Panasonic Lumix GX80: ještě lepší, než jsme čekali

Ostřící systém je u Panasonicu tradičně kapitola, která by vydala na knihu. Lumix GX80 disponuje technologií DFD, která pomocí rychlého pořízení dvou různě kontrastně zaostřených snímků vypočítá fázový posun a ostří tak velmi rychle fázově. Ostření je tedy v podstatě okamžité, zde patří k tomu nejlepšímu na trhu. Ve většině případů se budete pohybovat okolo 0,1 až 0,15 sekundy, což je vynikající čas.

Lumix GX80 nabídne několik režimů výběru ostřících bodů, které si v krátkosti představíme. Prvním je jednobodové ostření, které nejspíš ostří klasicky kontrastně (podle chování bych řekl, že je bez DFD, zástupci Panasonicu ale trvdí, že i zde DFD funguje). Je totiž dost pomalé, zaostření zabere 0,9 sekundy a je dobře viditelné, jak při ostření jezdí vpřed a vzad a hledá místo s nejvyšším kontrastem. Pak je tu jednozónové, což je v podstatě totéž, akorát s DFD. Lze jej dotykově polohovat a nastavit velikost bodu na jednu z 8 možností. Následuje uživatelské multi, kde volíte oblast, ve které má AF systém hledat body. Další možností je plná 49zónová automatika, která je vcelku dobrá. Většinou rozumně odhadne, kam chcete ostřit, nicméně není to pravidlem. Občas se hodí ji v tom pomoci a ťuknutím na displej si vybrat místo (oblast), kam se má ještě jednou podívat.

Ostření na pohybující se objekt je dalším režimem a zde musím říci, že Panasonic odvedl velký kus v práce. Tato funkce mu obvykle nikdy moc nešla, ale u GX80 je situace mnohem lepší. Pořád tu zůstává problém s tím, že ne vždy rozpozná objekt, který chce člověk sledovat, nicméně zatímco kdysi byl dost problém objekt zafixovat, dnes se mu to podaří ve většině případů. Sledování je překvapivě rychlé, zvládá i zoomování. Detekce tváří je velmi rychlá, doplněná i o detekci očí. Je až radost vidět, jak okamžitě reaguje na pohyby obličejů, hledá oči a jak rychle je pak fotoaparát schopen zaostřit. DFD má jen jeden problém, občas bylo citlivé na to, nač ostří a s 12-32mm objektivem výjimečně na některé objekty neostřilo přesně.

Fotoaparát nabídne jednorázové ostření AFS, dále pak průběžné AFC. To pracuje překvapivě dobře a rychle. Dokonce bylo schopno průběžně zaostřovat na objekty při chůzi. Následuje AF, které je kombinací obojího. Jde o jednorázové zaostření AFS, které ale průběžně doostří, pokud detekuje pohyb objektu nebo fotoaparátu.

Jako poslední tu máme manuální ostření MF. I zde budu Panasonic hodně chválit. Máte tu možnost zvětšení náhledu, můžete tento zvětšený náhled polohovat. U 12-32mm objektivu je manuální ostření pouze elektronické, je tu k tomu výborné dotykové ovládání pomocí virtuálních dvourychlostních páček (dvě tlačítka s rychlostmi dozadu a dvě dopředu). Pouze klikáte nebo taháte ovladačem jedním nebo druhým směrem. Výborný je i focus peaking. V neposlední řadě musím ocenit nízký šum displejů, takže i za hodně špatného světla se dá zaostřit.

Pokud jde o ostření za špatného světla, zde je výborný i autofokus. Slibuje ostření od -4 EV a je až neskutečné, na co všechno dokáže ve tmě zaostřit. V menu fotoaparátu můžete nastavit spoustu dalších funkcí jako režim AF+MF, prioritu zaostření (možnost vyfocení jen při správném zaostření) a spoustu dalších nastavení.

Velmi bohaté jsou i možnosti nastavení expozice. Samozřejmostí jsou režimy automatiky, priority clony, času a plný manuál. Bulb režim pak končí na 2 minutách (přesněji 128 sekundách). Rozsah expozičních časů závisí na použití závěrky. Pokud je použita ta mechanická (mimochodem velmi tichá), máte k dispozici 1/4000 sekundy až 60 sekund. V případě elektronické závěrky můžete začít na ještě mnohem kratším času 1/16000 sekundy, ale maximem je pak jen 1 sekunda. V tomto případě je závěrka bez jakéhokoli zvuku.

Rozsah clon pochopitelně závisí na použitém objektivu. V případě 12-32mm objektivu je tak minimem F3,5-5,6 dle zvoleného zoomu, maximem pak F22 v celém ohniskovém rozsahu. Citlivosti mohou být od ISO 200 do ISO 25600, lze ale zapnout i režim rozšíření s citlivostí ISO 100. Automatice lze nastavit pracovní rozsah, konkrétně maximální volitelnou citlivost na ISO 400 až ISO 25600. Základní je pak vždy ISO 200. Fotoaparát navyšuje citlivost tak, aby byl čas alespoň 1/60 sekundy a pokud je toto splněno, dále se už řídí pravidlem převrácené hodnoty ohniskové vzdálenosti.

Zajímavé je např. to, že při ostření AFS se expozice zamkne při namáčknutí spouště, při AFC až při jejím domáčknutí. Fotoaparát má tendenci snímky občas spíše trochu přeexponovávat, rozsah korekce je pak velmi bohatých -5 EV až +5 EV. Hodně chválím to, že při nastavování korekce expozice máte na displeji i tlačítka pro vstup do režimu korekce expozice blesku a expozičního bracketingu (k dispozici je bracketing clony, ostření a vyvážení bílé). Ovládání je zde skutečně na výši. Nechybí ani hardwarový HDR režim, možnost upravit jasové křivky nebo režimy prosvětlení stínů. Najdete zde i multiexpozici, časosběrný snímek s intervaly až 99 minut a s 9999 snímky v sérii. Je tu i fázová animace s intervaly 1 až 60 sekund.

Lumix GX80 je ve videu hodně pokročilý přístroj. Umí natáčet až 4K videosekvence s rozlišením 3840×2160 pixelů při 25 snímcích za sekundu. Detaily jsou výborné a stabilizaci lze doplnit ještě o elektronickou formu. Ta ale značně zúží úhel záběru, s čímž je nutné počítat. Stabilizace je výborná, zde musím hodně chválit. Velmi dobré výsledky dává zejména u statického natáčení scény, kdy se snažíte fotoaparát udržet co nejvíce v klidu. Při chůzi nejsou výsledky až tak excelentní, ale stále velmi dobré.

V nabídce je i Full HD video s rozlišením 1920×1080 pixelů, v tomto případě lze využít plynulejší záznam při 50 progresivních snímcích za sekundu. Fotoaparát nabídne i velmi dobrý autofokus, s většími změnami zoomu se ale občas může ztratit. Výborné je to, že můžete polohovat AF bod dotykem na displeji a snadno přeostřovat pomocí autofokusu na předem určené místo. Dotykový výběr je možné provádět pomocí displeje i v případě, že se díváte do hledáčku. Nicméně, nečekejte všechny pokročilé funkce modelu Lumix GH4. Nenajdete tu zdířku na externí mikrofon ani např. zpomalené videosekvence.

Videoukázky v rozlišení až 4K.

• 4K 3840×2160 / 24p a 25p MP4 - cca 11300 kB/s (90 Mbps)
• Full HD 1920×1080 / 50p MP4 - cca 3350 kB/s (27 Mbps)
• Full HD 1920×1080 / 25p MP4 - cca 2600 kB/s (21 Mbps)
• HD 1280×720 / 25p MP4 - cca 1300 kB/s (11 Mbps)
• VGA 640×480 / 25p MP4 - cca 550 kB/s (4 Mbps)
• Full HD 1920×1080 / 50p AVCHD - cca 3600 kB/s (29 Mbps)
• Full HD 1920×1080 / 50i AVCHD - cca 2100 kB/s (17 Mbps)
• Full HD 1920×1080 / 24p a 25p AVCHD - cca 2900 kB/s (23 Mbps)