Panasonic Lumix TZ30: pokračovatel slavného rodu?

Fotoaparát je vybaven autofokusem, manuální ostření mu chybí. Možností výběru AF bodů je opravdu mnoho. 23zónová automatika ostří poměrně spolehlivě, většinou tam, kam potřebujete. Následuje středové a bodové ostření. Detekce tváří je rozumně rychlá a svou úspěšností lehce nadprůměrná. Ostření se sledováním objektu má občas problém zaostřit na objekt, ale pokud se to podaří, objekty sleduje rychle a docela úspěšně. K dispozici je funkce Q-AF, která průběžně doostřuje náhled na displeji a následující ostření je tak rychlejší.

Díky ostřícímu režimu Light Speed AF slibuje Panasonic ostření za 0,1 sekundy, ale osobně bych nebyl tak moc optimistický. Ostření je rozhodně v běžných podmínkách hodně rychlé, ale za bleskurychlé bych jej neoznačil. Za horšího světla (v interiéru) se zejména při delších ohniscích ostření znatelně prodlužuje, za což může i velmi špatná světelnost objektivu. Úspěšnost ostření je nicméně i za velmi špatného nadprůměrná.

V normálním režimu ostření můžete začít na minimální vzdálenosti 4 centimetrů, postupně to roste a od cca 150mm ohniska překročíte minimální vzdálenost 1 metr. Na nejdelší ohnisku už potřebujete 1,8 metru. Makro režim je mnohem zajímavější. Do cca 50mm ohniska se vejdete pod dva centimetry (na LCD displeji je zobrazeno ostření od 0,03m), které vám při vcelku příjemně dlouhém ohnisku zajistí 1,1× virtuální zvětšení. Nečekejte skvostné makro snímky, ale rozhodně si tímto neuděláte ostudu. Ostřící vzdálenosti pak postupně rostou, ale na delších ohniscích od cca 300mm ohniska se minimální ostřící vzdálenost pohybuje mezi 80 a 90 cm, což znamená virtuální zvětšení až 0,45×. To je velmi solidní hodnota. Navíc vám dovolí i rozmazávat pozadí, přestože světelnost objektivu není žádný zázrak.

Na snímcích kleští vidíte slušnou úroveň makra. Pozadí se lehce maže, úroveň šumu je při citlivosti ISO 400 dobrá.

Panasonic Lumix TZ30 potěší i kreativnější fotografy, neboť nabízí automatiku, prioritu clony, času a plný manuál. Clona je zde irisová, takže máte možnosti její jemné korekce. Měření expozice může být celoplošné, středové a bodové. Co se týče spolehlivosti, patří zhruba k průměru. Omezený dynamický rozsah čipu bohužel občas způsobuje přepaly, obecně ale není potřeba s korekcí expozice čarovat nějak často.

Fotoaparát podporuje citlivosti od ISO 100 do ISO 3200. Automatika končí na ISO 800, v režimu s funkcí Inteligentní ISO končí na ISO 1600. Tato funkce při detekci pohybu ve scéně zvyšuje ISO citlivost a musím říci, že funguje opravdu velmi pěkně. Otázkou ale je, zda vám budou občas ve dne vyhovovat citlivosti jako ISO 400 nebo 800. V režimu Vysoká citlivost fotoaparát fotí v nižším rozlišení do 3 megapixelů a využívá citlivosti ISO 1600 až 6400. U expozičních časů dostanete rozsah 1/2000 s až 15 sekund. 60sekundové expozice jako u předchůdců jsou bohužel minulostí. V režimu P je maximem 1/4 sekundy, v režimech A a S pak můžete dosáhnout nanejvýš 8 sekund.

V grafu průběhu světelnosti jsem přidal starší model Lumix TZ10 se světelností F3,3-4,9. Vidíte, že ve velké části rozsahu je nový Lumix TZ30 zhruba o 2/3 EV horší. V podstatě TZ30 má už na 75mm ohnisku (3× zoomu) horší světelnost než starší Lumix TZ10 na nejdelším ohnisku! I toto je cena za zvýšený zoom. Jak sami vidíte, prakticky v celém rozsahu od nejširších 24 mm po maximálních 480 mm je světelnost objektivu nejhorší ve třídě (netestovali jsme však Canon PowerShot SX260 HS, který by měl být ještě horší) a pokud ne, tak jen s minimálním rozdílem od nejhoršího. Pro objektiv Leica je to skutečně ostuda. Maximální hodnota clony je F8, v režimech S a P lze dosáhnout maximálně F6,3, příp. F6,4. Potěší expoziční bracketing se třemi snímky s rozdíly expozic až do 1 EV. Korekce expozice má rozsah od -2 EV do +2 EV.

Snímací čip fotoaparátu Panasonic Lumix TZ30 zvládá natáčení Full HD videosekvencí v rozlišení 1920×1080 pixelů při 50 progresivních snímcích za sekundu. Nabízí však i prokládaný režim a nižší rozlišení. K dispozici je nejen AVCHD, alee i klasické MP4 se 30 snímky za sekundu.

Kvalita obrazu je velmi dobrá, kresba je detailní a docela slušná je i v interiéru do doby než opravdu hodně zazoomujete. Zvuk je stereo, hluky přístroje sice nejsou příliš hlasité, ale v tichu si je všimnete. Ostření rozhodně potěší, je rychlé a přesné, rozostřeného obrazu se dočkáte skutečně jen výjimečně. Zoomování je zpomalené, což vylepšuje plynulost, občas ale dochází k jemnému přeskakování. Dynamická stabilizace je velmi účinná. Radost mohou udělat i zpomalené videosekvence při 220 fps (7krát zpomalené).

Ke stažení dávám tři videosekvence. Prvně je to venkovní video (48 sekund, 162 MB), další je interiérová (40 sekund, 136 MB) a poslední je zpomalená (42 sekund, 22,5 MB).

Objektiv je vybaven optickou stabilizací POWER O.I.S. Tu je umožněno vypnout nebo nechat zapnutou, další nastavitelné režimy tu už nenajdete. Test proběhl s expozičním časem 1/10 sekundy na vzdálenost přibližně 2 metry a přepočteným ohniskem 109 mm.

Účinek stabilizace je velmi slušný a především konzistentní. Žádné tři ostré fotky a čtyři rozmazané jako u konkurence se nekonaly, zde byly všechny testovací snímky v podstatě stejně ostré. Při času 1/10 sekundy pochopitelně nečekejte 100% ostrost, ale rozhodně bych stabilizaci řadil k nadprůměru.

S detekcí tváří nebudete mít problémy, do interiérů je fotoaparát vhodný svým širokým ohniskem, méně už typickou světelností F3,3. Na detailnější portréty má dobrý rozsah ohnisek, méně už tak potěší světelností, kvůli které se také dočkáte jen průměrného rozostření pozadí ve své kategorii.

Míra detailů mě potěšila zejména co se týká vlasů. Ve stínech je vidět trochu silnější odšumování a slabší kontrast. Blesk bývá svým výkonem průměrný, připravte se na efekt červených očí, a to i při zapnuté redukci.

Lumix TZ30 využívá Li-Ion akumulátor DMW-BCG10E s napětím 3,6V a kapacitou 895 mAh. Udávaná výdrž je na poměrně nízkých 260 snímků. V praxi je to podstatně lepší, neboť i se zapnutou GPS jsem se bez problémů pohyboval mezi 290 a 300 snímky na jedno nabití.

V dnešní době je už u vlajkových lodí kapesních ultrazoomů typické osazení GPS modulem. TZ30 není výjimkou. Její práce patří spíše jen k průměru. Náběh zabere klasické dvě až čtyři minuty, po vypnutí fotoaparátu to fotoaparátu chvíli trvá, než se znovu chytne. Samozřejmě ale záleží na síle signálu a místě, kde se nacházíte. Někdy jsem po zapnutí přesný GPS signál prostě nedostal a do fotografií je pak dodána souřadnice z předchozího snímku, což považuji docela za problém. Přesnost také není silnou stránkou, běžné odchylky se pohybují kolem plus minus 20 metrů. Samozřejmě občas se trefí přesněji, občas ustřelí výrazněji.

Do fotoaparátu můžete nahrát mapy z přiloženého DVD a pak lze fotoaparát používat i jako jednoduchou navigaci. Mapy jako takové jsou ale poněkud divné, nepochopil jsem, proč některé cesty na mapě jsou a některé naopak ne. Kupovat si TZ30 kvůli GPS nemá dle mého názoru smysl. Funguje, ale ne natolik dobře, aby z toho byl opravdu užitek.