsat tak veškeré údaje o expozici.


Provoz fotoaparátu

Docela překvapující byla rychlost, s jakou se fotoaparát uvede doprovozního stavu. Věřte tomu, že fotografovat můžete již dvě vteřiny po odsunutí skořepiny, objektiv se vysunuje docela svižně. Spoušť reaguje velmi slušně, snad jen autofokus má za šera trošku problémy, ale to je dáno jeho principem. Podle různého rozlišení a kvality snímků také trvá jejich následné ukládání, během něhož samozřejmě fotoaparát nelze k tvorbě snímku využít.