Olympus SZ-31MR: makroborec

K nočnímu focení se SZ-31MR moc nehodí. Určitě ne v režimu P, kdy je maximem jen 1/4 sekundy. O něco lepší je to v nočním režimu, kde máte k dispozici čas do 4 sekund. S ostřením nebyly výraznější problémy.

Míra detailů uprostřed je překvapivě slušná, směrem k rohům se ale kvůli horší optické kvalitě objektivu zhoršuje. Můžete si všimnout chromatické aberace. Dále se podíváme na několik výřezů při různých citlivostech.

Citlivost ISO 100 je při expozičním času 1/4 sekundy naprosto nedostatečná.

ISO 400 je už o něco lepší, ale ani to nestačí na dostatečné prokreslení. Většina obrazu je považována za šum a kresba je rozmazaná.

Teprve ISO 1600 nabídne dostatečné prokreslení. Šum je ale už dost vysoký a snímek je tak docela bez barev.

Nejvyšší citlivost přináší barevné fleky, skutečné barvy jsou naopak téměř neznatelné.

Nesmí chybět ani standardní scény, tentokrát včetně jedné slíbené HDR verze.

Objektiv bohužel opět předvádí výraznou rohovou i hranovou neostrost, snímek pak působí i dojmem silného odšumování. V prostředku je na tom ale mnohem lépe. Obloha se přepaluje.

HDR režim výrazně srovnal jasy, zejména obloze to pomohlo. Přepaly jsou slabší, bohužel krajina je prosvětlena trochu nereálně a znovu jí chybí černá barva (černá by i po prosvětlení měla zůstat téměř černá, aby byl zachován kontrast, chce to prosvětlovat především téměř černé oblasti, a to je rozdíl).

Objektiv znovu nepřesvědčil svou ostrostí. Určitě to není chyba kusu, protože všechny rohy jsou podobně neostré. Toto se moc nepovedlo.