Panasonic Lumix G1: jde to i bez zrcadla!

Panasonic Lumix G1: jde to i bez zrcadla!
Zrcadlovka bez zrcadla - tak prezentuje Panasonic nový Lumix G1. Mnozí jej srovnávají s klasickými EVF kompakty, někteří se zrcadlovkami, většina se podivuje nad vysokou cenu. Málokdo se však ptá, zda nejde o zrcadlovku vyššího low-endu, jen bez zrcadla.
K oblíbeným
reklama

Autofokus, ostření


Lumix G1 umožňuje ostření nejen automatické, ale i manuální, a to za pomoci kroužku na objektivu. O volbách AFS, AFC a MF na levém ovládacím kolečku již byla řeč, tak jen ve zkratce. AFS znamená klasické ostření, podržení namáčknuté spouště drží zaostřenou vzdálenost zamčenou. AFC zaostřuje dále na objekt i při namáčknuté spoušti, tedy i když se k němu přiblížíte nebo změníte ohnisko. Nelekněte se, že se nezobrazuje rámeček zaostření. MF pak slouží k manuálnímu ostření.

K manuálnímu ostření nemám výhrady. Dobře se ostří i přes LCD displej, zvláště pokud si zapnete zvětšování náhledu při manuálním ostření. Přes LVF hledáček však už manuální ostření díky skutečně vysokému rozlišení nemá chybu, pouze za šera, a hlavně v noci vám bude vadit rostoucí digitální šum. Jak hledáček šumí za šera, můžete vidět na snímku níže. Toto je ještě bez zvětšení při manuálním ostření. MF Lupa totiž za šera způsobuje prakticky naprosté potemnění obrazu a ruční ostření je ve tmě možné pouze bez zvětšování detailu.



Otáčení ostřícím kroužkem je přesné a nezdržuje, citlivost je přiměřená. Nemusíte se tedy natočit kilometry pro přechod od ostřící vzdálenosti několika centimetrů na nekonečno, ale také se nestane, že malé pootočení úplně snímek rozostří. 6× zvětšení obrazu v náhledu je výborný nápad, pootočení předního voliče náhled ještě dvakrát zvětší, takže je snad nemožné nebýt schopen správně zaostřit.

Nyní se podívejme na automatické ostření. K dispozici je detekce tváří, Inteligentní AF pohybu, 23zónové a bodové ostření. Detekce tváří patří k mírnému nadprůměru, dokáže pracovat i s více natočenou a nakloněnou hlavou, velké jasové rozdíly ale mohou znamenat konec. Inteligentní AF pohybu mě bohužel docela zklamal. Po správném zaostření většinou pracuje správně a skutečně se objektu drží (vyzkoušeno třeba na autě, které přijíždělo, otočilo se a jelo zpátky a přitom jsem ještě fotoaparátem různě hýbal). Problém je však v samotném zaostření. Úspěšnost je bohužel velmi slabá, v tomto režimu je ostření na pohybující se objekt dosti obtížné, což tuto funkci dosti shazuje. Pokud se však už přeci jen podaří na pohybující se objekt zaostřit (když bude velký a kontrastní, není to až tak velký problém), pak tato funkce pracuje většinou dobře a rychle.

Dalším módem je automatické ostření na jednu nebo více z 23 zón. Fotoaparát ostří většinou přesně tam, kam chcete, což hodnotím velmi pozitivně. Nicméně budete mít pocit, že třeba u LX3 tato funkce pracuje ještě trochu lépe. To však není chyba automatiky, ale záležitost ostřících vzdáleností. Protože fotoaparát nemá makro režim, musíte být od objektů trochu dále. Když budete akorát tak na hraně, velmi lehce se může stát, že fotoaparát zaostří někam dozadu, protože je to první místo, kam je schopen zaostřit. Využijete-li jednobodové ostření, hodně rychle zjistíte, jaká tato minimální vzdálenost je.

U jednobodového ostření si můžete pochopitelně vybrat místo, kam ostřit. Každopádně ale musíte nejprve v menu povolit volbu "Přímá Oblast AF". Pak ale tlačítka čtyřsměrného ovladače ztrácí svou funkci a slouží pouze k pozicování ostřící oblasti. ISO citlivost a vyvážení bílé pak musíte nastavovat přes Q.MENU. Předním voličem je možno zvětšovat, resp. zmenšovat plochu ostřící oblasti. Toto nastavování ostření mi bohužel přijde poněkud krkolomné. Nemusíte však zoufat, je tu jedna možnost, jak pozicovat ostřící oblast i bez zapnutí funkce "Přímá oblast AF". Jednoduše stisknete tlačítko vlevo (kde se nastavuje ostření), při výběru jednobodového ostření se tlačítkem Fn (dolů) dostanete do módu nastavování pozice i velikosti ostřícího pole. I když popis zní trochu dlouze, je to mnohem rychlejší a pohodlnější bez složitých operací v menu.

Stejně jako AFC průběžně ostří po namáčknutí spouště, tak funkce Q-AF a C-AF průběžně zaostřují i náhled na displeji. Tedy i bez namáčknutí spouště. Q-AF zaostřuje při změně ohniska nebo pohnutí fotoaparátu, C-AF předostřuje pořád. I zde jsou tyto funkce za šera a noci nefunkční, ale ve dne fungují docela dobře. Automatické přeostření je dílem maximálně dvou sekund. Zatímco u kompaktů Panasonic jsem nijak rychlejší ostření s použitím Q-AF nebo C-AF nezaznamenal, zde u Lumixu G1 na nejdelším ohnisku se již funkce projeví. Ostření i bez C-AF je rychlé, ale s jeho zapnutím se zaostření ještě více zrychlí a pak téměř není rozdíl mezi rychlostí ostření na nejkratší a nejdelší ohnisko.

Panasonic hovoří o ostřících vzdálenostech 30 cm od roviny čipu v celém rozsahu ohnisek. Ve skutečnosti dokáže zaostřit i o něco blíže. Na krátkém ohnisku stačí od roviny čipu zhruba 21 centimetrů, což znamená přibližně 12 centimetrů od přední čočky objektivu. Na delším ohnisku se objektiv vysouvá, a tak lze ostřit od 17 centimetrů od přední čočky, což znamená 28 centimetrů od roviny čipu. "Makro" režim, jak jej známe z kompaktů, zde tedy není. Zde se naopak "makra" fotí na delším ohnisku, které je schopno objekt znatelněji přiblížit a přitom ostřit z poměrně rozumné vzdálenosti.

Co se týče úspěšnosti ostření, ve dne nemá fotoaparát nejmenší problém. Snad se mi nestalo, aby ve dne na něco nezaostřil. Ostření je rychlé, srovnatelné s pomalejšími zrcadlovkami. Je tedy rychlejší než u nejsvižnějších kompaktů, i když využívá stejnou pomalejší technologii ostření pomocí čipu a měření kontrastu. Na dlouhém ohnisku rychlost příliš neklesá a stále je to na danou technologii ostření neuvěřitelně rychlé. Majitele zrcadlovek by to však uspokojit nemuselo (ale myslím, že by mohlo). Problémy začínají v noci. V šeru není žádný problém, ostření se jen mírně protáhne, nicméně je stále velmi rychlé. V noci však úspěšnost začíná výrazněji klesat a i doba se znatelněji prodlužuje. Za dne i v noci má rychlost oproti EVF ultrazoomům náskok, nicméně noční ostření skutečně není až tak výborné jako to denní.


Makro režim


Ačkoli fotoaparát se setovým objektivem makro vlastně nemá, pokusil jsem se jako obvykle vyfotit snímky kleští. Zkoušel jsem jak nejkratší ohnisko, tak i nejdelší.


expoziční čas 1/30 s, clona F3,5, citlivost ISO 200, ohnisko 14 (28) mm, klikněte pro zvětšení

Věru žádná sláva. Za prvé jsem musel být daleko, takže fotit zblízka při krátkém ohnisku skutečně nezkoušejte. Za druhé má nejkratší ohnisko při minimální cloně neskutečnou vinětaci. A za třetí jsem čekal při 4/3" čipu rozhodně méně barevného šumu při nízkém ISO 200.


expoziční čas 1/13 s, clona F5,6, citlivost ISO 400, ohnisko 45 (90) mm, klikněte pro zvětšení

Mnohem lepší výsledek. Vinětace zmizela a přiblížení objektu je mnohem lepší. Na ISO 400 zůstal barevný šum, jeho množství však příliš nevzrostlo, takže se dá s ohledem na vyšší citlivost ještě akceptovat.


Nastavení expozice, automatika


S nastavením expozice si také můžete vyhrát. Lumix G1 pochopitelně nabízí nejen automatické režimy, ale i manuální. Nechybí tedy ani priorita clony nebo priorita času, ale ani plně manuální režim. V plně manuálním režimu lze nastavovat čas v rozmezí 1/4000 s až 60 sekund, nechybí ani bulb režim. K tomu slouží přední volič, jehož točením dokážete nastavit expozici velmi rychle a nemusíte jen mačkat nějaké tlačítko. Zmáčknutím předního voliče se přepínáte mezi nastavováním clony a času.

Clonu lze nastavit od F3,5 - 5,6 (v závislosti na ohnisku) až po F22 (v celém rozsahu). Díky vyšší cloně můžete i za dne využít poněkud delší expoziční časy. Prioritní režimy pochopitelně umožní nastavovat buď clonu (priorita clony) nebo čas (priorita času). Zmáčknutím předního voliče pak můžete ovládat expoziční kompenzaci. Ve všech režimech lze použít expoziční čas až 60 sekund (tedy i v automatických). K dispozici je i bulb režim s délkou do 4 minut (v manuálním režimu nastavení expozice).



Mrzutá je světelnost objektivu. Světelnost totiž není na nejširším ohnisku nikterak vynikající, a když navíc začíná hodně rychle klesat (a clona tedy stoupat), nedivte se častější volbě vyšších ISO citlivostí. F4,0 je už na ohnisku 36 mm a F5,0 od 52 mm.

Měření expozice zde může být realizováno bodovým měřením, celoplošným se zdůrazněním středu a celoplošným (multiměření). V podstatě každé se chová tak, jak se od něj očekává. Bodové je velmi citlivé na namíření, celoplošné naopak nic nerozhází. Celoplošné se zdůrazněním středu by ale mohlo trochu více zdůrazňovat střed. Zde se to ale špatně hodnotí, protože jak již bylo řečeno, displeje nezobrazují náhled snímku s nastavenou expozicí. Když namíříte fotoaparát blíže ke slunci, čekali byste podexponování snímku.

Tato expozice se nastaví, ale po správném nakomponování fotografie obraz zesvětlá, aby byl správně exponovaný i v náhledu (naměřená expozice snímku jako takového se pochopitelně nemění, jde jen o zobrazení náhledu na LCD displeji). Po vyfocení je ale snímek mnohem tmavší, protože byl vyfocen s expozicí, kterou jste si zamkli namáčknutím spouště. Proč se i náhled snímku nemůže ukazovat pořád podexponovaně, to opravdu netuším. Verze 1.1 firmwaru umožňuje zachovat expoziční náhled pro tlačítko AF/AE LOCK, ale nikoli pro namáčknutou spoušť.

Když už fotoaparát vychází ze zrcadlovek, nemusel to až tak přehánět. Mačkání tlačítka clony/koše je dosti nepohodlné při neustále namáčknuté spoušti. Naštěstí to jde trochu vyřešit. Místo namáčknutí spouště mačkat AF/AE LOCK, který zamkne ostření a expozici (dle vašeho nastavení) a tlačítko clony lze zmáčknout jen jednou, nastavíte-li si v menu, že jej nechcete pořád držet (jedná se o položku "Přidržet náhled"). Je to sice řešení, ale proč se nedá nastavit v menu, aby si displeje prostě nastavení expozice náhledu pamatovaly? Nechce se mi laborovat s tlačítky ve správném pořadí, když i ten nejhloupější kompakt si toto dokáže zapamatovat. Není žádný důvod, aby to nefungovalo, nebo aby se to alespoň nedalo zvolit v menu. Bohužel žádná taková volba tam není.

Potěší, že automatice můžete říci, do jaké nejvyšší citlivosti může jít. ISO LIMIT se dá nastavit od ISO 200 po ISO 1600. Výjimečně zde nelze nechat automatické nastavení ISO citlivosti v plně manuálním režimu, kompakty Panasonic toto totiž překvapivě většinou umožňují. Korekce expozice zde nabízí rozsah od -3 EV do +3 EV. Potěší i expoziční bracketing, který zde má skutečně bohaté možnosti nastavení. Lze si vybrat, zda chcete pořídit 3, 5 nebo 7 snímků a jaký má být jejich expoziční rozestup. Ten může být 1/3 EV nebo 2/3 EV. Dokonce si lze nastavit, v jakém pořadí se budou snímky pořizovat. Zda od nejkratšího času po nejdelší nebo na přeskáčku krátký-dlouhý-kratší-delší,...


Inteligentní ISO vypnuto - 1/50 s, F22, ISO 400

Inteligentní ISO zapnuto - 1/100s, F22, ISO 800

Funkce Inteligentní ISO funguje na tom principu, že při detekci pohybu zvyšuje ISO, aby zmrazila pohyb. Pro test jsem nastavit co nejvyšší clonu pro dosažení co nejdelšího času, aby demonstrace byla očividná. Fotoaparát při této scéně nastavil čas 1/50 s a citlivost ISO 400, což se v případě jedoucího auta projeví znatelným rozmazáním, viz obrázek vlevo. Se zapnutou funkcí Inteligentní ISO nastaví tentýž čas. V okamžiku, kdy se však objevilo na scéně jedoucí auto, zvýšila citlivost na dvojnásobek a expoziční čas tak zkrátila na polovinu. Uvedené snímky jsou asi zmenšené třetinové výřezy z plné fotografie. Funkce Inteligentní ISO zásadně zvyšuje citlivost jen na dvojnásobek. Naměří-li dejme tomu čas 1/25 s při ISO 200, při detekci pohybu z ní více než 1/50 s a ISO 400 nedostanete.

Jako poslední je zde ještě Inteligentní expozice, tato funkce však spadá spíše do kapitoly o protisvětle. Takže jen ve zkratce, jedná se o zvyšování expozice ve tmavých stínech, a tím pádem dojde k jejich lepšímu prokreslení.


Stabilizace obrazu


Stabilizace je zde výhradně záležitostí objektivu. Záleží tedy právě na něm, zda optickou stabilizaci budete mít nebo ne. Základní setový objektiv 14-45mm optickou stabilizaci má, zapíná se posuvným tlačítkem na levé straně objektivu. Testovací snímky byly pořízeny při citlivost ISO 200, expozičním času 1/2,5 sekundy a cloně F5,6. Ohnisko bylo jen 90 mm, více jeho objektiv nedovolí. Vzdálenost byla zhruba tři metry.


bez stabilizace


s optickou stabilizací


se stativem

Optická stabilizace MEGA O.I.S. je očividně velmi účinná. Přibližně 80 % snímků z celé série se mi podařilo udržet takto ostrých. Oproti snímku se stativem to už není velký rozdíl. Mimochodem, se širšími ohnisky a oporou ruky si lze dovolit s trochou štěstí i více než sekundové expozice bez stativu při akceptovatelné ostrosti pro normální použití.


Expoziční a fotografické režimy


Hlavní ovládací kolečko je poměrně bohaté na nejrůznější fotografické režimy. Překvapivě zde nenajdete natáčení videosekvencí. Osobně mi to nevadí, protože videoklipy nenatáčím, ale věřím, že někomu to vadit může. Nicméně zrcadlovky ještě nedávno tuto možnost také neměly a dalo se bez toho žít. Proč však Panasonic videosekvence u modelu G1 nemá, když tomu vůbec nic nebrání, nevím.



Na kolečku tedy najdete různé expoziční a vybrané scénické režimy, najdete zde i vlastní možnosti nastavení fotoaparátu a vlastní barvy.
  • M (Manual) - Plně manuální režim, můžete nastavovat clonu i expoziční čas. Zde máte možnost nastavit vše od 1/4000 s až po 60 sekund včetně bulb režimu, který může trvat až čtyři minuty. Vše ovládáte předním voličem, jeho stisk přepíná mezi nastavováním clony a času.
  • S (Priorita času) - Zde nastavujete čas v rozmezí 1/4000 s až 60 sekund. Clona se dopočítává automaticky, citlivost ISO lze nechat na automatice, ale můžete si ji zvolit i manuálně. K dispozici je kompenzace expozice v rozmezí -3 EV až +3 EV. Mezi nastavováním clony a kompenzační expozicí se opět přepínáte stiskem předního voliče. Jeho otáčením pak nastavujete hodnoty těchto dvou parametrů.
  • A (Priorita clony) - V podstatě totéž co předchozí, jen zde nastavujete clonu a automatika dopočítává expoziční čas.
  • P (Program AE) - Automatika vypočítává expozici. Nicméně můžete, ale nemusíte, nastavit ISO citlivost. Také lze využít korekci expozice (od -3 do +3 EV) a výborná je možnost programového posuvu, kdy naměřenou expozici můžete sami upravit pootočením předního voliče. Např. chcete více rozmazané pozadí a automatika nastavuje clonu F10. Pootočíte voličem, nastavíte si F5,6, automatika doopraví expoziční čas a máte expozičně shodnou fotografii s jinou clonou a tedy i jinou hloubkou ostrosti.
  • iA - Inteligentní automatika. Přebere na sebe téměř veškeré funkce a fotograf nemůže skoro nic ovlivnit. Slovo "inteligentní" zní možná nadneseně, ale pravda je taková, že snímky pořizované v tomto režimu zpravidla opravdu odpovídají záměrům autora fotografie. Samozřejmě občas to prostě nevyjde, ale automatika fotoaparátů Panasonic obecně patří k těm skutečně inteligentnějším.
  • Portrét - 5 voleb portrétů.
  • Krajina - 4 volby krajiny.
  • Sport - 4 volby sportu.
  • Přiblížení - 4 volby fotografií z malé vzdálenosti.
  • Noční portrét - 4 volby nočních snímků.
  • SCN - překvapivě omezená nabídka scénických režimů. Většina se však skrývá pod předchozími pěti volbami.
  • Moje barvy - V tomto režimu můžete upravovat nastavení barev (ladění do modra/červena), jas snímku (tedy expozici) a sytost barev (od černobílé až do opravdu přebarveného snímku).
  • CUST - Pod tímto režimem se skrývají tři nastavení pro fotografa. Ten si zde může uložit specifické nastavení pro focení určitých scén. Tato funkce se hodí také pro ty, kteří se o fotoaparát dělí. Jeden fotograf tak může mít svá nastavení chování fotoaparátu pod C1, další pod C2 a třetí pod C3.

Dále se podívejme na již zmíněné vypíchnuté scénické režimy, které se dále dělí na čtyři až pět podrežimů.
  • Portrét - "Běžný", "Soft Skin" pro hladší pokožku, "Exteriér", "Interiér" a "Kreativní". V posledním režimu lze nastavovat clonu, a tím ovlivnit hloubku ostrosti.
  • Krajina - "Běžný", "Příroda", "Architektura" (zvyšuje ostrost a zobrazuje pomocné linie) a "Kreativní". Tento poslední podrežim umožňuje nastavit čas závěrky (např. pro rozmazání vody v kašně).
  • Sport - "Běžný", "Exteriér", "Interiér" (zvyšuje ISO) a "Kreativní" pro nastavení expozičního času.
  • Přiblížení - režim "Květy" zobrazuje vodící linie, pak zde najdete "Jídlo", "Předměty" (v manuálu pod názvem "Sbírka") a "Kreativní", kde lze nastavit hodnotu clony.
  • Noční portrét - pod tímto názvem režimu se nachází podrežim stejného názvu, tedy "Noční portrét" (blesk + detekce tváří), "Noční krajina", "Iluminace" a "Kreativní" s možností nastavit clonu.
  • Výčet ještě zdaleka nekončí, protože fotoaparát nabízí další režimy pod volbou SCN. Je jich zde ale překvapivě málo. Chybí zde např. Sníh nebo Pískování. Popisky jsou převzaty z fotoaparátu.
  • Západ slunce - K pořizování snímků večerních červánků. Umožňuje zobrazení západu slunce v sytějších barvách.
  • Oslava - Slouží k pořizování snímků v přirozených barvách při umělém osvětlení v interiéru.
  • Dítě1 - Vhodné pro pořizování snímků vašeho dítěte. Když nastavíte den narození, na snímcích bude moci být zobrazen věk dítěte.
  • Dítě 2 - Totéž co předchozí.
  • Domácí zvíře - Vhodné k pořizování snímků vašeho domácího mazlíčka. Při nastavení data narození umožňuje zobrazit také jeho věk.


Fotografování portrétů, blesk


Pro fotografování portrétů má Lumix G1 docela dobré předpoklady. Ohnisko 90 mm sice není nejdelší, ale dá se rozumně používat. Díky velkému čipu lze i přes clonu F5,6 snadněji rozmazávat pozadí. Scénický režim Portrét mě však překvapil tvrdošíjným setrváváním na citlivosti ISO 100. Proto fotoaparát nabízí i podrežim, např. Portrét v interiéru, který dovolí vyšší ISO citlivost.


expoziční čas 1/13 s, clona F5,6, citlivost ISO 800, ohnisko 45 (90) mm, klikněte pro zvětšení

Delší expoziční čas při nepříznivých světelných podmínkách se projevil rozmazáním, citlivost ISO 800 přinesla mnoho barevného šumu. Detaily se tím začínají trochu ztrácet, nicméně výsledek je srovnatelný s mnoha kompakty při cca ISO 200-400. Oproti nim tak nabízí lepší výsledy, ale na 4/3" čip jsem čekal toho šumu trochu méně.


expoziční čas 1/30 s, clona F5,6, citlivost ISO 100, ohnisko 45 (90) mm, s bleskem, klikněte pro zvětšení

V těchto světelných podmínkách blesk snímku viditelně pomohl. Kratší čas se podepsal v mnohem vyšší ostrosti, nízká citlivost ISO 100 pak zajistila, že na snímku v podstatě nenajdete žádný šum, nebo alespoň takový, který by snímek nějak kazil. Detaily jsou velmi dobré a vyvážení bílé mě potěšilo trochu teplejším, přirozenějším světlem než klasicky bílým studeným.

Možnosti nastavení blesku jsou bohaté. Prvně je to rozlišení na automatický a vynucený blesk, dále slow synchro a vypnutý blesk. Pochopitelně kromě vypnutého můžete využít u všech i redukci červených očí (předblesk). Komu by to nestačilo, může využít i softwarovou redukci tohoto efektu. Nastavení blesku lze také synchronizovat na první nebo druhou lamelu závěrky. Expoziční kompenzace blesku je -2 EV až +2 EV.


blesk -2 EV (ISO 100)


blesk +0 EV (ISO 100)


blesk +2 EV (ISO 320)


blesk -2 EV (ISO 100)

blesk +0 EV (ISO 100)

blesk +2 EV (ISO 100)

V prvním řádku vidíte kompenzaci blesku s automaticky nastavenou ISO citlivostí. Ve druhém je citlivost nastavena na ISO 100 a plně tak vidíte, jakou má blesk sílu. Upřímně řečeno, od velkého výklopného blesku jsem čekal na maximální nastavení trochu více světla.


Nejnovější články
Dvě ceny EISA 2019 pro Fujifilm a Nikon Dvě ceny EISA 2019 pro Fujifilm a Nikon
Po dvou oceněních EISA Awards 2019 získalo několik společností. Nyní se podíváme na dvě z nich, Fujifilm a Nikon. Zde byly oceněny především CSC fotoaparáty s různými velikostmi snímačů a jeden objektiv.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Canon dosáhl na 5 cen EISA 2019 Canon dosáhl na 5 cen EISA 2019
Společnost Canon patřila v letošních cenách EISA Awards 2019 jednoznačně k těm nejúspěšnějším. Odnesla si totiž celkem pět cen. Dařilo se především objektivům, které si odnesly rovnou 4 ocenění.
Dnes, aktualita, Milan Šurkala
Leica uvedla APO-Summicron-SL 50mm f/2 Leica uvedla APO-Summicron-SL 50mm f/2
Novinkou pro systém L-Mount je objektiv z dílen Leicy, model APO-Summicron-SL 50mm f/2. Tato světelná padesátka nabídne odolnou konstrukci i velmi rychlý autofokus díky technologii Dual Syncro Drive.
Včera, aktualita, Milan Šurkala1 komentář
Meike uvádí makro objektiv MK 85mm F2.8 Meike uvádí makro objektiv MK 85mm F2.8
Od společnosti Meike jsme se dočkali nového manuálního makro objektivu MK 85mm f/2.8. Ten je určený nově i pro další full frame CSC fotoaparáty a má dle výrobce dosahovat netradičně vysokého zvětšení 1,5:1.
16.8.2019, aktualita, Milan Šurkala
Sony zářilo v EISA Awards 2019, má 6 ocenění Sony zářilo v EISA Awards 2019, má 6 ocenění
Společnosti Sony se i letos hodně dařilo a v anketě EISA Awards 2019 zazářila. Dostala totiž ze všech výrobců fotografické techniky nejvyšší počet ocenění, šest. Dařilo se především full frame objektivům.
16.8.2019, aktualita, Milan Šurkala2 komentáře