Olympus XZ-1: trefa do černého

My jsme dostali poněkud nestandardní balení, ve kterém byl fotoaparát, popruh, adaptér s kabelem, USB kabel, manuál a CD-ROM se softwarem. K tomu jsme navíc obdrželi makrosvětlo MAL-1 a EVF hledáček VF-2, ty si ale v případě zájmu budete muset dokoupit.

Li-Ion akumulátor LI-50B má nízké napětí 3,6V, ale přiměřenou kapacitu 925 mAh. Výrobce hovoří o tom, že tento akumulátor vydrží na pořízení 320 snímků. Myslím, že to je poněkud pesimistické číslo. Osobně moc nevyužívám blesk, takže lehce vyšší čísla se dají pochopit. Ve skutečnosti jsem dosahoval o 30 % vyšší výdrž, než uvádí Olympus. Nebyl nejmenší problém se pohybovat kolem 400 až 425 snímků na jedno nabití, a to jsou velmi pěkné hodnoty.

Na dodaném CD najdete hned několik programů. Vedle plné verze manuálu zde najdete Olympus ib a Olympus Viewer 2. Nyní se podíváme na první zmíněný, ib.

Ten slouží k přenosu snímků z fotoaparátu do počítače.

Po nahrání snímků můžete vybrat umístění, kde byly foceny (zobrazí se mapa), stejně jako registrovat nalezené tváře. Po dokončení přenosu a těchto nepovinných úkonů se zobrazí malé ikonky fotografií.

Každý snímek je možno rozkliknout a případně upravit některá nastavení, polohu a podobně.

Editace snímků není sice příliš rozsáhlá, ale kontrast, ostrost, případně základní úpravy barev zde rozhodně najdete.

O něco rozsáhlejší je aplikace Olympus Viewer 2, který je vhodnější i pro úpravu RAWů. Zobrazení náhledů je podobné předchozímu programu.

U JPEG snímků máte poměrně bohaté možností úprav, je jim věnován celý pravý sloupec.

RAW snímky mohou aplikovat jak úpravy z JPEG sekce, tak i další úpravy z vlastní sekce pro RAW. Zde jsou k dispozici např. i umělecké filtry.

LCD displej má poněkud netradiční poměr stran 3:2. Po stranách tak vznikají malé černé proužky (při snímání 4:3). Ve sloupcích vidíte jednotlivá nastavení, která zodpovídají tzv. quick menu (viz obrázek vpravo). Quick menu je relativně přehledné a snadno se v něm nastavuje, nicméně jeho rozdělení na dvě části může být matoucí (pravé a levé menu).

Můžete si nechat zobrazit i pomocnou mřížku s histogramem. Hodně mě potěšila možnost polohovat ostřící bod.

Nechybí ani výběr uměleckých filtrů. Hlavní menu je děleno do čtyř záložek, možností nastavení zde ale není mnoho (na profi kompakt bych čekal více).

První záložka se věnuje fotografickým nastavením, druhá videosekvencím, třetí režimu přehrávání a poslední pak technickým nastavením. Zobrazení videosekvencí je možno provést v malém náhledu i celoplošně.

Totéž platí i pro statické snímky. Základem je celoplošné zobrazení bez informací, můžete si však ukázat i zmenšený náhled s expozičními hodnotami a barevnými histogramy.