Panasonic Lumix S1R: sebevědomý vstup do FF

20.5.2019, Milan Šurkala, recenze

Společnost Panasonic už nevyrábí CSC jen se 4/3" senzory, ale nově i s velkými full frame čipy. A právě dnes se podíváme na vlajkovou loď Lumix S1R se 47,3MPx snímačem. Umí i 4K 60p videosekvence.

Kapitoly článku:

Panasonic Lumix S1R: sebevědomý vstup do FF
Ostření, expozice, videosekvence
Portréty, výdrž, stabilizace, displej, Wi-Fi
Digitální šum
Protisvětlo
Optický zoom, rychlost
Noční a standardní scéna
Galerie ilustračních snímků
Závěr

Zaostřování

Asi největším tématem každého fotoaparátu Panasonicu je zaostřování a otázka, zda se už kontrastní ostření DFD podařilo dostat na úroveň toho fázového. Panasonic se opravdu hodně snaží, přichází s různými dalšími vylepšeními, jako je zrychlování vyčítání čipu, použití systémů umělé inteligence a podobně. Jenže, funguje to? Ano i ne. Každopádně je nutno říci, že pokrok je s každou další generací vidět a rozhodně jde o čím dál tím lépe použitelný systém i pro průběžné ostření (v tom klasickém je před fázovým už dávno).

Pochopitelně je zde spousta možností konfigurace a mnoho různých režimů. Základem je jednorázové ostření AFS, průběžné AFC a manuální MF. Pokud jde o manuální, tak to umí přidávat focus peaking a zvětšení náhledu (a pochopitelně lze měnit i míru zvětšení včetně místa, které se má zvětšit). Co se týče rychlosti ostření, tak při zapnutí i.AF (průběžné doostřování náhledu) objektiv stíhá doostřit do 0,1 sekundy včetně vyfocení snímku. Bez této funkce pak objektivu přeostření z 5 metrů na cca 0,5 metru zabere nějakých 0,25 sekundy, což je vynikající.

Průběžné ostření AFC mě dost potěšilo. Fotoaparát se chová podobně jako konkurence s fázovým zaostřováním, a to zejména tehdy, když ho zkombinujete s režimem sledování objektu (to je až na nepříliš časté výjimky schopno zaostřit na vybraný objekt). Tehdy funguje překvapivě dobře, a i když na ty nejlepší to ještě nemá, rozhodně je důstojnou konkurencí. Fotoaparát se už neztrácí, nebo se obvykle nestává, že by to úplně vzdal. To sice neznamená, že by např. při rychlém přibližování zvládal vždy přesně zaostřit (obvykle je lehce za), ale už nedostanete tak často snímky, které by byly úplně mimo. Dobře to funguje i ve videu. AFC systém má problém při některých typech umělého osvětlení, které výrazně blikají, pak ho tmavá fáze blikajícího umělého osvětlení dost rozhodí a je dobré nastavit AFS. Zajímavostí je to, že nemá problém ostřit ani na sklo, což je někdy vhodné (když fotíte to, co je na skle) a někdy naopak (když fotíte to, co je za sklem).

Lze i nastavit, jaká má být citlivost AF a jak rychle se má přepínat (pokud něco přejde před objektem, zda na to má přeostřit a jak rychle, nebo zda se má držet stále původního zakrytého objektu) a také lze nastavit, jak chaoticky se objekt pohybuje. Na toto jsou zde 4 nastavení, která mají pomoci vybrat lepší režim pro specifické situace. Nepřišlo mi však, že by to u fotografií hrálo nějak velkou roli. To u videa nastavení rychlosti a citlivost přináší dramatické změny, viz video.

Ukázky průběžného autofokusu s různým nastavením ve 4K 60p režimu

Máme zde jednozónové ostření i s možností polohování (je tu i režim, který bere do úvahy okolí vybraného AF bodu, pochopitelně lze měnit velikost AF bodu), oválnou/čtvercovou oblast, pruh (vertikální nebo horizontální), 225zónovou automatiku, sledování objektu a detekci tváří. Ta je opravdu bleskurychlá s rozpoznáváním očí (pro překlik mezi očima lze využít joystick) a při tomto výkonu ani nepřekvapí, že je výdrž baterie tak nízká navzdory vysoké kapacitě. V režimu AFS je k dispozici i jednobodové, o něco pomalejší ostření. Zaostřovací oblast si můžete i sami dotykově "nakreslit".

Nastavení expozice, automatika

U fotoaparátu rozhodně nepřekvapí velmi bohaté možnosti nastavení expozice. Samozřejmostí je tak automatika i priorita clony, času a plně manuální režim. V průběhu testu jsem používal zejména vícebodové měření expozice (multi) a to se ukázalo být jako poměrně spolehlivé (nestává se, že by jednou hodně přeexponovalo a chvíli poté naopak výrazně podexponovalo). Pochopitelně neuškodí občas trochu korigovat expozici, fotoaparát má totiž tendenci podexponovávat. Pokud budete potřebovat korekci, pak je tu k dispozici +/-5 EV.

Už u typu závěrky si lze zvolit tolik možností, že nebudete vědět co dříve. Prvně je tu automatický výběr, který bude asi nejpohodlnější a nejvhodnější pro většinu situací. Dále je tu mechanická závěrka na obou lamelách MECH (1/8000 sekundy až 60 sekund), mechanická s elektronickou první lamelou EFC (1/2000 sekundy až 60 sekund) nebo plně elektronická ELEC (1/16000 sekundy až 60 sekund). A aby toho nebylo málo, je tu ještě ELEC+NR, která je elektronickou závěrkou s redukcí šumu při dlouhých expozicích. Pokud je ve hře aspoň trochu mechanické závěrky, může mít bulb až 30 minut, s plně elektronickou je to jen 1 minuta.

V případě, že nestačí stabilizace a samospoušť, a chcete předejít problému roztřesení snímků mechanickou závěrkou, je zde i možnost pozdržet expozici o 1 až 8 sekund. I přesto, že je tu mechanická závěrka opravdu velmi tichá a takřka nekope, přijde tato funkce občas vhod.

Dostáváme se k ISO citlivostem. Základní rozsah je od ISO 100 do ISO 25600, lze však zapnout i režim rozšíření, a pak se dočkáte i citlivosti ISO 50 a 51200. Automatické navyšování citlivosti ISO může reflektovat zvolenou ohniskovou vzdálenost objektivu (volba Auto). Tuto volbu ale můžete provést i manuálně a nastavit hodnoty od 1/16000 sekundy do 1 sekundy. Překvapením je, že zde není možnost nastavit chování automatiky a např. spoléhat více na stabilizaci nebo naopak (automatika s možností nastavit způsob závislosti na zvolené ohniskové vzdálenosti, např. 2krát kratší/delší čas, než je převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti).

I když jsem toho napsal už dost, ohledně expozice jsem v podstatě ještě ani nezačal. Máme tu např. expoziční bracketing pro 3, 5 nebo 7 snímků s rozdíly až 1 EV mezi expozicemi, lze volit i pořadí expozic a to, zda se mají vyfotit na jeden stisk všechny nebo každý snímek na jeden stisk spouště zvlášť. Jsou zde i bracketingy clony, ostření a vyvážení bílé. Nechybí ani time-lapse, kde lze vyfotit až 9999 snímků s intervalem až téměř 100 minut (takže pokud začnete v květnu 2019, skončíte v březnu 2021). Výsledné video může mít i 4K rozlišení a snímkovací frekvenci 1 až 60 fps (a je možné ho mít i pozpátku). Podobně lze vytvořit i stop-motion animaci.

Pokud jde o nastavení clony, tak výrobce pochopitelně nezapomněl na programový posun, takže pokud vám nevyhovuje clona nastavená automatikou, můžete ji změnit. Tohle bude i docela potřeba, protože zatímco jas jako takový je nastavován vcelku dobře, fotoaparát k jeho dosažení používá na full frame docela nízké clony, což může mnohdy vést k menší hloubce ostrosti, než by bylo zdrávo.

Videosekvence

Ani u videosekvencí nebudeme rychle hotovi. Panasonic z nových Lumixů S1 a S1R udělal pořádné stroje i na natáčení videa, takže zde některá konkurence nedosahuje schopností, kterých je schopna novinka od Panasonicu. Zajímavostí je, že na video je větším borcem levnější Lumix S1 a nikoli vlajková loď S1R. Ta třeba neumí HEVC záznam ani 10bitovou barevnou hloubku. Přes HDMI zvládne 4:2:2 s 8bitovým kódováním, ale maximálně do UHD 4K 30p. Při vyšší snímkovací frekvenci je to jen 8bitové 4:2:0. Fotoaparát totiž podporuje UHD 4K až při 60p (3840×2160 pixelů při 60 progresivních snímcích za sekundu).

U UHD 4K videa také počítejte s ořezem. Při testu jsem s elektronickou stabilizací naměřil zhruba 1,19× crop faktor, takže 24mm objektiv bude mít úhel záběru zhruba jako 28,5mm varianta. Pokud elektronickou stabilizaci u videa vypnete, crop faktor se trochu sníží na 1,09× (načte se tedy video odpovídající 8K ploše čipu). Zaznamenávat je možné i APS-C plochu a pixel na pixel (4K výřez z prostředku snímače, tedy s cca 2,18× cropem. I když zde tak máme nějaké ty menší ústupky, stále jde o nadprůměr. 4K60p totiž jen tak někdo nenabízí a pokud se máme bavit o kvalitě videa, tak zde jde skutečně o hodně dobré výkony. Video je detailní a máme zde i mnoho dalších pozitivních věcí.

Vedle dobrých detailů je to i nadprůměrná stabilizace videa. kombinovat lze několik stabilizací, takže účinek může být vskutku hodně slušný. Elektronická stabilizace může být k dispozici i v zesílené verzi, která obraz ještě více stabilizuje ve statické poloze. Ideální je to pro snímání jedné scény bez pohybu fotoaparátem. Naopak pokud byste chtěli natáčet třeba panning a sledovat pohybující se objekt, tento režim vás bude pěkně štvát, protože má tendenci se zachytávat na jednom místě. Při pohybování tak bude nepříjemně škubat a v takovém případě je naopak lepší zvýšenou stabilizaci vypnout. Doporučuji si tak toto přepínání hodit na nějaké funkční tlačítko.

Pokud jde o autofokus, tak ten se u Lumixu S1R navzdory použití kontrastní metody DFD stal opravdu dobře použitelným systémem. Ano, pořád to nezvládne naprosto všechny situace, ale s trochou toho nastavení (zejména zvýšení citlivosti) dokáže být velmi příjemným a poměrně spolehlivým pomocníkem pro sledování objektu a průběžné ostření na něj. Stále sice nezvládne velmi rychlé přibližování objektu k fotoaparátu (např. běžícího psa k fotografovi), ale v běžných situacích už nemívá problémy. Výkony autofokusu jste pak mohli posoudit ve videu výše na této stránce (v kapitole o ostření). Zde předkládám další ukázku 4K60p videa.

Ukázky 4K 60p videa natočeného fotoaparátem Lumix S1R ve švédském Skansenu.

Lumix S1R pochopitelně zvládá i nižší rozlišení, jako je Full HD (1920×1080 pixelů). I zde je ale maximem jen 60p, pokud tedy chcete mít video i s autofokusem a zvukem. Maximem je datový tok 28 Mbps, zatímco u UHD 4K videa je to 150 Mbps (to má také limit nahrávání stanoven na 15 minut). Přesto je tu jedna funkce, která rozhodně potěší. Fotoaparát totiž podporuje i slow-motion (zpomalená) videa natáčena ve Full HD se snímkovací frekvencí až 180 fps. To znamená 6× zpomalené video, pokud je ukládáno při 30 fps. Stinnou stránkou je to, že v takovém případě není podporován autofokus a přijdete také o zvuk. Počítejte s tím, že slow motion video je k dispozici pouze v manuálním režimu videa (volba M s ikonkou kamery na na PASM kolečku). Doporučuji si to tedy přednastavit a pak uložit na jednu z voleb C1 až C3, ať máte slow-motion video rychle k dispozici.

Ukázkové zpomalené videosekvence pořízené fotoaparátem Panasonic Lumix S1R ve Full HD při 180 fps.

Samozřejmostí jsou i bohaté možnosti nastavení expozice, a to i v klasických PASM režimech. Dokonce lze nastavit, zda má fotoaparát upřednostňovat nastavení expozice z kreativního režimu nebo z PASM voleb. I v průběhu natáčení videa lze měnit expoziční čas, clonu a ISO citlivost. Např. expoziční časy mohou být až do 1/25 sekundy (i při 60p). Pokud byste chtěli delší časy, pak už musíte nastavit manuální zaostřování a v manuálním režimu se dostanete až na 1/2 sekundy. Užitečnou vlastností zejména pro úpravu videa je možnost nastavit jasový rozsah na 0-255 nebo 16-255 (video nikdy nebude úplně černé). Samozřejmostí je i možnost použít externí mikrofon a sluchátka. V nabídce je i XLR adaptér.

UHD 4K 3840×2160 pixelů MP4 50p/60p 150 Mbps
UHD 4K 3840×2160 pixelů MP4 24p/25p/30p 100 Mbps
Full HD 1920×1080 pixelů MP4 50p/60p 28 Mbps
Full HD 1920×1080 pixelů MP4 25p/30p 20 Mbps
Full HD 1920×1080 pixelů AVCHD 50p 28 Mbps
Full HD 1920×1080 pixelů AVCHD 50i 17 Mbps
Full HD 1920×1080 pixelů AVCHD 24p/25p 24 Mbps
UHD 4K 3840×2160 pixelů MP4 slow motion (48p/23,98p, 50p/25p, 60p/30p)
Full HD 1920×1080 pixelů MP4 slow motion (100p/25p, 120p/30p, 150p/25p a 180p/30p)

Nezapomeneme ani na možnost stažení několika ukázek, abyste věděli, jak vypadají zdrojová videa a jak si s nimi poradí váš editor videa. Stáhnout si můžete venkovní ukázky s přeostřováním, je to jedna ze scén výše uvedeného videa na YouTube (27 sekund, 456 MB), další je pak slow-motion video (163 MB).