Olympus mju Tough 6000 vs. 8000: 10 proti 12

Přestože se jedná o malé postranní objektivy, u kterých se dá očekávat spousta optických chyb, v problematice zkreslení si vedou docela dobře. Široké ohnisko vykazuje klasické sférické zkreslení, ale nepatří k velmi silným. Na nejdelším ohnisku jsou pak linie rovné bez výraznějších nedostatků.

S vinětací je na tom objektiv průměrně. Na širším ohnisku je vinětace patrná, ale rozlévá se po větší ploše místo výrazně tmavších samotných růžků fotografie. Se zvětšujícím se ohniskem vinětace klesá a na největším ohnisku je téměř nepostřehnutelná.

Fotoaparáty Olympus mju Tough 6000 i Tough 8000 mají oba 1/2,33" CCD snímač. U levnějšího modelu má rozlišení 10 megapixelů, kdežto vyšší verze Tough 8000 má až 12 megapixelů. To je bohužel silný předpoklad pro hodně zašuměné fotografie, vždyť i 10 megapixelů je na takto velký snímač hodně. Nicméně jedná se bohužel o standard napříč celkovou nabídkou kompaktů na trhu. My se tedy podíváme na výsledky a srovnáme úroveň šumu při 10 MPx a 12 MPx. Na kompaktním disku můžete pozorovat jasový šum na modré ploše, barevný šum na bílé a úroveň zachování detailů na malých písmenech.

Na nejnižší citlivosti (ISO 50 u Tough 6000 a ISO 64 u Tough 8000) není na testovacích snímcích prakticky žádný jasový šum. Barevný zde ale naleznete, dá se však akceptovat.

ISO 100 je u většiny kompaktů základní citlivost, na kterou se zpravidla dají pořizovat celkem nezašuměné fotografie. 10MPx snímač modelu Tough 6000 přináší mírné zrno, to má ale příjemný charakter, detaily jsou dobré a barevný šum je ještě v normě. U 12MPx Tough 8000 působí snímek hladčeji, ale očividně je to díky výraznějšímu vyhlazování (odšumování).

I u citlivosti ISO 200 pokračuje nastolený trend. Tough 6000 zachovává detaily za cenu trochu výraznějšího jasového i barevného šumu. Toho barevného je poměrně dost, jasový je na tom o něco lépe. Až na barevné fleky jsem tedy s ohledem na velikost čipu spokojen. Bohužel Tough 8000 je jiné "kafe". Fotoaparát silně odšumuje, a tak je plocha sice hladká, ale detaily mizí, vše je poněkud rozpité a celkově působí snímek jak po útoku žehličkou.

ISO 400 u 10MPx verze Tough 6000 silně zvýrazňuje jasový šum, který začíná být problémem. Barevný šum je patrný i na nižší citlivosti, takže nepřekvapí. Snímek si stále snaží zachovat co nejvyšší ostrost, i když tuto snahu mu šum docela kazí. 12MPx Tough 8000 opět patlá, co se dá, snímek vypadá nepřirozeně a výrazněji vylézá barevný šum. Citlivost 400 bych raději nepoužíval a zůstal spíše u ISO 200.

I s citlivostí ISO 800 je patrný rozdílný charakter zpracování snímků. Tough 6000 se snaží zachovat co nejvíce. Snímek je tedy ještě celkem ostrý, ale ztrácí mírně barvy a jasový šum je dost znatelný. Tough 8000 patrně 12 megapixelů na tak malém čipu moc dobře nezvládá, takže nasazuje ještě masivnější odšumování, které se projevuje ve velmi nehezkých hrudkách. Trochu lépe si však drží barvu.

Nejvyšší citlivost je u těchto fotoaparátů ISO 1600. Je potěšitelné, že Olympus nehnal citlivosti zbytečně vysoko, ono i ISO 1600 je očividně nad síly obou přístrojů. Olympus mju Tough 6000 ztrácí téměř úplně barvy a jasový šum zničil drtivou většinu detailů, u mju Tough 8000 se o to postaralo odšumování, které je příliš silné. Podle těchto testů bych řekl, že je na tom opravdu lépe snímač s menším počtem megapixelů, nicméně je to dáno také odlišným zpracováním obrazu. To se totiž nesnaží tak drasticky odstraňovat šum, který při vysoké hustotě pixelů zákonitě vzniká.

Dále se podíváme na snímky plyšáka, který ukáže zachování detailů na vousech při horších světelných podmínkách.

Při stejném foceném obrazu má Tough 8000 vyšší rozlišení a při tomto výřezu tedy i mírně vyšší přiblížení. Už na nejnižší citlivost je velmi dobře patrné, že 12MPx verze snímky hodně patlá a ztrácí detaily. Zatímco Tough 6000 s 10MPx snímačem ještě při ISO 400 dává vcelku dobrý a ostrý výsledek, u Tough 8000 jsou snímky hodně rozpité i na ISO 64.

Od ISO 400 se pak ztrácí i to málo detailů, které ještě zbylo. ISO 800 také výrazně mluví pro Tough 6000, který je jen zrnitý, kdežto u Tough 8000 dostáváte spíše jednu rozpitou plochu. ISO 1600 sice nenajde využití, ale opět se zde opakuje situace z předchozích pozorování. Tough 6000 silně šumí, ale zachovává linie v rámci možností, Tough 8000 přidá spoustu barevného šumu a vše rozpije. Škoda. Dále ještě uvedu snímky bílého papíru.

Zatímco Tough 6000 nabízí mírný šum s malými hrudkami, Tough 8000 díky silnějšímu odšumování nabízí hladší, ale o to barevnější plochu. Šedá se jeví poněkud růžově. Od citlivosti ISO 400 se u tohoto fotoaparátu také díky odšumování začínají objevovat výrazněji barevně odlišné pixely. Na vyšších citlivostech oba fotoaparáty produkují hodně jasového šumu, Tough 8000 ještě výrazně barevně šumí.

Z grafu je patrné, že 10MPx mju Tough 6000 nejvíce šumí v modrém barevném kanálu, naopak jasový šum je na minimu. To napovídá tomu, že fotoaparát šumí zejména barevně, což ostatně doložily i testy. Při růstu citlivostí se nijak nezvyšuje odšumování, což se projevuje v postupném nárůstu šumu.

Olympus mju Tough 8000 výrazněji odšumuje, což se rovněž projevilo v trochu nižších hodnotách šumu. I zde je patrné větší zastoupení barevného šumu.

Vyvážení bílé nedělá větší problémy. K ideálním výsledků občas trochu chybí, ale vyložených výstřelků se nedočkáte. Při žárovkovém světle tedy dostáváte mírně nažloutlé fotografie, s bleskem trochu chladnější. Pro focení pod vodou výrazně doporučuji k tomu určený scénický režim, fotografie jsou mnohem hezčí.

Následuje ještě zobrazení jedné reálnější scény s jednotlivými nastaveními vyvážení bílé.