Panasonic Lumix FZ1000: legenda je zpátky

Pro fotografie v protisvětle nebylo ideální počasí, přesto přinášíme spoustu snímků, na kterých budete moci posoudit dynamický rozsah a jiné vlastnosti.

Toto je snímek bez prosvětlovacích technologií. V obloze je tak logicky velký přepal, stíny jsou tmavé. Kresba v nich je docela slušná. Samozřejmě dochází k patlání, ale proti minulosti, kdy i Micro Four Thirds fotoaparáty stíny úplně rozmývaly, jde o výrazný krok kupředu. Můžete se podívat na snímek v RAWu. Na snímku jsou vidět odlesky, které se stávají výraznější s přicloněním. Všimněte si znatelné vinětace.

Technologie "Inteligentní dynamický" může být nastavována automatikou nebo mít jednu ze tří předvolených úrovní. Toto je ta nejvyšší. Stáhne expozici (každé nastavení obvykle o jednu třetinu EV), čímž potlačí přepaly, ale o to více pak prosvětluje stíny.

V JPEGu došlo k přepalu v obloze, krajina s budovou je vykreslena solidně. Znovu se můžete podívat na snímek v RAWu. Něco z přepalu zachráníte, ale rozhodně ne vše. Stíny lze hodně prosvětlit, ale nepřehánějte to, abyste příliš nezvýraznili šum.

Opět jsem využil prosvětlovací technologii na maximum, ale přepalu to překvapivě moc nepomohlo. Snímek opět trpí na vinětaci.

Opět musím podotknout, že ačkoli se ve stínech vyskytuje rozmývání obrazu (spolu s neostrostí danou malou hloubkou ostrosti), čekal jsem ho mnohem silnější, takže jsem příjemně překvapen. Ve větvích je výrazná chromatická aberace a duchové. K dispozici je znovu snímek v RAWu.

Slunce zde způsobilo silnou podexpozici snímku. Z RAWu je možno ve stínech získat mnoho kresby zpátky, nicméně se šumem.

Zde na to fotoaparát nestačil. Obloha je jeden velký přepal, krajina je naopak tmavá. Můžete se podívat na RAW, ze kterého v jasech vytáhnete docela pěkný kus oblohy zpátky.

V automatickém režimu s vypnutým RAWem lze zapnout iHDR funkci, kdy fotoaparát sám rozpozná protisvětlo a vyfotí tři snímky najednou (pochopitelně občas se stane že by bylo vhodné udělat HDR a fotoaparát si to nemyslí a naopak, snímek s malým DR občas v podstatě bezdůvodně pálí na třikrát. Obloha je na tom podstatně lépe, je zde méně chromatické aberace, stíny ale nevypadají zrovna moc "živě". Většinou ale HDR dokáže i stínům trochu pomoci.

Toto je kousek stínů z jedné fotografie, která byla exponována se stejnými expozičními hodnotami. V druhém případě jde o výřez z HDR snímku. Je viditelně o něco více prosvětlený a s detaily, na druhou stranu je v něm mnohem výraznější šum.