Panasonic Lumix LX3: nejtajnější přání vyslyšena

18.12.2008, Milan Šurkala, recenze: specifikace produktu

Když Panasonic ohlásil kompakt LX3, zvedla se vlna nadšení. Vychytávky jako poměrně velký snímač s menším rozlišením, širokoúhlý objektiv s jedinečnou světelností, podpora HD a zajímavý retro design zněly výborně. Aspoň papírově to vypadá na dokonalý kompakt.

Kapitoly článku:

Panasonic Lumix LX3: nejtajnější přání vyslyšena
Expoziční režimy a ostření
Výbava a nastavení
Fotografické testy
Fotografické testy 2
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Autofokus, ostření

Ostření bude dlouhá kapitola. Jednak je LX3 pokročilý kompakt, a jednak je to Panasonic. Když se zkombinují tato fakta, je hned jasné, že fotograf může jen zkoumáním možností ostření strávit celý týden. Vždyť jen automatika nabídne multizónové ostření, jednozónové vysokorychlostní, jednozónové, bodové, detekci tváře a inteligentní autofokus pohybu.

Multizónové ostření si automaticky vybere jednu nebo více zón na snímku, kam bude ostřit. Panasonic automatiku skutečně velmi dobře zpracoval, a tak se téměř nestane, že by fotoaparát ostřil tam, kam fotograf nechce. Další tři režimy (jednozónové vysokorychlostní, jednozónové a bodové) fungují v podstatě totožně. Vysokorychlostní režim se mi zdál být stejně rychlý jako ty obyčejné, ale jeho volbou pochopitelně nic nezkazíte. Bodový jen vybírá ostré místo z menší plochy snímku. Tlačítkem FOCUS na horní straně fotoaparátu můžete spustit úpravu ostřícího bodu, můžete si jej tedy joystickem posunout, kam jen budete chtít. Detekce tváří je poměrně svižná, dokáže si poradit i s výraznějšími stíny a problémy ji nedělá ani obličej natočený ve větších úhlech.

Inteligentní autofokus pohybu je technologie, která stiskem tlačítka AF/AE LOCK zaostří na předmět a dokud je v dohledu, tak jej obvykle nepustí. Jde v podstatě o to, že autofokus neustále hledá zadaný objekt v obraze. Máte-li zapnuté průběžné ostření, pak na něj dokonce neustále ostří. Primární účel je pochopitelně v tom, aby se v okamžiku zmáčknutí spouště ostřilo tam, kde je hlavní objekt, ať už se pohnul kamkoli.

Ostřit může jak automatika, tak i vy. Slouží k tomu přepínač na levé straně objektivu. Má tři polohy. První je automatika, druhá je automatika s makrem a třetí je manuální ostření. Ač automatika s makrem zvládne ostřit nejen do extrémně krátké vzdálenosti, ale i do dálky, doporučuji tyto dva režimy raději rozlišovat. Při makro ostření totiž dramaticky klesá rychlost ostření. Ta není nikterak úžasná ani v normálním režimu, spíše jen průměrná, v makro režimu to trvá všechno déle. Na krátké vzdálenosti můžete ostřit i kolem 2 sekund, což je příliš.

Manuální ostření se ovládá joystickem, jeho dávkování je rychlé a přesné. Když se k tomu připočte LCD displej s rozlišením 460 000 bodů, na kterém lze konečně poprvé u kompaktu docela dobře vidět ostrost, lze manuální ostření rozhodně považovat za použitelné. Při zapnutí iA režimu se dokonce mezi makrem nemusíte přepínat, fotoaparát sám rozpozná scénu a případně se do makro režimu přepne automaticky. Navíc si výborně poradí s místem zaostření, skutečně zaostřuje tak, aby snímek vypadal velmi dobře, tedy přibližně do zlatého řezu (např. při snímání plochy z ostrého úhlu).

Přejděme nyní ke kontinuálnímu ostření. Stejně jako u fotoaparátu Panasonic FZ28, i zde je to pěkně domotané, a ač se v manuálu dočtete o funkci "Přednost. AF", v menu fotoaparátu naleznete nepochopitelný název "Přisvětl. AF". Máte k dispozici nastavení Q-AF a C-AF. První dolaďuje zaostření při vibraci fotoaparátu, tedy když jím pohnete nebo změníte ohnisko. C-AF ostří neustále. Upřímně řečeno, je sice pěkné mít skoro stále ostrý obraz v hledáčku, ale samotná rychlost ostření zůstává totožná a jen se rychleji vybíjejí baterie. Doporučuji tuto volbu spíše vypnout a pokud už budete mít obraz na displeji při komponování opravdu hodně rozmazaný, namáčknul bych jen spoušť pro zaostření.

Úspěšnost ostření je velmi dobrá. Našel jsem jen jeden jediný případ, kdy fotoaparát měl skutečně problém. Ten však rozhodně není chybou fotoaparátu. Jednoduše jsem přinutil fotoaparát ostřit do tmy tak, aby se nespustila přisvětlovací dioda. Ve tmě se pak fotoaparát bez přisvětlení pochopitelně nechytí. V běžných podmínkách, a s automatikou zvláště, zaostříte i tam, kam byste to vůbec nepředpokládali. Zaostřit správně ve tmě (pochopitelně s přisvětlovací diodou) na jednolitou plochu, to jen tak nějaký fotoaparát nedokáže. Ostření v noci na velkou vzdálenost také nečiní problém. Nezaostří jen tehdy, pokud ani fotograf ve tmě nic nevidí, tedy mimo dosah přisvětlovací diody nebo ve špatném rozsahu ohnisek (tedy na příliš malou vzdálenost).

Ostřící vzdálenosti nejsou špatné, ale intuitivně jsem čekal lepší výsledky. Na nejkratším ohnisku zaostří od 11 centimetrů, na nejdelším pak od 33 centimetrů. Nejprve to zní docela hezky, ale když si uvědomíme, že nejdelší ohnisko je pouhých 60 milimetrů, už to není tak dobré. Makro režim zvládne ostření již od jednoho centimetru. Plná automatika (multizónové ostření) si se vším poradí výborně a ostří přesně tam, kam by z hlediska pěkných a vyvážených fotografií měla.

Ostření fotoaparátu je tedy výtečné, zejména automatika je skutečně velmi dobře propracovaná. Na takto pokročilý kompakt mě ale zklamala rychlost ostření, která je pouze průměrná.

Makro režim

Fotoaparát nabízí jen jeden makro režim, který má hned funkci supermakra. Je schopen ostřit již od jednoho centimetru, což dává hodně prostoru na hraní, zejména uváží-li se výborná světelnost F2,0. Při takto krátkých vzdálenostech si však budete objektivem hodně stínit.

expoziční čas 1/30 s , clona F2,0, citlivost ISO 100, ohnisko 24 mm, klikněte pro zvětšení

Při 24mm ohnisku je jasné, že jsem měl kleště téměř nalepené na objektivu. Fotoaparát bohužel zaostřil kousek za špičku kleští. Projevuje se zde velká výhoda objektivu, a to výborná světelnost. Ta v první řadě snižuje hloubku ostrosti, a tak je pozadí slušně rozostřeno. Další výhodou je možnost použít při stejném expozičním času poloviční citlivost, což je i tento případ. Snímek je pořízen s citlivostí ISO 100, zatímco všechny ostatní kompakty potřebují při srovnatelném osvětlení alespoň ISO 200.

Nastavení expozice, automatika

U nastavení expozice si fotograf také užije. Fotoaparát nabízí obrovskou spoustu režimů s různými funkcemi, takže může vše nastavovat sám, nechávat to na automatice, nebo dokonce automatice říkat, jak se má chovat. Takové možnost úpravy chování automatiky k obrazu svému u fotoaparátů jiných značek jen tak nenajdete a je jednoznačným pozitivem, že něco takového fotoaparát umožňuje.

Začněme nejprve automatikou. Ta je zde k dispozici v programu P (Program AE), pod inteligentním režimem iA a pochopitelně také ve scénických režimech. Fotoaparát může použít časy od 1/2000 s do 1 sekundy. Horní hranici si však můžete sami omezit. Nechcete-li, aby fotoaparát nastavoval delší expozici než třeba 1/8 sekundy (což je výchozí nastavení), stačí jen vejít do menu a říct fotoaparátu, aby pro něj daný čas byl hraniční. Nejkratší nastavitelný čas je 1/250 sekundy, ale to už se mi zdá být příliš krátké. Osobně bych doporučoval hodnoty mezi jednou sekundou a výchozím nastavení v podobě 1/8 sekundy. Některé scénické režimy vám umožní delší expozici, třeba Hvězdná obloha nabízí 15, 30 a 60 sekund.

Aby toho nebylo málo, totéž můžete automatice říci u ISO citlivosti. Když nastavíte třeba maximální možnost volby na ISO 400, i kdyby měla podexponovat snímek, více než ISO 400 nenastaví. V menu můžete nastavit ISO 200 až ISO 3200, osobně bych doporučil volbu ISO 400, možná ještě ISO 800, ale to již s výhradami. Samotnou ISO citlivost můžete uživatelsky pevně nastavit na ISO 80 až ISO 3200. Vysokocitlivostní ISO režim dovolí jít až na ISO 6400, ručně ale takovou citlivost navolit nelze. Automatice nemůžete mluvit pouze do nastavení clony. Světelnost objektivu má příznivý průběh, takže nízkou clonu si můžete užít i na střední ohniska. Ostatně ani nejslabších F2,8 není vůbec špatných, ba naopak. Takovou světelnost na přepočteném 60mm ohnisku vám jiný kompakt ani zdaleka nenabídne.

Pravá legrace začíná u režimu iA. Tato inteligentní automatika je skutečně velmi chytrá. Nemůžete zde nastavit prakticky nic kromě korekce expozice v rozmezí -2 EV do +2 EV. Korekce expozice blesku je dostupná v jiných režimech v tomtéž rozmezí, u iA módu však tuto korekci použít nemůžete. Nemůžete využít ani expoziční bracketing, který je ale v jiných režimech k dispozici, a to s rozdíly expozic snímků po 1/3 EV, 2/3 EV nebo 1 EV. Nastavení ISO citlivosti si v iA režimu automatika hlídá také sama, končí na jednosekundové expozici a citlivosti ISO 800.

Zajímavostí je tzv. inteligentní ISO. Bohužel jeho účinnost se mi zdála být poněkud slabší než u ultrazoomu FZ28. Podstatou této technologie je zvýšení ISO citlivosti při detekci pohybu v obraze. V klasickém automatickém režimu inteligentní ISO nefungovalo vůbec, nicméně u iA módu se již trochu projevilo. Jak vidíte na přiložených obrázcích, bez této technologie zůstává expozice zachovaná i při pohybu a auto se tak poněkud rozmazalo. Se zapnutou technologií inteligentní ISO fotoaparát rozpoznal pohyb, zvýšil ISO citlivost a zkrátil čas. Přesto je auto trochu rozmazané. Na delších ohniscích je práce této funkce ještě méně patrná, protože fotoaparát má i bez ní obrovskou snahu na tomto ohnisku volit čas 1/125 sekundy. Při ohnisku 60 mm a účinné stabilizaci mi to přijde poněkud striktní, fotoaparát by si bez problémů mohl dovolit tak 1/40 sekundy.

Obecně se fotoaparát snaží u krátkého ohniska nastavit čas nejméně 1/30 sekundy. Pokud by mu to nevyšlo, zvyšuje citlivost až do horní hranice, kterou mu fotograf povolil. Já jsem nejčastěji používal horní hranici citlivosti nastavenou na ISO 400. Maximální citlivost je pochopitelně jeho hraniční, přes kterou nemůže jít, a tak začne prodlužovat čas až do maximální hodnoty, kterou automatice fotograf může také nastavit. Osobně jsem používal hodnotu jedna sekunda.

klidná scéna - ISO 80, 1/60 s	pohyb bez int. ISO - ISO 80, 1/60 s
pohyb s int. ISO - ISO 160, 1/100 s

Ještě než přejdeme k manuálním režimům, slušelo by se podívat na režimy měření expozice. Prvním typem je multiměření, což je jednoduše celoplošné měření, díky čemuž je expozice celého snímku poměrně vyrovnaná. Trochu náročnější fotografové spíše využijí celoplošné měření se zdůrazněním středu. Jeho práce je bez nepříjemných překvapení, je přiměřeně citlivé na namíření fotoaparátu do světlejších nebo tmavších oblastí. Namířením na světlejší oblast tak lze přiměřeně korigovat expozici do záporných hodnot a naopak, aniž byste museli použít klasickou korekci expozice. Bodové měření je pochopitelně nejcitlivější a příliš často jej asi fotograf využívat nebude.

Konečně se dostávám k manuálním a poloautomatickým režimům. Prvně to je priorita clony a času. V obou těchto režimech je k dispozici nejdelší čas 8 sekund. Nastavování probíhá typicky joystickem. Tím se dobře pohybuje směrem dolů, bohužel nahoru je to trochu těžší a pomalejší. U priority clony automatika dopočítá čas, u priority času pak clonu. Pochopitelně je možné expozici ještě upravit její korekcí.

Manuální režim nastavení expozice vám dává možnost nastavit čas i clonu. Expoziční čas může mít hodnotu až 60 sekund. Mezi nastavováním času a clony se přepíná joystickem směrem vpravo a vlevo. Samotné hodnoty se nastavují stejně jako u prioritních režimů, tedy joystickem nahoru a dolů. Velmi nezvyklým počinem je možnost nechat v manuálním režimu automatické nastavení ISO citlivosti. Fotoaparát tedy na základě vámi pevně daného času a clony vypočítá ideální ISO citlivost. Pochopitelně nezvolí větší citlivost než je vámi nastavená maximální. Pochopitelně lze nastavit citlivost ručně a dosáhnout tedy plně manuálního nastavení.

Poslední funkcí je inteligentní expozice. Tato funkce se zabývá lepším prokreslením stínu, nicméně v praxi je její účinek spíše slabší, funkce je dost náladová. Detailněji se na ni podíváme v kapitole o protisvětle.

Stabilizace obrazu

Fotoaparáty Panasonic bývají vybavovány optickou stabilizací Mega O.I.S. a nejinak je tomu i v případě modelu LX3. Zde však není stabilizace až tak kriticky potřeba, protože fotoaparát má velmi dobrou světelnost, a tedy častěji bude fotit s kratšími časy. Navíc maximální ohnisko je velmi krátké, pouhých 60 mm, což by mělo znamenat ostré fotografie až do času 1/60 s. S trochou pevnější rukou jistě zvládnete pořídit ostré fotografie i s mnohem delšími časy.

Testovací snímky byly podobné jako obvykle, nicméně vzhledem k ohnisku 60 mm jsem byl také o něco blíže, aby bylo vůbec něco vidět. I tak jsem byl zhruba dva metry od knih. Navolil jsem citlivost ISO 200, clonu F4 a expoziční čas 1/2,5 s.

bez stabilizace	stabilizace (mode 1)
stabilizace (mode 2)	stativ

Bez stabilizace se mi ani na kratší vzdálenost nepodařilo pořídit ostřejší snímek. Stabilizace pak nabízí dva módy. První stabilizuje neustále, tedy i při komponování obrazu. Druhý režim stabilizuje jen samotnou expozici snímku, během komponování snímku je obraz roztřesený. Druhý režim šetří baterie a měl by být také o trochu účinnější. Testovací snímky to dokonce potvrdily, u druhého módu se mi povedlo dostat trochu ostřejší snímek. Bohužel tento test není exaktní, takže nelze obecně pokládat druhý mód za výrazně lepší, osobně jej však vřele doporučuji. Každopádně lze vidět, že stabilizace v obou případech snímku výrazně pomohla. Stativ pak pochopitelně znamená ještě ostřejší snímek.

Expoziční a fotografické režimy

Hlavní ovládací kolečko je typicky umístěno na horní straně fotoaparátu. Překvapivě zde není žádná přehnaná nabídka režimů, ale skutečně ty nejdůležitější. Nenajdete tak zde vybrané scénické režimy jako u modelu FZ28.

Zbylo zde tak 9 položek, což je docela dobrý počet. Ani mnoho, ani málo. Kromě klasických režimů nastavování expozice zde najdete i vlastní režimy C1 a C2, nechybí ani plná automatika, scénické režimy a videosekvence.

M (Manuál) - Fotograf může nastavit expoziční čas i clonu. Čas lze nastavit v rozmezí 1/2000 s až 60 sekund, clonu pak od F2 (F2,8 na nejdelším ohnisku) po F8. Škoda, že fotoaparát nepodporuje vyšší clony nebo nedisponuje ND filtrem jako Canon PowerShot G9. Poměrně netradiční je možnost automatického nastavení ISO citlivosti. Můžete si tedy navolit čas a clonu, fotoaparát dopočítá ideální ISO. Pochopitelně zůstává i možnost plně manuálního nastavení expozice.
S (Priorita času) - Lze nastavit expoziční čas v rozmezí 1/2000 s po 8 sekund. Bohužel 60 sekund jako v manuálním režimu není podporováno, což je docela škoda. Fotograf může nastavit ISO citlivost, nebo to nechat na automatice, fotoaparát se pak vždy stará o clonu. Lze využít korekce expozice od -2 EV po +2 EV.
A (Priorita clony) - Lze nastavit clonu od F2 po F8. Fotoaparát dopočte ISO citlivost (pokud není fotografem nastavena pevně) a expoziční čas. Ten může nabývat maximální délky 8 sekund. I zde lze využít korekce expozice.
P (Program AE) - Automatika vypočte expozici, fotograf však může nastavit ISO citlivost, případně expozici korigovat.
iA (Inteligentní automatika) - Automatika se sama stará o vše, dokonce i sama rozezná typ scény. Při focení makra tak nemusíte přepínat objektiv do makro režimu, automatika si to vyřeší sama.
SCN - Bohatá nabídka scénických režimů.
C1 a C2 - Vlastní nastavení fotografických režimů. Fotografové určitých typů scén si mohou třeba navolit režim expozice (např. prioritu clony), ISO citlivost, zobrazení LCD displeje a podobně. To vše se dá uložit v menu pod jednu z voleb C1 nebo C2. C2 skýtá tři nastavení C2-1, C2-2 a C2-3, takže si celkem můžete uložit až čtyři režimy. Pokud pak fotograf bude chtít fotit svou oblíbenou scénu, stačí jen navolit na ovladači zmíněné zapamatované nastavení a vše se podle něj nastaví. Nemusí tak složitě překonfigurovávat všechny parametry.
Videosekvence - Možnost natáčet videosekvence v režimu 4:3 nebo 16:9, kde je přístupná dokonce i HD kvalita.

Dále se podívejme na nabídku scénických režimů, které jsou přístupné po otočení hlavního kolečka na volbu SCN. Popis vlastností je převzat z menu fotoaparátu, v závorkách jsou mé případně poznámky k režimům.

Portrét - Slouží k vytvoření působivých portrétů s jemným podáním tónů barev. Pro dosažení co nejlepších výsledků používejte objektiv s max. přiblížením.
Soft Skin - Přístroj detekuje pleťové odstíny jako např. lidský obličej a snímek změkčí za účelem přirozenějšího zobrazení lidské pleti.
Autoportrét - Při pořizování autoportrétů doporučujeme použít širokoúhlou polohu zoomu a dobu samospouště 2 sek.
Krajina - Slouží k pořizování snímků vzdálených rozlehlých krajinek. Automatické ostření je přednostně nastaveno na nekonečno.
Sport - Přístroj preferuje krátké časy závěrky ve snaze pomoci zachytit rychlou akci. Doporučené použití za jasného denního světla.
Noční portrét - Je třeba stabilně ukotvit přístroj a fotografovaný subjekt musí zůstat bez pohybu alespoň 1 sekundu.
Noční krajina - Slouží k pořizování snímků noční scenerie. Závěrka bude nastavena na max. 8 sek. Nezapomeňte použít stativ.
Jídlo - Slouží k pořizování snímků jídla. Pro dosažení co nejlepších výsledků pořiďte snímek bez blesku.
Oslava - Slouží k pořizování snímků v přirozených barvách při umělém osvětlení v interiéru (tedy nepoužívá blesk, maximálně ISO 400).
Světlo svíčky - Slouží k pořizování snímků v atmosféře subjektů osvětlených světlem svíčky. Doporučujeme použití stativu (volí maximálně ISO 400, bez blesku pro zachování atmosféry).
Dítě 1 a Dítě 2 - Vhodné pro pořizování snímků vašeho dítěte. Když nastavíte den narození, na snímcích bude moci být zobrazen věk dítěte (lze nastavit i jméno).
Domácí zvíře - Vhodné k pořizování snímků vašeho domácího mazlíčka. Při nastavení data narození umožňuje zobrazit také jeho věk.
Západ slunce - K pořizování snímků večerních červánků. Umožňuje zobrazení západu slunce v sytějších barvách.
Vysoká citlivost - Nejvyšší ISO citlivost se nastavuje pro snížení rozmazanosti obrazu pohybujících se subjektů při snímání v interiéru (volí ISO 1600 až ISO 6400).
H-Sériové snímání - Vysokorychlostní sériové snímání pomůže přesně zachytit rozhodující okamžiky, např. nejkrásnější úsměv (až 6 fps v rozlišení maximálně 3 MPx).
Sekvenční snímání s bleskem - Sekvenční snímání s použitím blesku. Umožňuje zachytit rozhodující okamžik i v tmavých prostorách.
Hvězdná obloha - Slouží k pořizování snímků mimořádně tmavých subjektů, jako např. hvězdné oblohy. Nezapomeňte, prosím, použít stativ (čas expozice 15 s, 30 s nebo 60 s).
Ohňostroj - Slouží k pořizování snímků ohňostrojů. Stiskněte závěrku po úplné explozi výbušniny. Doporučujeme použití stativu.
Pláž - K pořizování snímků na pláži. Zabrání podexponování fotografovaného objektu při intenzivním slunečním jasu.
Sníh - Slouží k pořizování snímků sněhu. Expozice a vyvážení bílé budou nastaveny tak, aby byl sníh zachycen tak, jak skutečně vypadá.
Letecké fotky - K pořizování snímků přes okno letadla. Při startu a během přistávání letadla vypněte prosím videokameru (nedovolí zaostřit na sklo, ale až za něj, ostří od 5 metrů).
Dírkový objektiv (resp. pinhole) - V režimu dírkového objektivu můžete pořídit záběr s efektem dopadajícího světla v krajích snímku jako u dírkového fotoaparátu (zvětší vinětaci na rozích obrazu, maximální rozlišení 3 MPx, nicméně není nad to, si vyrobit pinhole svépomocí).
Pískování - Režim pískování umožňuje pořídit záběr s efektem pískových zrnek. Navíc snímek bude černobílý, což usnadní dosáhnout uměleckých záběrů. (Anglický termín zní Film Grain, což je mnohem blíže skutečnosti. Snímky vypadají, jako by byly pořízeny vysokocitlivostním kinofilmem. Může za to vysoká citlivost ISO 1600, malé rozlišení 3 MPx a černobílé barevné ladění. Snímky vypadají skutečně moc hezky.)

Videosekvence

Velkým lákadlem fotoaparátu Panasonic Lumix LX3 budou také HD videosekvence. Bohužel LX3 rozhodně nepotěší tak moc jako Panasonic FZ28, který svou kvalitou videosekvencí skutečně zabodoval. LX3 totiž neumožňuje zoomovat, a to nejen opticky, ale dokonce ani digitálně. To je velmi zajímavé, neboť v menu položka digitálního zoomu je, nicméně ať ji nastavíte jakkoli, zoomu se nedočkáte.

Dalším trochu nepříjemným faktem je to, že HD videosekvence jsou sice natáčeny v rozlišení 1280×720 pixelů, ale pouze se snímkovací frekvencí 24 fps místo 30 fps u FZ28. Vzhledem k tomu, že tak dosahuje podobné frekvence jako televize, nevypadá to jako problém, ale ve skutečnosti videosekvence skutečně nepůsobí dojmem plynulosti. Videosnímky lze pořizovat ve formátu 4:3 (640×480 a 320×240 px) nebo 16:9 (1280×720 nebo 848×480 px).

Samotná kvalita obrazu je dobrá, přicloňování až na výjimky plynulé, smear efekt je bohužel již tradičně přítomen. Potěší přítomnost optické stabilizace, takže pokud se vám ruka příliš neklepe, krásně tyto malé vibrace odfiltruje. Opět však zamrzí, že fotoaparát není schopen v průběhu natáčení videosekvencí zaostřovat (FZ28 to umí). K dispozici jsou tyto módy:

HD 1280×720 / 24 fps - cca 2900 kB/s
WVGA 848×480 / 30 fps - cca 1300 kB/s
VGA 640×480 / 30 fps - cca 1000 kB/s
QVGA-H 320×240 / 30 fps - cca 500 kB/s
QVGA-L 320×240 / 15 fps - cca 200 kB/s

Celkově tedy Panasonic Lumix LX3 nabídne poměrně kvalitní videosekvence, ale po namlsání z modelu FZ28 jsem byl bohužel docela zklamán. Sami můžete posoudit kvalitu videosekvencí z krátké 15sekundové ukázky (42,8 MB).

Fotografování portrétů, blesk

Malé 60mm ohnisko není vždy pro portréty ideální. Detailní pohledy na tvář jsou pro něj jako dělané, ale fotografie z trochu větší dálky jsou trochu problematičtější, protože zaberete i mnoho okolí a osoby se pak ve fotografii ztratí. Toto má naopak výhodu ve snímání skupinek lidí, ideálně pro rodinné oslavy, kdy se na fotografii s přehledem všichni vejdou. Výborná světelnost objektivu navíc zaručí možnost snímat bez blesku i v trochu horších světelných podmínkách, pochopitelně ale F2,0 není naprostou spásou. K aktivaci blesku budete muset také často přistupovat, jen ne tak moc jako u jiných kompaktů.

expoziční čas 1/10 s, clona F2,8, citlivost ISO 400, ohnisko 60 mm, klikněte pro zvětšení

Dobrá světelnost umožnila pořídit tento snímek i při nedostatečném venkovním osvětlení o půl čtvrté zimního odpoledne. Vidíte ale, že čas 1/10 sekundy byl už trochu moc a snímek není úplně ostrý. Detaily se šumem jsou vzhledem k citlivosti ISO 400 rozumné.

expoziční čas 1/60 s, clona F2,8, citlivost ISO 100, ohnisko 60 mm, blesk, klikněte pro zvětšení

Malé ohnisko, a tedy malá vzdálenost mezi fotoaparátem a fotografovaným, způsobuje silnější odlesky a nepříjemné kontrastní stíny na pozadí. Pokožka nabírá trochu barevného šumu, ale díky kratšímu času zase potěší příkladná ostrost a detailnost snímku.

expoziční čas 1/200 s, clona F2,8, citlivost ISO 1600, ohnisko 60 mm, klikněte pro zvětšení

60mm ohnisko je ale ideální pro fotografie více zblízka, zejména pro detaily tváře. Ve spolupráci se scénickým režimem Pískování můžete dosáhnout velmi pěkné černobílé fotografie. Koho nebaví focení portrétů, ten možná s tímto režimem změní názor.

Blesk je zde výklopný pomocí posuvného tlačítka. Jak již bylo řečeno, je umístěno poněkud nešikovně. Blesk vyletí vzhůru zhruba o tři centimetry. Nemá tak sice na vyklopení u ultrazoomů, ale oproti drtivé většině kompaktů je to obrovská vzdálenost. Typicky se dočkáte slabého efektu červených očí, který není příliš rušivý a lze jej snadno odstranit. S pomocí předblesku (mnoho kratičký záblesků) lze efekt eliminovat v podstatě úplně.

obyčejný blesk

blesk s redukcí červených očí