Panasonic Leica DG Summilux 25mm/F1.4 ASPH.

Objektiv má slušně rychlý autofokus, který je navíc velmi tichý. Při ostření budete slyšet jen zvuky clony, která se otevírá a uzavírá. Manuální ostření je bez jakýchkoli problémů. Fotoaparáty Panasonic zvětšují náhled na displeji/hledáčku, takže obraz je krásně ostrý, navíc vynikající světelnost objektivu způsobuje, že i za velmi špatného světla (dalo by se říci dokonce téměř tmy) je obraz dostatečně prosvětlený a s překvapivě malým šumem. Ostřit je možno z 21cm vzdálenosti od přední čočky, respektive 28 cm od roviny čipu. Zvětšení je ale malé, naměřil jsem jen 0,235× přepočtené zvětšení. S nějakým makrem tedy určitě nepočítejte, na to není objektiv stavěný.

Maximální zvětšení opravdu není moc velké, a tak kleště tvoří jen malou část snímku. Můžete si všimnout poměrně silné vinětace při plně odcloněném objektivu.

Objektiv má výbornou světelnost F1,4, která zaručuje velmi slušné focení i za dost špatného světla. Umožňuje také dosáhnout velmi malé hloubky ostrosti vzhledem k malému 4/3" čipu. Maximální možné přiclonění je na F16, clona je 7lamelová.

Nyní se podíváme na kvalitu bokehu.

Při plně otevřené cloně není ostrost úplně nejlepší. Bokeh je velmi příjemný, pozadí se krásně maže, nicméně některé odlesky mají trochu zvláštní tvar, jakoby šupinovitý. K dispozici je i RAW snímek.

I po přiclonění je pozadí příjemně rozmazané, odlesky chytají sedmiúhelníkový tvar (ten je nicméně plný bez zvýrazněných okrajů, trochu však jakoby aberují).