Panasonic Lumix G80: takřka dokonalost

Panasonic Lumix G80: takřka dokonalost
, , recenze
Krátce po Photokině 2016, kdy Panasonic představil nový Lumix G80, přinášíme i jeho recenzi. Fotoaparát má 16MPx snímač, podporuje 4K videa včetně externího mikrofonu, technologii Focus Stacking a to zdaleka není všechno.
K oblíbeným
reklama

Autofokus, ostření

 
Ostřící systém u Panasonicu je vždy velmi obsáhlou kapitolou díky takřka nekonečným možnostem nastavení. Kde tedy začít? Prvně asi tím, že Panasonic je opět vybaven DFD (Depth From Defocus) technologií, která pomocí dvou kontrastně různě zaostřených snímků vypočítá fázový posun a ostří fázově. Je nutné říci, že ostření je opravdu extrémně rychlé a při běžném snímání je za 0,1-0,15 sekundy hotovo a vyfoceno. Toto se týká jednorázového ostření AFS.

V nabídce je i průběžné ostření AFC. S tím je ale nutné umět trochu pracovat a vědět jak funguje. V první řadě je většinou lepší mít prioritu zaostření, aby fotoaparát exponoval až po správném zaostření. Pokud ale dostanete neostrý snímek, je to zpravidla jen tím, že nerozpoznal, že už není správně zaostřeno. Tedy, průběžné doostřování je překvapivě velmi dobré, jen při začátku pohybu objektu je zde kritický okamžik, kdy fotoaparát ještě nepozná, že je něco špatně a pořád si myslí, že je zaostřeno.

I proto při ostření se sledováním doporučuji spíše takový postup, že namáčknutím zamknete objekt a spoušť pustíte, objekt se takto nechá sledovat (to funguje dost dobře) a až bude chtít fotit, plně zmáčknete spoušť. Fotoaparát tím přinutíte znovu doostřit a většinou se mu to povede dobře (priorita ostření dovolí expozici až je doostřeno). Pokud držíte spoušť namáčknutou, sledování sice funguje, průběžně se sice také ostří, ale fotoaparát jakoby vynechával fázi posledního doostření (myslí si, že je průběžným ostřením doostřeno, přestože není a chybí tu ta poslední "kontrola" před vyfocením). Jednoduše řečeno, při sledování s namáčknutím je ostřící čtvereček pořád zelený a podle toho se fotoaparát i chová.
 


Ukázka funkce Focus Stacking.

Pokud jde o výběr ostřícího bodu, v AFS režimu je k dispozici jednobodové ostření, patrně bez DFD (je vidět, jak se kontrastně přeostřuje tam a vzad, zaostřeno je za 0,9 sekundy). Pak je tu klasicky jedna zóna (zde už s DFD, navíc i v AFF a AFC režimu), uživatelské multi s výběrem oblastí, 49zónová automatika, která funguje velmi dobře a sledování objektu. To, jak již bylo řečeno, sleduje výborně, problémem je spíše zamknutí objektu. Je potřeba trochu lepší barevný kontrast, aby byl objekt rozpoznán (vůbec se nechytne na složitějších texturách nebo jednolitých plochách). Pak je schopen rozpoznat objekt i když zazoomujete nebo se hodně změní jeho velikost. Detekce tváří je rozumně rychlá a má i detekci očí.

Nesmím zapomenout na manuální ostření. To je výborné, neboť hledáček (případně displej) umí zvětšit náhled obrazu, ten lze polohovat a kvalita je slušná i za horšího světla. Ve tmě už obrazu v hledáčku trochu dochází dech a ve tmavých místech už není žádná kresba (chce to něco aspoň trochu nasvíceného). V tomto jsou některé APS-C fotoaparáty přeci jen lepší. Manuální ostření s mechanickou vazbou je ale jinak hračka a pomoci může i focus peaking. Pokud jde o výsledky autofokusu ve špatném světle, Panasonic hovoří o možnosti ostřit od -4 EV. Musím říci že výkony autofokusu jsou opravdu výborné, byť bych řekl, že např. GX80 ostřila ještě lépe (možná tím, že šlo o předprodukční kus).




snímek vyfocený funkcí Post Focus (klikněte pro zvětšení)


Zajímavostí je funkce Focus Stacking, která natočí několik sekund 4K videa, přičemž průběžně přeostřuje zepředu dozadu. Pak vám ukáže snímek z videa a vy si můžete vybrat, která místa chcete mít zaostřená, případně lze tento výběr nechat na automatice. Fotoaparát pak sám složí proostřený snímek z tohoto videa tak, aby měl velkou hloubku ostrosti (viz video a snímek nahoře). K dispozici je nicméně i ostřící bracketing a tyto snímky si můžete vyfotit a poskládat sami v jiné aplikaci. Můžete si vybrat rozdíl v zaostření (krok +1 až +10) a pak už jen držíte spoušť a fotoaparát pořizuje snímky, přičemž postupně ostří dál a dál.


Nastavení expozice, automatika


Nejen ostření, ale i expozice má bohatá nastavení. Expoziční režimy jsou klasické, tedy automatika, priorita clony, času a manuál. Také měření expozice zahrnuje očekávané režimy jako jsou bodové, se zdůrazněným středem a celoplošné. Měření je poměrně spolehlivé a případné zásahy jsou většinou malé. Častěji to bude chtít přidat lehce na expozici, fotoaparát spíše konzistentně lehce podexponovává. To pochopitelně neznamená, že se občas nehodí i záporná korekce. Kdy ale budete muset s korekcí expozice hodně čachrovat, jsou HDR snímky. Zde je vždy nutné hodně přidat, což znamená klidně i 2 EV.

Rozsah expozičních časů je velmi bohatý, začíná na 1/4000 sekundy a končí u 60 sekund, to však platí pro mechanickou závěrku. K dispozici ale máte i elektronickou a v takovém případě lze volit nejkratší čas už 1/16000 sekundy. Naopak maximem je 1 sekunda. K dispozici je i mix první elektronické a druhé mechanické závěrky (1/2000 sekundy až 60 sekund). Závěrka je neuvěřitelně tichá, až nepochopitelný rozdíl proti mnoha předešlým modelům G řady, jejichž závěrka vydávala větší randál než závěrka i se zrcátkem u zrcadlovek. Zde je to opravdu velmi jemné tlumené klapnutí. Nádhera. Pro minimalizaci už tak v podstatě neexistujícího kopání závěrky je zde funkce jejího pozdržení, které lze nastavit na 1 až 8 sekund.

Citlivosti pak mohou být od ISO 200 do ISO 25600, v režimu rozšíření je k dispozici i ISO 100. Automatice lze nastavit horní limit (na ISO 400 až ISO 25600). Rovněž můžete nastavit 1EV nebo 1/3EV kroky. O moc více nastavení k ISO citlivosti zde už bohužel není. Automatika se řídí pravidlem převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti, nicméně považuje 1/60 sekundy za naprostý základ (i se širokoúhlejšími objektivy volí minimálně 1/60 sekundy).


Panasonic Lumix G80 průběh světelnosti


Pokud jde o rozsah clon, ten pochopitelně záleží na objektivu. V tomto případě je to F3,5-5,6 dle zoomu, maximální hodnota je pak F22. Zejména v protisvětle se automatika nezdráhá použít i hodnoty jako je F16, což je dle mého názoru už opravdu dost (způsobuje to difrakci), v běžných podmínkách mi přijde být trochu opatrnější a většinou se pohybuje tak mezi F7,1 až F9, což je v pohodě.

Hodně bohaté jsou možnosti bracketingu. Ten expoziční dovolí pořídit 3, 5 nebo 7 snímků s rozdíly až 1 EV mezi expozicemi, lze volit také jejich pořadí a to, zda se pořídí na jedno stisknutí spouště nebo každý snímek bude potřeba pořídit zvlášť. K dispozici je také bracketing clony, který vyfotí 3, 5 nebo snímky s všemi dostupnými clonami lišícími se o krok 1 EV. Např. při nastavení na F5,6 vyfotí i F4 a F8. Fotoaparát nabízí i HDR snímání.


Videosekvence


Lumix G80 o něco vylepšil již tak dobré natáčení videa z modelu GX80. Předně můžete využít externího mikrofonu a znatelně tak vylepšit kvalitu záznamu zvuku. Další užitečnou věcí je možnost externího nahrávání přes HDMI s 8bitovým 4:2:2 kódováním. Tímto vším se hodně blíží nynější vlajkové lodi Lumix GH4 a je tak nabíledni, že nová GH5 bude muset výrazněji odskočit. Už G80 totiž nabídne tolik schopností, že může stačit i pro méně náročné profesionálnější využití.

Fotoaparát umí natáčet 4K videosekvence s rozlišením 3840×2160 pixelů a na rozdíl od předchozích modelů, konečně je možné využívat jak PAL, tak i NTSC normu. K dispozici je tedy nejen 24p a 25p, ale také 30p. Pokud jde o Full HD video s rozlišením 1920×1080 pixelů, máte tu k dispozici až 60 progresivních snímků za sekundu. Dále si můžete vybrat, zda chcete používat AVCHD (maximálně Full HD) nebo MP4 soubory (ty podporují i 4K). Trochu zklamáním je absence zpomaleného videa.

Chcete-li si s videosekvencemi trochu více hrát, můžete nastavit expoziční časy od 1/25 sekundy do 1/16000 sekundy. V manuálním režimu expozice s manuálním ostřením pak lze dosáhnout až 1/2 sekundy. Výsledkem jsou pak sekaná videa s motion blur efektem (rozmazáním pohybem). Pokud jde ISO citlivost, režimy P, A a S nabídnou i automatické nastavení, v manuálu ale toto není možné.



Ukázka rychlosti přeostřování při natáčení 4K.

Pokud jde o stabilizaci, tak zde záleží na režimu. 4K natáčení má trochu slabší formu, takže videa nejsou tak stálá. I tak je ale výsledek velmi dobrý, zejména pokud se nehýbete a snažíte se o dosažení co nejstabilnějšího videa. Není to sice stabilní jak ze stativu, ale rozhodně solidní práce. Naproti tomu pokud se hýbete a natáčíte video při chůzi, pak už výsledek není tak dobrý a v tomhle vedou zejména různé kompakty a ultrazoomy.
 


Ukázka 4K videosekvencí

U 4K videa musíte počítat také s pomalejším autofokusem, který je ale pro běžné potřeby dostatečný (např. pro přeostřování z popředí na pozadí). U Full HD si lépe poradí i s trochou toho pohybu, nesmí být ale velmi rychlý. Velmi vhod přijde možnost dotykového polohování ostřících bodů pomocí displeje, a to i v případě, že se koukáte do hledáčku. Stinnou stránkou může být ale to, že se v rámci vámi zvoleného ostřícího bodu bere do úvahy i poměrně velké okolí a někdy je tak náročnější přemluvit fotoaparát k přeostření (pokud toto okolí pořád obsahuje původní popředí či pozadí).
  • 4K 3840×2160 / 30p, 25p a 24p MP4 - cca 11300 kB/s (90 Mbps)
  • Full HD 1920×1080 / 60p a 50p MP4 - cca 3300 kB/s (27 Mbps)
  • Full HD 1920×1080 / 30p a 25p MP4 - cca 2500 kB/s (20 Mbps)
  • HD 1280×720 / 30p a 25p MP4 - cca 1300 kB/s (10 Mbps)
  • Full HD 1920×1080 / 50p AVCHD - cca 3500 kB/s (28 Mbps)
  • Full HD 1920×1080 / 50i AVCHD - cca 2100 kB/s (16 Mbps)
  • Full HD 1920×1080 / 25p a 24p AVCHD - cca 2800 kB/s (23 Mbps)

Kvalitu videa můžete posoudit na výše uvedných videoukázkách na YouTube, případně si dvě ukázky můžete stáhnout i přímo ve formě souborů vytvořených fotoaparátem. První videosekvence je ve 4K rozlišení (31 sekund, 321 MB), druhá je pak ve Full HD (28 sekund, 92 MB).

reklama
Nejnovější články
Nikkor Z 400mm f/2.8 TC VR S dostává integrovaný telekonvertor Nikkor Z 400mm f/2.8 TC VR S dostává integrovaný telekonvertor
Nikon dnes uvedl nový teleobjektiv Nikkor Z 400mm f/2.8 TC VR S. Ten je zajímavý především integrací 1,4× telekonvertoru, který z objektivu 400mm F2.8 snadno udělá 560mm F4. Novinkou je povrchová úprava Meso Amorphous Coat.
Včera, aktualita, Milan Šurkala4 komentáře
Vysokorychlostní kamera Phantom S991 zvládne 4K při 937 fps Vysokorychlostní kamera Phantom S991 zvládne 4K při 937 fps
Společnost Vision Research uvádí další novou vysokorychlostní kameru Phantom S991. Nepůjde tradičně o nic lidového, ale o profesionální kameru. 4K video zvládá natáčet rychlostí 937 fps při 8 bitech.
Včera, aktualita, Milan Šurkala
Levné objektivy Rockstar: pancake 10mm F8 a standardní 27mm F2.8 Levné objektivy Rockstar: pancake 10mm F8 a standardní 27mm F2.8
Dalším čínským výrobcem objektivů je Rockstar. Ten přichází se dvěma velmi kompaktními novinkami. Jednou je pancake rybí oko 10mm f/8, druhým pak standardní objektiv 27mm f/2.8. Oba jsou určeny pro CSC.
17.1.2022, aktualita, Milan Šurkala3 komentáře
Panasonic Leica DG Vario-Summilux 10-25mm F1.7 ASPH. Panasonic Leica DG Vario-Summilux 10-25mm F1.7 ASPH.
Panasonic má ve svém výrobním programu i světelné zoomovací objektivy pro Micro Four Thirds systém a jedním z nejzajímavějších je Leica 10-25mm F1.7. Vedle dobré světelnosti nabídne i velmi širokoúhlý záběr.
17.1.2022, recenze, Milan Šurkala7 komentářů
Canon nasnímal 4,2GPx fotku tradičního japonského díla Canon nasnímal 4,2GPx fotku tradičního japonského díla
Japonský Projekt Tsuzuri má za úkol převést tradiční díla japonské kultury do digitální podoby a následně vytvořit jejich fyzickou kopii pro lepší zachování originálu. Nyní tak vznikla 4,2GPx verze Bohů větru a hromu od Tawaraya Sotatsua.
16.1.2022, aktualita, Milan Šurkala11 komentářů