Panasonic Lumix GX7: vymazlený superfoťák

Jak už je u Panasoniců Micro Four Thirds systému zvykem, i Lumix GX7 nabízí takřka nekonečné možnosti nastavení ostření. U autofokusu je několik typů výběru ostřícího bodu. Začíná to detekcí tváří, která ale má úspěšnost a rychlost jen někde v průměru. Průběžné sledování i.AF pohybu dokáže chytnout objekt i při přizoomování nebo výraznější změně jeho velikosti, zde rozhodně patří k tomu lepšímu. Automatický výběr z 23 zón funguje dobře, jednozónové ostření nabízí možnost polohování (tlačítkem nebo dotykem na displej) a změny velikosti ze 4 možných, jako poslední je tu jednobodové středové ostření.

Fotoaparát nabídne tři režimy autofokusu. Prvně je to AFS jako jednorázové ostření v momentě namáčknutí spouště. Režim AFF je průběžným ostřením v případě nějaké změny, a to ať už polohy fotoaparátu nebo změně vzdálenosti zaostřeného objektu. Funguje to dobře i za horšího světla. Průběžné ostření AFC přeostřuje neustále, obraz tedy lehce pulzuje. Většinou se tak dočkáte dobrého zaostření, ale pokud dojde k velké změně a zmáčknete spoušť v okamžiku přeostřování, kdy se snaží znovu chytnout novou rovinu ostrosti (resp. malé rozmezí okolo nové roviny), doostření se nestihne a snímek může být rozmazaný. Samozřejmostí je možnost dát prioritu zaostření, tedy závěrka se nespustí, pokud se správně nedoostří. V takovém případě je tu lehká prodleva po zmáčknutí, ale na kontrastní ostření je to až překvapivě dobrý výsledek a určitě lze chválit.

Rychlost ostření se 14-42mm objektivem je velmi dobrá, rozhodně patří k výraznému nadprůměru. Panasonic se chválí také vynikající citlivostí ostřícího systému, údajně má ostřit od -4 EV do +18 EV a praxe je na kontrastní ostření skutečně pozoruhodná. I bez pomocné AF diody při světelnosti objektivu F5,6 zaostří ve tmavém pokoji, byť mu to trvá poněkud dlouho. Celkově je úspěšnost ostření rozhodně nadprůměrná. S 20mm F1,7 pancakem se ale tak moc rychlého ostření nedočkáte, tento objektiv je jen přiměřeně rychlý (tzn. nezdržuje).

Nyní ještě přejdeme k možnostem nastavení autofokusu a manuálního ostření. Autofokus se standardně zapíná při zmáčknutí spouště, ale to samozřejmě můžete zrušit a autofokus nechat na tlačítku AF/AE LOCK. Dokonce lze zaostření a následnou expozici nastavit na pouhé namáčknutí spouště. Snímek se tak vyfotí téměř okamžitě a ani nemusíte domáčknout spoušť. Další volbou je I.ostření, které průběžně upravuje ostrost náhledu, aby byl náhled snímku na displeji neustále ostrý. Velmi dobře funguje i za slabšího světla. Dále je tu možnost automatického zaostření náhledu při přiblížení oka k hledáčku. Lze nastavit dobu zobrazení zvětšení obrazu, aktivovat AF diodu.

Můžete vypnout funkci čtyřsměrného ovladače (ISO, WB,...) a nastavit jeho funkci jen pro polohování AF bodu. Osobně bych to nedělal a k tomu využil dotykové ovládání displeje. Můžete zapnout režim AF+MF (manuální doostření po zaostření autofokusem), MF lupu, zobrazení zaostřené vzdálenosti (v podstatě jen graf mezi "květinkou a krajinkou"), zvýraznění obrysů (focus peaking) a pár dalších detailů. Možnosti téměř nekonečné.

Nabídka režimů měření expozice je v podstatě standardní, je tu multiměření, preference středu a bodové. Označil bych jej za jedno z těch spolehlivějších. Přestože se u fotoaparátu nastavuje korekce expozice (v bohatém rozsahu -5 EV až +5 EV) velmi pohodlně, nebudete ji moc často potřebovat. A pokud už ano, většinou se omezíte na malé hodnoty korekce.

Rozsahy expozičních hodnot jsou dosti bohaté. Citlivosti mohou být od ISO 125 do ISO 12800 (po 1/3EV nebo 1EV krocích), lze zvolit i režim rozšíření a dostat se až na hodnotu ISO 25600. Inteligentní ISO v případě detekce pohybu zvyšuje ISO citlivost na dvojnásobek (pokud nepřesahuje maximální povolený limit), aby se snížilo pohybové rozmazání. Automatice lze nastavit maximální možnou volitelnou citlivost na ISO 400 až na ISO 25600 (v režimu elektronické závěrky max. ISO 3200).

Expoziční časy pak mají rozsah od 1/8000 sekundy do 60 sekund a můžete využít i elektronickou závěrku. Díky tomu lze využít naprosto tichého focení. Upřímně řečeno, naprosto žádná mechanická odezva fotoaparátu je až svým způsobem pocitově nepříjemná (to ale rozhodně neberte jako výtku, je to prostě nezvyk). Pro tiché, neslyšné focení ale naprosto ideální.

Světelnost nového setového 14-42mm objektivu má sice standardní hraniční světelnosti, ale průběh světelnosti je ve své kategorii podprůměrný, zejména od cca 40mm ohniskové vzdálenosti. Clonit lze maximálně na F22. Korekce expozice má rozsah -5 EV až +5 EV. Nechybí ani expoziční bracketing pro 3, 5 nebo dokonce i 7 snímků a rozdíly expozic mohou být až 1 EV. Díky tomu lze snáze trefit správnou expozici nebo fotit HDR snímky. Ty lze nechat skládat i samotným fotoaparátem. Samotné hardwarové HDR se sice skládá docela dlouhých 10 sekund, nicméně v té době lze fotit další snímky a skládání vás tak neomezuje v další práci.

Fotoaparát dále potěší i dalšími zajímavými režimy jako je multiexpozice, intervalové snímání a fázová animace. Tohle není v CSC kategorii až tak běžné. Multiexpozice může vyfotit čtyři snímky, expozice se může sčítat (což vede k přepalům) nebo se expozice započítávají poměrově (při čtyřech snímcích každý jednou čtvrtinou svého jasu). Intervalové snímání nabídne až 9999 snímků s intervaly 1 sekundy až 99 minut a 59 sekund. Jako poslední je tu fázová animace, kde zvolíte interval snímání a na konci snímání jen zvolíte rozlišení a snímkovací frekvenci výsledného videa. Ta může činit 1; 2,5; 5; 6,25; 8,3; 12,5; 25 nebo 50 fps. Dále je tu režim zpoždění závěrky po dobu 1-8 sekund pro minimalizaci otřesů.

Nyní se podíváme na horní ovládací kolečko a režimy, které nabízí.