Panasonic Lumix G Vario 35-100mm F4-5.6 MEGA O.I.S.

V této kapitole se podíváme na kvalitu kresbu v různých částech obrazu při různých ohniskových vzdálenostech a clonách. Nejprve snímky na vzdálenost zhruba okolo 60 cm až dvou metrů.

Protože objektiv nebyl schopen pobrat celý testovací obrazec, je tu jen jedna část. Prostředek z fotografie je vpravo dole, horní levý roh pak odpovídá hornímu levému rohu fotografie. Střed je výborný od plně otevřené clony, rohy ale trpí na vinětaci i neostrost. S cloněním se to zlepšuje, ale pak už zase nastupuje difrakce.

Střed je znovu velmi slušný, rohy jsou dost neostré. Přiclonění je zlepšuje, ale opět je nestihne proostřit dříve než nastoupí difrakce obrazu.

U ohniskových vzdáleností okolo 70 milimetrů je to už lepší. Neostrost rohů je mírnější. Jako obvykle, nikde žádná chromatická aberace.

Na maximálním zoomu se situace dále zlepšuje. Rohy jsou solidně ostré už při plně otevřené cloně. Nyní ještě vyzkoušíme ostření na delší vzdálenost (cca 25-30 metrů).

Při ostření na větší vzdálenost je střed krásně ostrý už od plně otevřené clony a rohy na tom také nejsou úplně nejhůře, spíše naopak. Jejich ostrost je docela solidní a s mírným přicloněním se dále zlepšuje.

Okolo 50mm ohniskové vzdálenost je střed znovu výborný, opravdu velmi krásně ostrý. Rohy jsou o něco méně ostré, ale rozhodně není se na co stěžovat. Dobrý výsledek.

I na 68mm ohniskové vzdálenosti je kresba výborná. Střed je krásně kontrastní a ostrý, velmi dobré jsou i rohy, a to i na plně otevřené cloně.

Panasonicu se povedlo udělat objektiv krásně ostrý v celém rozsahu. I na maximálním zoomu předvádí výbornou ostrost. Rohy sice nejsou tak ostré jako prostředek, ale jsou dost dobré.