Panasonic Lumix FZ300: opět na špici

V této kapitole se podíváme na kvalitu snímacího čipu. Budeme zkoumat jak kvalitu JPEGů, tak i RAWy, které budou převedeny bez odšumování. K převodu byl použit Adobe Camera Raw 9.2.

Nejnižší citlivost ISO 100 má v RAWu jemný jasový šum, JPEG jej potlačuje a trochu třepí hrany.

ISO 200 šum trochu zvyšuje, nadále lze ale dostat dosti kvalitní snímky.

S citlivostí ISO 400 se šum dále zvyšuje, v RAWu jde vidět už i jeho barevnou složku. JPEGy jsou trochu roztřepené, ale stále to na 1/2,3" snímač není vůbec zlé.

ISO 800 je už na tento malý čip docela vysoká citlivost, stále se s ní pere docela pěkně. S citlivým odšuměním budou snímky použitelné. JPEGy už ztrácí barvy a třepí se.

ISO 1600 je konečná, tady už senzor končí a barevného šumu je opravdu mnoho. Nicméně na to, že jde o tak prťavý senzor, je až s podivem, že se dostal tak vysoko. S multiexpozicí se linie podstatně více zahladí, netřepí se tolik. Pochopitelně ani tak není kvalita nějak výborná, ale je to určitě lepší.

Další navyšování citlivosti opět zvýší barevný šum v RAWu a naopak JPEG postrádá barvy kvůli nutnosti silného odšumování.

Nejvyšší citlivost ISO 6400 je plná barevného šumu v RAWu. JPEGy vypadají velmi špatně. Toto bývá použitelná citlivost u zrcadlovek, ale ne 1/2,3" kompaktů. Nyní si jednotlivé citlivosti ukážeme ve výřezech ze standardizovaného 12MPx rozlišení, tedy v tomto případě bez změny rozlišení.

U Lumixu FZ300 jsme rozlišení neměnili na standardních 12 megapixelů, neboť ten už do tohoto rozlišení fotí. Hodnocení je tedy totožné s tím, co jsem psal výše.

Totéž se týká i RAWů. Můžete si stáhnout tento snímek a porovnat to s výsledky z jiných přístrojů. U fotoaparátu můžete pro každý barevný režim nastavit sílu odšumování od -5 do +5. Následující snímky ukážou, co to znamená v praxi.

Toto jsou výsledky při nejnižší citlivosti ISO 100. Je vidět, že nejnižší odšumování sice ponechává jasový šum, ale tráva vypadá jako tráva, jdou vidět cihly,... Už prostřední odšumování rozpatlalo některé cihly a trávy vypadá v některých místech také nepříjemně. Zvýšení odšumování rozmývá úplně vše.

Při vyšší citlivosti ISO 800 je to ještě více patrné. Nejnižší odšumování má sice hodně jasového šumu, ale "tak nějak" se na to dá koukat. Střední díla mnoho detailů ztratila a nejvyšší odšumování žehlí jak o život. Radím tedy odšumování stáhnout, ideálně na minimum. Dále se podíváme na tradiční fotografie vousů plyšového zajíce, na kterých bude dobře vidět míra zachování detailů.

Při citlivosti ISO 400 je vidět třepení hran a úbytek detailů. V RAWu je vidět i důvod, roste barevný šum. ISO 800 se začíná více rozpíjet, nouzově by se to ale mělo dát stále použít. ISO 1600 je už dost rozpité a sem bych raději nechodil.

Tradičně se můžete podívat na tabulku výsledků ve 12MPx rozlišení. Protože FZ300 fotí ve 12 megapixelech, k žádné konverzi rozlišení nedošlo (stejně jako u snímků autíček).

Tady je ještě jednou totéž, akorát ve formátu RAW. Dále se podíváme na výřezy ze snímků bílé plochy při různých citlivostech.

Barevný šum je přítomný v podstatě od nejnižší citlivosti. Výraznější začíná být od ISO 400 a samozřejmě s každým dalším nevýšením roste. U JPEGů dochází k výraznému barevnému odšumování, neboť barevné fleky není vidět ani při ISO 6400, kdy je RAW v podstatě poset jen barevnými fleky.